Množírna

Pojmem „množírna psů a koček“ se nejčastěji označuje chovné zařízení, kde jsou za účelem zisku v nevyhovujících podmínkách rozmnožována plemena psů a koček, přičemž dochází k týrání zvířat.

Striktně vzato je „psí množírna“ pouhým mediálním pojmem, který právní řád ČR nezná. Jedná se o blíže nedefinovaný způsob chovu psů, realizovaný především pro komerční účely, který provázejí některé závadné jevy. Nejvýraznější z nich je nedostatečná péče o zvířata a daňové úniky při prodeji. Činnost množitelů je bezprostředně podmíněna poptávkou veřejnosti, nejvíce pak po módních plemenech, jejichž cena rozhodně nepatří k nízkým. Cílem je dosáhnout co nejvyššího výdělku při co nejnižších nákladech. Feny představují pouhý zdroj příjmu; množitelé je připouští při každém hárání a ty rodí, dokud jim to jejich fyzický stav umožní. Množitelé přitom sami rozhodují o tom, kterým psem nakryjí fenu, bez ohledu na jejich zdraví, původ a povahové či exteriérové vlastnosti. Kvůli absenci kontroly dochází často ke křížení jedinců úzce příbuzných či nemocných, v důsledku čehož bývají i štěňata nemocná nebo s vrozenými vadami. Překupníci tuto okolnost zastírají falešnými výmluvami a neduhy kompenzují nízkou cenou. Tu však následně mnohonásobně překročí náklady na veterinární péči. Výjimkou nejsou ani prošlé vakcíny a zfalšované očkovací průkazy.

Podmínky chovu

Zvířata v množírnách žijí často v klecích nebo kotcích na nepřiměřeně malém prostoru (nejednou se brodí ve vlastních výkalech), nemají dostatek vody ani krmiva, chovatelé jim nezajišťují potřebnou veterinární péči. Jakmile feny nejsou schopny další reprodukce, bývají nemilosrdně utraceny. Štěňata jsou od matky odebírána příliš krátce (většinou tři až čtyři týdny po porodu), což se následně projeví na jejich zdraví a psychice.

Množírny v České republice

O množírenské problematice se začalo na veřejnosti intenzivně hovořit v létě 2014 v souvislosti s kauzou moderátora a sportovního komentátora České televize Jana Smetany. Jan pořídil nevědomky své dceři Nikole k jejím sedmým narozeninám nemocné a příliš mladé štěně od jedné podvodné prodávající. Pejsek záhy, přesně v den sedmých narozenin dcery, uhynul.

Jan však svůj příběh uveřejnil, a poté, co se mu v návaznosti na novinové články ozvaly stovky obdobně podvedených osob z celého Česka s žádostí o pomoc, ukázalo se, že zájmové chovy psů představují velký společenský problém. Kauza množení psů odkryla veřejnosti dosud skryté problémy ochrany domácích zvířat v plné šíři.

Česká republika platí spolu se Slovenskem a některými dalšími východoevropskými státy za hlavní „vývoznu“ psů a koček pro celou Evropu. Na alarmující stav poukazují dlouhodobě mezinárodní organizace, podvodné praktiky při prodeji psů mapují zahraniční média. Přestože je Česko považováno za stát pejskařů, nemá paradoxně žádnou obecnou normu, která by závazně upravovala práva a povinnosti při zájmovém chovu domácích zvířat. Chovatelství je zde navíc prostou ohlašovací živností. Konečně české správní úřady mají na rozdíl od zahraničních institucí jen omezené portfolio nástrojů a postihů, které mohou proti nezodpovědným a protiprávně jednajícím chovatelům uplatnit. Například v Austrálii to, čemu se v Česku říká „množírenský byznys“, sankcionují vysokými pokutami a v extrémních případech až dvouletým vězením.

Péče o domácí zvířata a obchod s nimi představují zlatý důl pro lidi, kteří se na něm podílí. Evropané utratí ročně za péči o domácí mazlíčky zhruba 8,5 miliardy euro. Cena psů a koček je navíc v západoevropských zemích až trojnásobně vyšší oproti zemím, z nichž tato zvířata pocházejí (nejčastěji z východní Evropy). Závažným problémem je také pašování zvířat do zahraničí. Z Česka putují nejčastěji přes Belgii a Nizozemí do svých nových domovů nebo do zverimexů ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku a Velké Británii. Překupníci si při těchto aktivitách často pomáhají falešnými dokumenty a veterinárními potvrzeními.

