Památka svaté Kateřiny Alexandrijské
| Památka svaté Kateřiny Alexandrijské | |
|---|---|
 Oslava kateřinského svátku, titulní stránka Českých národních písní Ludvíka Rittera | |
| Jiný název | Kateřinská |
| Slavený | Pravoslaví Starobylé východní církve Východní katolické církve Římskokatolická církev Anglikánství Luteránství |
| Druh | liturgická památka |
| Datum | 25. listopadu |
Památka svaté Kateřiny Alexandrijské (Kateřinská) se slaví 25. listopadu. Připomíná svatou Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku 300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce.
Kateřina je považována za patronku panen, učenců, studentů, žáků a učitelů, námořníků a tiskařů, kolářů a dalších řemeslných profesí, ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých. Uctívání Kateřiny se uplatnilo také v životě na venkově: v den svaté Kateřiny končila pastva, na dvorech začínalo stříhání ovcí. Děvečky a čeledínové dostávali mzdu a mohli měnit dvůr, pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu (11. listopadu).[1]
Obyčeje[editovat | editovat zdroj]
V den sv. Kateřiny pekou se koláče povidlové, makové, tvarohové, buchty, a každá hospodyně hledí ostatní předčiti i chutností, i zevní lahodnou formou svých výrobků. Kolik hus a kachen padne za oběť — kdož by to vše spočítal? Pečivo moučné i masité odnáší se do hospody, kde se klade na veliký stůl, jehož střed ostává prázdný.
Ženy shromažďují se zatím v domě, v němž měly první porady, a prohlížení jedněch druhých a řečem by nebylo konce, kdyby se konečně nedostavila muzika. Ta zahraje před domem veselé zastaveníčko a ženy seřaďují se v průvod. Napřed jdou hudebníci hřmotně hrajíce pochod, za nimi nesou ženy opentlený věnec (pečivo), posléze jdou ženy párem a vše ubírá se hospodě mnohdy notnou oklikou. Teprve když vešly ženy do hospody, smějí tam i muži.
Po kávě následuje pečeně a pivo, a když se všichni i s muzikanty najedli, pustí se opět do tance, jehož se smí nyní účastniti i svobodná chasa, dosud očumující. Jen výjimkou účastní se se ženami některá svobodná slavnosti Kateřiny i před půlnocí. Ráno hudba vyprovází jednotlivé hospodyně domu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hans Michael. Rok se svatými. Vyd. v KN 1. Překlad Vojtěch Pola, Terezie Brichtová. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994, 702 s. ISBN 80-85527-75-8 [Str. 582, 607–609]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svátek svaté Kateřiny na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- J. V. Neudoerfl. Na sv. Kateřinu. Obrázek z Chotěbořska. // Český lid. Redaktor: Dr. Čeněk Zibrt. Praha : 1900, s. 83–84.
- Čeněk Zibrt. Den se krátí, noc se dlouží. Praha : Nákladem F. Šimáčka, 1910, s. 18
