Pakoros
Pakoros, někdy zvaný též Pakoros II., byl parthský velkokrál z rodu Arsakovců panující v letech 77/78–114/115. Jeho otcem byl patrně král Vologaisés I., bratrem téměř jistě vzdorokrál Artabanos III. a dalším bratrem (nebo švagrem) král Osroés, pozdější protivník císaře Traiana.
O Pakorově vládě jsou k dispozici prakticky jen numismatické doklady. Podle Cassia Diona zřejmě postoupil provincii Osroéné s hlavním městem Edessou Abgarovi VII.,[1] podle Ammiana Marcellina rozšířil a opevnil parthskou metropoli Ktésifón.[2] V říši panovaly v jeho době těžké zmatky, známi jsou přinejmenším tři vzdorokrálové – Vologaisés II., Artabanos III. a Osroés, který boj o moc nakonec vyhrál. Kolem roku 100 navštívil parthský královský dvůr čínský cestovatel Kan Jing.
Poznámky [editovat]
- ↑ Cassius Dio, 68, 17.
- ↑ Ammianus Marcellinus, Res Gestae, 23, 6, 23.
Literatura [editovat]
- KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha : Orbis, 1977. 252 s. (česky)
- SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt : Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy)
| Předchůdce: Vologaisés I. |
 |
Parthský král 77/78–114/115 |
|
Nástupce: Osroés |
