Orthorexie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Orthorexie (latinsky orthorexia nervosa) je porucha, při které se člověk (ve větší míře, než která je považována za „normální“) upíná na zdravou stravu.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla definována v roce 1997 doktorem Stevenem Bratmanem jako fixace na zdravou výživu.[1] Jiná definice ji má za zaujatost zdravou (racionální nebo „prostou“, tj. průmyslově a velkovýrobně nezpracovanou) stravou a vytvoření si striktních zdravých stravovacích návyků do míry, ve které začnou ovlivňovat život daného jedince. S tím souvisí i upuštění od průmyslově upravovaných potravin (zejména těch bohatých na tzv. „Éčka“ neboli přídatné látky), nebo takto zpracovaných potravinových výrobků obsahujících kontroverzní látky nebo ingredience s problematickým nebo nevyjasněným přínosem pro lidský organismus.[1] V anglických pramenech se pro tuto poruchu používá termín healthy eating disorder (česky přibližně: porucha zdravé výživy).

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Orthorexie je klasifikována jako porucha příjmu potravy, jiné zdroje o ní hovoří o obscesi, fóbii[2] nebo dokonce jako o nemoci[3] či „vážné psychologické poruše“.[1]

V případě, že daný jedinec věnuje zdravému stravování většinu svého času, cítí silné výčitky v případě porušení svých zásad nebo je zdravá výživa nástrojem k překonání jeho osobních problémů, pak jej můžeme označit za orthorektika. K diagnostice této poruchy se používá 10otázkový Bratmanův dotazník nebo Bratmanův rozšířený dotazník ORTO-15.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Definice zdravé potravy je u jedinců postižených touto poruchou čistě subjektivní. Ačkoliv prvotní motivací je touha být zdravý, k rozvoji orthorexie mohou vést také další příčiny, jako je např. vrozená dispozice k perfekcionismu, nutkání mít vše pod kontrolou, únik před vlastním strachem, snaha o štíhlou postavu, využívání jídla k utváření vlastní identity apod. Sklony k orthorexii mohou mít také ortodoxní vyznavači alternativních výživových směrů, jako je veganství, makrobiotika apod., dále striktní zastánci biopotravin a lidé, v jejichž profesi je vyžadován mladistvý vzhled a dokonalý fyzický stav (např. modelky, herci, sportovci ad.).

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Orthorexia nervosa až do nedávné minulosti spadala do kategorie „ostatní poruchy příjmu potravy“,[1] ale v současnosti, kdy se objevuje větší množství pacientů, se začíná léčit samostatně. Orthorexia nervosa doposud nepatří do poslední revize sjednoceného psychiatrického manuálu (Diagnostic and Statistical Manual, DSM), resp. její páté revize,[4] plánované na rok 2013.[5] V případě, že by přibyla mezi tyto mentální poruchy, budou pacienti trpící orthorexií (stejně jako pacienti trpící ostatními psychologickými poruchami) léčeni chemickou cestou a budou jim předepisovány psychotropní látky takové intenzity, jež podle uvážení psychiatra bude nejlépe vyhovovat úsilí překonat tuto poruchu, respektive ji alespoň udržovat v přijatelných mezích.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Orthorexie je předmětem jisté kontroverze, která vychází z potenciálně chybného výkladu této poruchy. Ta se ocitá mezi dvěma extrémy – odhodlání takto postiženého jedince narušit své stravování až k poškození svého zdraví na jedné straně a snahu zahrnout trend racionální výživy mezi psychologické nemoci[5] (mj. kvůli penězům ve farmaceuticko-medicínského komplexu)[6] na straně druhé.

Podle dietologů může být tato porucha nebezpečná, setká-li se pojem „zdravá výživa“ se špatnou interpretací nebo bude-li se lpění pouze na některých zdrojích výživy přehánět do krajních poloh, kdy bude například vynecháváním jedné látky zanedbávána důležitá skupina živin.[1] U některých případů se projevy orthorexie shodují s projevy anorexie.

Pokud by se orthorexie přehodnotila jako psychická porucha, její léčba by pravděpodobně byla cestou psychotropních farmaceutik. Vznikl by pak paradox v tom, že takto diagnostikovaným pacientům, snažících se pomocí zdravé výživy dostat ze svého organismu přídatné látky a chemikálie v průmyslově zpracovávaných potravinách, by se v rámci jejich léčby vpravovaly do jejich těla látky právě tohoto charakteru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Healthy food obsession sparks rise in new eating disorder
  2. Obsession with 'Pure' Food Leads to Eating Disorder, ABC news
  3. Choosing healthy foods now called a mental disorder, NaturalNews.com
  4. Orthorexia: Can Healthy Eating Be a Disorder?
  5. a b Dokument Marketing of Madness
  6. Dokument End of Liberty, časový kód 00:25:28

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MARTYKÁNOVÁ, Lucie; PISKÁČKOVÁ, Zlata. Orthorexie a bigorexie - méně známé formy poruch příjmu potravy. Výživa a potraviny [online]. 2010-02-03 [cit. 2010-08-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]