Všechny popsané faktory a především chybějící zákony daly v minulosti vzniknout šedé zóně množitelů, tzv. množírenské mafii, která se na rozdíl od poctivých chovatelů neštítí ničeho. Podle listu Normandie-Actu je světový ilegální obchod se zvířaty po drogách a zbraních třetí největší.

Přestože se ochranářská veřejnost snažila upozornit na problematiku množíren již dříve, lze říci, že až do vypuknutí kauzy Jana Smetany se v dané věci nedělo v podstatě nic. Následně vznikla na podzim 2014 iniciativa NE množírnám!, která sesbírala tisíce podpisů na podporu příslušných legislativních změn.

Osvětově začala působit také veterinární lékařka Martina Načeradská.

Úspěchy v jednotlivých kauzách a nutnost prosazení legislativních změn vedly advokáty z týmu Jana Smetany k založení nové neziskové organizace ANIMAL EYE, jejímž účelem je důslednější prosazování práv a zájmů zvířat, především těch domácích. V jejím čele stanula pražská advokátka se zkušenostmi z médií Zuzana Rennerová, která dříve působila také jako ředitelka odborné asociace zabývající se veřejným investováním a patřila mezi blízké spolupracovníky vlivných pražských advokátů a lobbistů Roberta Pergla a Radka Pokorného. Činnost neziskové organizace ANIMAL EYE podporuje například zakladatelka a prezidentka Nadace Naše dítě a senátorka za hnutí ANO Ing. Zuzana Baudyšová. Spolupracovníkem je dlouholetý náměstek na ministerstvu spravedlnosti a životního prostředí a přední odborník na oblast veřejné správy a legislativu František Korbel. Představitelé ANIMAL EYE se podílí ve spolupráci s předsedou Ústřední komise pro ochranu zvířat a Českomoravskou kynologickou unií na prosazování nové legislativy v oblasti zájmových chovů psů. Ustavila se také expertní parlamentní skupina doplněná o zástupce KVL, ČMKU, veterinární lékařku Martinu Načeradskou a advokátku Zuzanu Rennerovou.

Do celé problematiky a legislativního procesu se následně zapojily rovněž klíčové instituce, především Ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa a Policie ČR. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu veterinárního zákona, podle které budou mít všichni chovatelé s více než pěti fenami povinnost tento chov před zahájením nebo ukončením chovatelské činnosti oznámit krajské veterinární správě. Na počátku dubna 2016 došlo k uzavření dohody mezi Policejním prezidiem ČR a Státní veterinární správou, která by měla zlepšit právě objasňování případů týrání zvířat, a to i prostřednictvím společných kontrolních akcí policistů a úředních veterinárních lékařů.

Dále se podařilo přijetí novely zákona o ochraně spotřebitele, která zavedla bezplatné mimosoudní řešení spotřebitelských sporů před Českou obchodní inspekcí (ČOI). Uvedené řízení dává lidem podvedeným množiteli jednodušší a realističtější možnost, jak se nekalým praktikám bránit.

V květnu 2016 vytáhl do boje proti zoomafii i provozovatel jednoho z největších tuzemských inzertních portálů – společnost ANNONCE, která začala ve spolupráci s partnerskou organizací ANIMAL EYE a dalšími ochranáři jako první subjekt v Česku blokovat závadnou inzerci překupníků a množitelů psů a která při této příležitosti spustila velkou osvětovou kampaň.

Zásadní zlom nastal 1. prosince 2016, kdy Ústřední komise pro ochranu zvířat (ÚKOZ) – poradní orgán ministra zemědělství na úseku ochrany zvířat přijala odborné stanovisko, kterým doporučila zavedení jednotné evidence a označování psů na území ČR. Záměr veřejně podpořil poslanec vládního hnutí ANO – člen zemědělského výboru Miloš Babiš.

Kriminální pozadí jednotlivých kauz zaznamenal v dokumentárním cyklu Intolerance známý český režisér Břetislav Rychlík.

Odkazy

Externí odkazy

• ROZHOVOR: Nejvíce množíren zvířat najdeme v panelácích

Související články

• Chovatelská stanice
• Práva zvířat
• Týrání zvířat

Portály: Pes domácí | Kočky