Obratiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Označení úvraťového obratiště pro osobní automobily v ulici Na poříčí v Praze před pěší zónou na náměstí Republiky

Obratiště je plocha pozemní komunikace nebo statická konstrukce na dráze, která umožňuje otočení vozidel a jízdních souprav do opačného směru. Základními typy obratišť jsou obratiště okružní (smyčka, otočka), na němž se vozidlo nebo jízdní souprava obrací pouhou jízdou vpřed, a obratiště úvraťové, na němž se využívá též couvání (či zpětný pohyb) vozidla nebo soupravy.

Obratiště na pozemní komunikaci

Značka společného obratiště pro autobusy i automobily na jižní straně nádraží Praha-Klánovice

Obratiště se zřizují na konci delších slepých komunikací (doporučeno u komunikací o délce větší než 100 m, kde by již bylo nepřiměřené couvat) a u průběžných komunikací v místech, kde je třeba umožnit obracení vozidel, zejména vozidel hromadné osobní dopravy (autobusové obratiště, trolejbusové obratiště), vozidel zimní údržby komunikací a podobně.[1]

Pokud jsou na obratišti nebo u obratiště zřízena parkovací nebo odstavná stání, neměla by bránit průjezdu vozidel, pokud to provozní účel obratiště vyžaduje.

U okružního obratiště pro osobní automobily se počítá s vnějším průměrem minimálně 12 metrů, u okružního obratiště pro autobusy, trolejbusy nebo nákladní automobily s vnějším průměrem minimálně 25 metrů.[1] Funkci okružního obratiště může plnit i kruhový objezd.

Úvraťové obratiště pro osobní automobily může mít tvar T, L nebo Y. Pro nákladní automobily se zřizuje jen výjimečně (odvoz odpadu, hasiči atd.). Pro autobusy a trolejbusy nemají být úvraťová obratiště zřizována.[1]

Jako kombinované obratiště se označuje plocha, kterou menší vozidla mohou využívat jako okružní obratiště, ale velká vozidla musí při obracení najíždět a couvat podobně jako na úvraťovém obratišti.[1]

Obratiště na kolejových drahách

Související informace naleznete také v článku Tramvajové obratiště.

Z kolejových drah se obratiště používají zejména v tramvajové dopravě, a to nejčastěji v podobě tramvajové smyčky. Kolejová smyčka může být jednokolejná nebo může být v celé délce či části délky vícekolejná, přičemž kolejové větve mohou být vedeny buď shodným směrem, nebo může část z nich být vedena opačným směrem. Úvraťové obratiště se nazývá kolejový trojúhelník.

Mezi obratiště lze v širším smyslu počítat též kolejové přejezdy, které umožňují obousměrným vozidlům nebo vlakům přejet na kolej pro opačný směr (v metru používáno téměř výhradně), popřípadě přepojit u souprav obousměrné tažné vozidlo na druhý konec vlaku.

Jednotlivá vozidla je možno otáčet na točnách; v minulosti bylo používáno typicky pro parní lokomotivy s přivěšeným tendrem.

Reference

  1. a b c d Výhybny a obratiště, in: Vladislav Křivda, Václav Škvain: Městské komunikace a křižovatky, VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra dopravního stavitelství, studijní materiály, nedatováno, přístup v říjnu 2015

Související články

Externí odkazy