Pao-ťia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pao-ťia (čínsky pchin-jinem bǎojiǎ, znaky 保甲; doslova „hlídky a desítky“) byl systém organizace domácností zavedený v sungské Číně v průběhu reforem Wang An-š’a v letech 10691076 k organizaci místní obrany. Znovu oživen byl v říši Ming v 16. století, přetrval i v říši Čching až do 19. století.

V říši Sung[editovat | editovat zdroj]

Roku 1069 zaujal přední místo ve vládě čínské říše Sung Wang An-š’, s podporou císaře zavedl reformy státních financí, vojenství i vzdělávání. Součástí reforem bylo zavedení systému pao-ťia. Obyvatelstvo říše bylo rozděleno do skupin - deset rodin tvořilo pao (), pět pao tvořilo ta-pao (velké pao). Každé pao bylo zodpovědné za vybavení a výcvik určitého množství vojáků.[1] Wang An-š’ se tímto systémem místní domobrany snažil zlepšit stav ozbrojených sil státu. Současně pao-ťia fungovala jako systém kolektivní zodpovědnosti obyvatelstva.[2]

Podobně byla kolektivní odpovědnost poddaných organizována pod jiným jménem už v období válčících států a za dynastie Severní Wej.[1]

V říši Ming[editovat | editovat zdroj]

Systém pao-ťia, čili „hlídek a desítek“[3] byl v mingském státě obnoven k vytvoření místní domobrany. Systém li-ťia (deset domácností tvoří ťia, deset ťia jedno li), zavedený koncem 14. století a původně určený pro výběr daní a organizaci pracovní povinnosti, byl totiž nepoužitelný, protože po století existence nedával přehled o mužích nutných k zorganizování místní obrany.[4]

Ideálně deset rodin tvořilo ťia () a deset ťia jedno pao. Reálně počet rodin v ťia kolísal od čtyř do čtrnácti, podobně i počet ťia v pao. Organizace pao-ťia byla založena na rodinách v kontrastu k systému li-ťia, kde se ťia skládaly z domácností (které mohly zahrnovat více spřízněných rodin). Hlavy rodin se střídaly ve vedení ťia i pao. V Ťiang-nanu mezi ťia a pao existoval mezistupeň tang o 30 rodinách. Vyšší jednotka sestávající z několika pao se nazývala tchuan (甲團, pluk).[5][pozn. 1]

Místní domobrana organizovaná v „hlídkách a desítkách“ se objevovala od 40. let 15. století, tehdy ve Fu-ťienu proti ilegální těžbě stříbra.[3] Vláda v instrukci z roku 1548 doporučovala okresním přednostům vytváření „hlídek a desítek“, pokud potřebovali bránit okres před piráty nebo bandity. Vůdcové pao a ťia byli také zodpovědní za udržení pořádku v místech. Časem úkoly systému pao-ťia splývaly se systémem li-ťia[4] a hlavy ťia a pao se stali představiteli místní samosprávy zprostředkující mezi úřady a obyvatelstvem.[6] Do konce mingského období v polovině 17. století se systém pao-ťia rozšířil na polovinu Číny.[4]

V říši Čching[editovat | editovat zdroj]

V říši Čching deset rodin tvořilo pchaj (), deset pchaj jedno ťia a deset ťia jedno pao.[6] Čchingská vláda systém pao-ťia zavedla v celé Číně.[2] Zajišťoval místní obranu a veřejný pořádek i soupis obyvatelstva, od roku 1835 též výběr některých daní. V 19. století byl nicméně už do značné míry nefunkční.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V nankingské oblasti však deset domácností tvořilo pchaj, vyšší jednotky byly ťia a pao.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica Online, [cit. 2011-09-13]. Heslo baojia. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b MOTE, Frederick W. Imperial China 900-1800. Cambridge, Massachusetts : Harvard University Press, 2003. 1136 s. ISBN 0-674-01212-7. S. 918–919. (anglicky) 
  3. a b BROOK, Timothy. Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368–1644. Překlad Vladimír Liščák. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2003. 368 s. ISBN 80-7021-583-6. S. 105.  
  4. a b c BROOK, Timothy. The Chinese State in Ming Society. Oxon; New York : Routledge, 2005. 248 s. [Dále jen Brook (2005)]. ISBN 9780415345064. S. 36. (anglicky) 
  5. a b Brook (2005), s. 36 a 37.
  6. a b c LI, Huaiyin. Village governance in North China, 1875-1936. Stanford : Stanford University Press, 2005. 325 s. ISBN 9780804750912. S. 42–43. (anglicky)