Nanorobot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nanorobot je nanotechnologický stroj o velikosti několika nanometrů (miliontin milimetru). Jen pár nm široké motory, robotické ručičky, které mohou hýbat i pouhými atomy

Samomnožící se továrničky[editovat | editovat zdroj]

Tato myšlenka zcela nadchla v 70. letech 20. století amerického inženýra Kima Erika Drexlera, když se setká s novými objevy genetiky a funkcí kyseliny DNA a RNA. To co dovede DNA, bychom přece mohli i my! Drexlel s dalšími průkopníky začal popisovat molekulární strojky, počítače a roboty, podobné živým organismům. Roku 1986 vydává svou „bibli“ nanotechnologie Stroje stvoření, v níž líčí svět miniaturních „assemblerů“, jak tyto stroje nazývá, které se mají umět samy rozmnožovat, přestavovat, zdokonalovat, opravovat, navzájem komunikovat a skládat ve větší celky.

Jestliže se jeho vize z počátku zdají příliš přitažené za vlasy, s postupem let technologie pokročí natolik, že se výroba jednoduchých struktur na molekulární úrovni stane běžnou. Slovo nanotechnologie přestane být fantazií a jeho význam se posune kamsi k šedi nejnudnějšího výrobního průmyslu.

Moderní alchymie[editovat | editovat zdroj]

Nanotechnologie nás přibližuje k dosažení takzvané „dokonalé transmutace hmoty“, o které snili alchymisté středověku. Hmota se pod ručkama molekulárních potvůrek stává tvárnou a lze ji přeskládat na cokoliv od papuče po kosmickou sondu. Assemblery by totiž mohly shromažďovat energii, vyrábět samy sebe, stavět továrny, které by klidně kolovaly ukryté v našich žilách, vyráběly by libovolné oblečení i potravu. To všechno by mohly vyrábět na pouhé zmáčknutí knoflíku nebo na hlasový příkaz. Skutečně, nanotechnologie v původním smyslu „hrozí“ skoncováním s érou nedostatku a nastolením věku, ve kterém krádež či ochrana soukromého vlastnictví přestanou mít význam. Diamant bude mít stejnou cenu jako papír (to jest žádnou), protože provoz nanotechnologií by nic nestál.

Související informace naleznete také v článku Replikátor (Star Trek).

Elixír věčného mládí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bionika.

Jedním z prvních použití nanorobotů bude logicky směřovat k vylepšení našeho zdraví. Nanoroboti mohou být schopni libovolně opravovat naše těla. Ne náhodou je mnozí přirovnávali k enzymům, které také přímo a také úměrně k postavě působí přeměny v lidském organismu. Miliardy robotů se svými továrnami mají vtrhnout do našich těl, vlézt pod kůži, do krevního oběhu i do mozku. Mají opravovat poškození tkání, vyhledávat a zabíjet choroboplodné zárodky i toxicky působící molekuly, spojovat neurony i zlomené kosti. Ve zvládnuté nanotechnologii v původním pojetí někteří vidí vítězství nad procesem stárnutí a možnost fyzické nesmrtelnosti. Bude to znamenat, že lidé časem nebudou muset vůbec pracovat a vůbec nic dělat pro své přežití.

Nanoapokalypsa[editovat | editovat zdroj]

Vize uskutečnění nanotechnologie samozřejmě hrozí i totální apokalypsou. Roboti by mohly přestat poslouchat a obrátit se proti nám! Nebo by lidé začali konstruovat nanorobotické viry. Miliony množících se neviditelných robotků by svoji oběť mohly jednoduše rozebrat. Špionáž by také dostala doslova nové rozměry. Australský spisovatel Greg Egan ve svém Axiomatu varuje před hypotetickou schopností nanostrojů měnit psychiku člověka jednoduchým přepojováním neuronů v mozku. Dokázaly by změnit naší sexuální orientaci, preference, povahu, pocity a „nalily“ nám do hlavy nové znalosti. A přimět nás uvěřit v cokoli a zapomenout.

Související informace naleznete také v článcích Borgové a Asimilace (Star Trek).

Škatulata s atomy[editovat | editovat zdroj]

Druhý slavný propagátor nanotechnologie, američan Richard Errett Smalley, roku 2003 skepticky prohlásil, že naděje nanorobotů „je iluzorní“. Sám roku 1996 získal Nobelovu cenu za objev fullerenů, nového druhu kulovitých molekul, které se staly základem dnešních nanotechnologických materiálů. Podle Smalleyho se jen stěží podaří sestavit tak malé mechanické paže, schopné manipulovat s pouhými atomy. Atomy mechanické ruky by se prý navíc přilepily k atomu, jímž by měly manipulovat. Za jeho skepticismem mohla být právě jeho rozvíjející se rakovina, na jejíž následky roku 2006 umírá. Experimenty ale prokázaly opak! Pomocí skenovacího tunelového mikroskopu (STM) již v roce 1989 společnost IBM napsala logo své firmy na niklový plát 35 izolovanými xenonovými atomy. A již během debaty v květnu 2003 zveřejňuje japonský tým Osacké univerzity, že se podařilo vyvinout novou metodu přemisťování atomů pomocí zařízení nazvaného atomový silový mikroskop (AFM). Zařízení umožňuje z povrchu elektricky vodivé i nevodivé látky vyjmout jediný atom a přemístit jej na jiné místo - a to pouze mechanickou cestou!

Sen téměř realitou[editovat | editovat zdroj]

Vědci už dokáží mnoho. Vyrábí nanomateriály tvrdší než diamant. Z kyseliny DNA již vědci dovedou vyrobit libovolný tvar (byly tak vyrobeny i nanonůžky) a profesor Nadrian Seeman z New York University sestavil i pohyblivou paži (dříve se nedařilo nanosestavami pohybovat). Japonský národní institut pokročilé průmyslové vědy a technologií (AIST) v lednu 2007 oznamuje úspěch při vývoji nanopotrubí, které dovede jako síto roztřídit částice rozdílných látek. K nastartování šílené vize volně se pohybujících robotů, které si dokážou získat obživu samy a teoreticky cokoli postavit, však stále chybělo něco co je bude pohánět. Japonští vědci z amerického Georgia Institute of technology v čele s profesorem Zhong Lin Wangem v dubnu 2007 předvedli prototyp nanogenerátoru, který vytváří nepřetržitý stejnosměrný elektrický proud. Zpracovává nevyužité mechanické energie z okolního prostředí - například z ultrazvukových vln, mechanických vibrací (třeba lidské chůze) nebo krevního proudu v lidském těle…

Jakmile tedy nanoroboti dostanou svůj tvar, nic jim už nebude bránit v samostatném pohybu dál do světa.

Výzkumy v lékařství[editovat | editovat zdroj]

Tzv. nanomedicna se zaměřuje na využití nanorobotů v lékařství tam, kde není možno léčit běžnými prostředky. Výzkum se zaměřuje například na léčbu rakoviny, kdy nanorobot dokáže vyhledávat a také ničit rakovinotvorné buňky.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Nanoroboti ničí rakovinotvorné buňky na Prima ZOOM


Související články[editovat | editovat zdroj]