Parukářka (usedlost)
| Parukářka | |
|---|---|
 Usedlost Parukářka po přestavbě | |
| Základní informace | |
| Přestavba | 1870 |
| Poloha | |
| Adresa | Pod Parukářkou 4, původní č.p. 39, Praha 3 - Žižkov,  Česko |
| Ulice | Pod Parukářkou |
| Souřadnice | 50°5′12″ s. š., 14°27′46,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Parukářka je bývalá viniční a hospodářská usedlost v Praze 3-Žižkově. Stála mezi ulicemi Jeseniova a V Kapslovně ve východní části vrchu svatého Kříže.[1] Po usedlosti je pojmenována část parku na vrchu svatého Kříže a také protiatomový kryt v jeho podzemí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vinice zde byla vysazena v 15. století a nesla název Hejtmánka. Od roku 1804 v její usedlosti sídlila výrobna paruk provozovatele Jana Hrabánka. Zahrady usedlosti byly na západní straně ohraničeny vysokou zdí, která je oddělovala od sousedního vrchu svatého Kříže. Zeď se táhla od severu k jihu středem kopce. Roku 1825 usedlost vlastnil Leopold Tietz. V té době zde v severozápadním cípu zahrady o velikosti 6 strychů stálo obytné stavení na obdélném půdorysu, ke kterému přiléhaly stáje.[2]
Kapslovna[editovat | editovat zdroj]
Roku 1825 obchodník Pierre Daniel Louis Sellier (1790-1870) a chemik Nicolaus Bellot (1797-1880) koupili od Tietze usedlost s pozemky za 2600 zlatých a založili Továrnu na střelné zápalky a náboje Sellier & Bellot. V ní vyráběli roznětky do palných zbraní, takzvané kapsle.[3][4] Zpočátku se jednalo o zápalky pro lovecké náboje, později o zápalky pro náboje pěchotní a dělostřelecké.
Louis Sellier zemřel roku 1870 a jeho podíl dědicové spolu s Jeanem Bellotem prodali roku 1872 pražskému podnikateli Martinu Hálovi, který firmu převedl na akciovou společnost.[5]
V 70. letech zde vystavěla stavební firma c. k. dvorního stavitele a architekta Alfonse Wertmüllera těžké betonové bezpečnostní skladiště a řadu dalších staveb, z bezpečnostních důvodů od sebe oddělených vysokými náspy.[3]
Roku 1913 byla postavena hlavní výrobní budova ve stylu geometrizující moderny a roku 1917 architektonicky nejcennější stavba areálu – úřední budova čp. 2767, která vznikla podle plánů žižkovského stavebního podnikatele Zdeňka Friče. Betonová konstrukce této budovy je kombinovaná s režným zdivem a její první podlaží oboustranně osvětlují rozměrná ateliérová okna.[3]
Ládování kapslí bylo nebezpečné. V ládovnách zapuštěných do bunkrů a od sebe oddělených silnou zdí pracoval vždy jen jeden člověk, a to pouze za denního světla. Nasypával lžičkou do zapalovadel bílý střelný prach a nesměly se mu při tom potit ruce. Roku 1832 utrpěl sám Bellot úraz a oslepl, když se mu při výbuchu roztříštily brýle a poranily oči.
V letech 1935-1936 firma z bezpečnostních důvodů přesídlila do Vlašimi, protože okolí továrny bylo v té době již zastavěno obytnými domy. Roku 1945 byla znárodněna a později začleněna pod brněnskou zbrojovku.[6]
Po roce 1936[editovat | editovat zdroj]
Po přestěhování výrobny do Vlašimi zůstalo na Žižkově pouze Generální ředitelství firmy. Během 2. světové války zde nacisté pokračovali ve výrobě střeliva, po skončení války byl areál znárodněn. V továrně nějaký čas sídlila opravna a montovna motocyklů OGAR a JAWA, později se v ní opravovaly také automobily, převážně Wartburgy. Poté ji získala Mototechna, která zde měla sklady. Stavby ale nebyly udržovány a chátraly.[7]
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Dům čp. 39 byl zrenovován a je v něm provozována restaurace V Kapslovně. V bývalé administrativní a dílenské budově sídlí vysoká škola. V jižní části původní zahrady se nachází Klub biatlonu a střelnice Kapslovna. Pozemky při Jeseniově ulici byly zastavěny rezidenčními obytnými domy.
Kromě administrativní a dílenské budovy se dochoval ještě komín, dvě přízemní budovy při bývalém vstupu do továrny a částečně zdivo hlavní tovární budovy, které posloužilo při přestavbě na obytný dům.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. III. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ František Holec, Miloslav Mikota: Žižkovská kapslovna. In: Pražský sborník vlastivědný. Praha: Orbis, 1962-1963. S. 40 - 53.
- ↑ a b c BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické. 2007. Kapitola: 5. Karlín, Žižkov. S. 120, č. 151.
- ↑ Město Praha. Odbor památkové péče: Žižkov. Fotografie. [cit. 2017-04-24] Dostupné z WWW.
- ↑ Petr Vykoukal: Sellier & Bellot aneb dva Francouzi v kapslovně. In: Peníze.cz. 26.07.2006. [cit. 2017-04-15]. Dostupné z WWW.
- ↑ Sellier a Bellot: Historie. sellier-bellot.cz [cit. 2017-04-24] Dostupné z WWW Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Praha 3 křížem krážem. Vyd. 1. Praha: Milpo media, 2008. 175 s. Knihy o Praze; sv. 46. ISBN 978-80-87040-12-6. S. 156 – 157.
- ↑ Beran, Lukáš a Valchářová, Vladislava. Industriál Prahy 3: průmyslová architektura a technické stavby: průvodce. V Praze: České vysoké učení technické, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, ©2009. 47 s. ISBN 978-80-01-04386-8. S. 18 - 21.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0. S. 82 – 83.
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 217 – 219.
- MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. Kapitola 6: Nejstarší a nejznámější usedlosti. S. 12–15. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parukářka na Wikimedia Commons - Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-15]
- Město Praha. Odbor památkové péče: Žižkov.
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.40. Městská knihovna v Praze.
- Kauza3: Vzpomínky na Olšanské náměstí. Nezávislý časopis pro Prahu. Michal Vronský, 05.12.2014.
- Žižkovské listy: Komín v Kapslovně. redakce, 15.04.2014.
- KODA – Komínová databáze: LT C 40/Ub Kapslovna Parukářka, Pod Parukářkou, Praha 3 - Žižkov. koman, 12.02.2009. lenkaseli, 18.08.2015. [cit. 2017-04-26]
- Město Praha: Místa významných událostí.[nedostupný zdroj] Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. Praha, 2007
