Míkol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Míkol
Míkol pomáhá Davidovi uprchnout (rytina, Gustave Doré 1865)
Míkol pomáhá Davidovi uprchnout
(rytina, Gustave Doré 1865)
ChoťDavid
Palti
RodičeSaul a Achinoam
PříbuzníAbinadab ben Saul, Merav a Jonatán (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Míkol (hebrejsky: מיכל, původně: Michal), jméno je někdy překládáno jako Mikal,[1] je postava – žena vyskytující se ve Starém zákoně.

Její příběh popisuje 1. kniha Samuelova v kapitolách 18 a 19 a také 2. kniha Samuelova v kapitole 3.

Je to mladší dcera krále Saula. Její sestra je Merob. „Byli pak synové Saulovi: Jonata a Jesui a Melchisua; a jména dvou dcer jeho, jméno prvorozené Merob, jméno pak mladší Míkol.“[2]

Míkol se stává manželkou Davida[editovat | editovat zdroj]

Míkol milovala Davida a Saul se rozhodl ji proti Davidovi využít. „Milovala pak Míkol dcera Saulova Davida; což když oznámili Saulovi, líbilo se to jemu.“[3] „(Nebo řekl Saul: Dámť mu ji, aby mu byla osídlem, a aby proti němu byla ruka Filistinských.) A tak řekl Saul Davidovi: Po [této] druhé budeš mi již zetěm.“[4] Saul slíbil Davidovi, že když zabije 100 Filištínů, dá mu Míkol za manželku. Saul si myslel, že David to nedokáže a zemře. „Když vstav David, odšel, on i muži jeho, a zbil z Filistinských dvě stě mužů, jejichž obřízky přinesl David, a z úplna je dali králi, aby byl zetěm královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku.“[5] Tak se Míkol stala se manželkou Davida.

Míkol pomáhá Davidovi uprchnout[editovat | editovat zdroj]

„A vida Saul, nýbrž zkušené maje, že jest Hospodin s Davidem, [a že] Míkol dcera jeho miluje ho,“[6] „Potom poslal Saul posly k domu Davidovu, aby ho střáhli a zabili jej ráno. I oznámila to Davidovi Míkol manželka jeho, řkuci: Jestliže se neopatříš noci této, zítra zabit budeš. A protož spustila Míkol Davida oknem, kterýž odšed, utekl a vynikl z nebezpečenství. Vzala pak Míkol obraz a vložila na lůže, a polštář kozí položila v hlavách jeho a přikryla šaty.“[7] Pomohla tak Davidovi uprchnout, když se Saul rozhodl Davida zabít. „I řekl Saul k Míkol: Proč jsi mne tak podvedla a pustilas nepřítele mého, aby ušel? Odpověděla Míkol Saulovi: On mi řekl: Propusť mne, sic jinak zabiji tě.“[8]

Míkol a Faltius[editovat | editovat zdroj]

Vyobrazení z Maciejowského bible: Abner (ve středu v zeleném) posílá Míkol od Faltia (vlevo je vyobrazen Faltius (nebo Izbozet?)) zpátky k Davidovi

Poté, co David uprchl, dal Saul Míkol za manželku Faltiovi, synovi Lais, který pocházel z Gallim. „Nebo Saul Míkol dceru svou, manželku Davidovu, dal byl Faltiovi, synu Lais, kterýž byl z Gallim.“[9] David a Míkol spolu nikdy neukončili manželství rozvodem a byli stále manželé.

David poslal pro Míkol Abnera, aby mu ji přivedl zpět. „Jemuž odpověděl: Dobře. Jáť učiním s tebou smlouvu, a však jedné věci od tebe žádám, totiž, abys neviděl tváři mé, leč prvé dáš přivésti Míkol dceru Saulovu, když bys chtěl přijíti, abys viděl tvář mou. I poslal David posly k Izbozetovi synu Saulovu, aby řekli: Dej [mi] ženu mou Míkol, kterouž jsem sobě zasnoubil ve stu obřízek Filistinských.“[10] Abner úkol splnil a David pro něj a jeho muže udělal hostinu.[11]

Kritika Davidova chování[editovat | editovat zdroj]

Saulova dcera Míkol pozoruje Davida tančícího před archou (Francesco de' Rossi Il Salviati)

David tančil částečně nahý na oslavu v náboženském procesí nesoucím archu úmluvy do právě dobytého Jeruzaléma. Za to byl od Míkol kritizován.

„Stalo se pak, když truhla Hospodinova vcházela do města Davidova, že Míkol dcera Saulova vyhlídala z okna, a viduci krále Davida plésajícího a poskakujícího před Hospodinem, pohrdla jím v srdci svém.“[12] „Potom navracoval se David, aby dal požehnání domu svému. I vyšla Míkol dcera Saulova vstříc Davidovi, a řekla: Jak slavný byl dnes král Izraelský, kterýž se odkrýval dnes před děvkami služebníků svých, tak jako se odkrývá jeden z lehkomyslných! I řekl David k Míkol: Před Hospodinem, (kterýž mne vyvolil nad otce tvého a nad všecken dům jeho, přikázav mi, abych byl vývodou lidu Hospodinova, [totiž] Izraele), [plésal jsem] a plésati budu před Hospodinem. Anobrž čím se ještě více opovrhu nežli tuto, a ponížím se u sebe sám, tím i u těch děvek, o nichž jsi mluvila, i u těch, [pravím], slavnější budu. Protož Míkol dcera Saulova neměla žádného plodu až do dne smrti své.“[13]

Míkol zemřela bezdětná jako trest za svou přísnou kritiku. Není uvedeno, zda bezdětnost byl trest od Boha či od Davida.

Další[editovat | editovat zdroj]

„Ale vzal král dva syny Rizpy dcery Aja, kteréž porodila Saulovi, Armona a Mifibozeta, a pět synů [sestry] Míkol dcery Saulovy, kteréž byla porodila Adrielovi synu Barzillai Molatitského.“[14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RAVIK, Slavomír. Biblické příběhy. [Praha]: [s.n.], 2006. 537 str. s. ISBN 80-7309-344-8, ISBN 978-80-7309-344-0. S. 124. 
  2. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 14, odstavec 49
  3. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 18, odstavec 20
  4. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 18, odstavec 21
  5. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 18, odstavec 27
  6. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 18, odstavec 28
  7. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 19, odstavec 11, 12, 13
  8. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 19, odstavec 17
  9. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 1. kniha Samuelova, kapitola 25, odstavec 44
  10. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 2. kniha Samuelova, kapitola 3, odstavec 13-14
  11. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 2. kniha Samuelova, kapitola 3, odstavec 20.
  12. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 2. kniha Samuelova, kapitola 6, odstavec 16.
  13. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 2. kniha Samuelova, kapitola 6, odstavec 20-23.
  14. Bible svatá podle vydání Bible kralické z roku 1613, 2. kniha Samuelova, kapitola 21, odstavec 8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]