Petrovská díra
| Petrovská díra | |
|---|---|
 Petrovská díra | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Plzeň |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′20,04″ s. š., 13°21′50,04″ v. d. |
  Petrovská díra | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petrovská díra je jeskyně, vytvořená vodní erozí v levém svahu strže, zvané Petrovská jáma. Nachází se v přírodní rezervaci Petrovka na severním okraji Plzně.
Petrovská díra
[editovat | editovat zdroj]Základ strže byl vytvořen poklesem podél tektonického zlomu a následně dotvořen erozní činností Boleveckého potoka. Postupně se zahlubující vodoteč odhalila v méně odolných usazeninách polohy pevnějších pískovců a vymlela v nich různé výklenky, průduchy i jeskyně.
Přirozeně vzniklá Petrovská díra byla příležitostně využívaná jako provizorní přístřešek. Kvůli tomu došlo k jejímu umělému rozšíření a vyrovnání svažitého terénu v nejbližším okolí. Jeskyně byla vhodná jako úkryt také proto, že se nedaleko nacházel zdroj vody – Petrovský pramen, který je v současnosti vyschlý. Ještě v 80. letech 20. století sem však chodilo množství lidí pro vodu a pramen sledoval i Český hydrometeorologický ústav.[1] Zánik pramene je nejčastěji spojován s odvodněním mokřiny nad Petrovskou jámou, přesné příčiny však nejsou známé.
Jeskyni mohli využívat lidé pracující v lese jako dřevaři, smolaři, včelaři, uhlíři a podobně. V lidové tradici se však nejvíce rozšířilo povědomí o obydlení jeskyně tuláky a loupežníky. Často se tato loupežnická tradice spojuje s družinou loupeživého rytíře Jana Bavůrka ze Švamberka, který na počátku 16. století škodil v okolí Plzně. Tuláci v jeskyni přespávali ještě ve 30. létech 20. století. Četníci ji později zaházeli z důvodu ochrany veřejného pořádku[2]. Během druhé světové války tu byl upraven protiletecký kryt pro obyvatele severní části Bolevce.
Název Petrovská díra je doložen již z roku 1714, přičemž jeho původ není znám. Může být odvozen od blíže neznámého majitele okolních pozemků se jménem Petr. Nejčastěji se však uvažuje o odrazu místní loupežnické tradice, spojené s bajkou z okolí Brém, „Zvířátka a Petrovští“.
Malá Petrovská díra
[editovat | editovat zdroj]
Asi 200 m severozápadně od Petrovské díry se v Petrovské jámě nachází další dříve obydlená jeskyně – Malá Petrovská díra. Na rozdíl od Petrovské díry je tato dutina patrně pouze přírodního původu, bez dodatečných úprav člověkem. Vzhledem k menším rozměrům mohla být využívána spíše jako skladiště nebo záložní nouzová skrýš. Také tato jeskyně byla zasypána četníky.
Okolí jeskyní je opředeno několika pověstmi. Je zde prý vídán pes s ohnivým jazykem i jezdec na bílém koni, doprovázený pážetem se zvonečkem. Z Petrovské díry prý také vedly tajné podzemní chodby do hájovny Dostálky (kam loupežníci chodili prý krást mléko) a dokonce až na Radyni.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOUKL, (c) 2008-16 - Mladí ochránci přírody - Honza. Pramen u ledecké silnice | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online.
- ↑ http://luboskolafa.blog.idnes.cz/c/249866/Petrovska-dira.html Petrovská díra - zánik
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANEČEK, Miloslav, a kolektiv. Bolevec a okolí. [s.l.]: Starý most, 2001. 350 s. ISBN 80-238-7629-5.
- Bolevecké rybníky a okolí. Pohledová mapa s ilustracemi (1996).
- Sigmondova stezka. Kartografický dokument (1998).