Mistr z Alkmaaru
| Mistr z Alkmaaru | |
|---|---|
| Narození | 15. století Nizozemsko |
| Úmrtí | 16. století |
| Povolání | malíř |
| Významná díla | The Seven Works of Charity |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mistr z Alkmaaru, znám také jako Cornelis Buys I., byl holandský malíř působící kolem Alkmaaru na začátku šestnáctého století.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Jeho jméno je odvozeno z oltáře sestávajícího ze sedmi panelových obrazů o celkové šíři téměř 5 metrů, který objednalo bratrstvo Svatého ducha pro kostel svatého Vavřince v Alkmaaru. Tato série maleb z roku 1504 je nazvána Sedm skutků milosrdenství a je v majetku Rijksmusea v Amsterdamu.[1] Dílo připomíná svým charakterem oltář malíře Geertgena tot Sint Janse[2] ve špitálu Sv. Ducha v Haarlemu (nezachováno) a malby jeho následovníka Jan Mostaerta. Má jasné barvy a postavy na jednotlivých dílech panelu jsou ranou ukázkou holandské záliby ilustrovat každodenní život v domácnosti a na ulici.[3]
Umělečtí historici uvádějí možnost, že Mistr z Alkmaaru je totožný s Cornelisem Buys I., bratrem Jacoba Cornelisze van Oostsanen, který pracoval v Alkmaaru mezi roky 1490 a 1524. Někteří soudí, že autorem by mohl být také malíř Pieter Gerritsz, pocházející z holandského města Haarlemu, který zde pobýval od roku 1502. Roku 1518 dostal zaplaceno za obraz pro kostel sv. Bavona v Haarlemu. Jeho jméno je uvedeno v záznamech kláštera benediktinského opatství Egmond a kostela Svatého Vavřince v Alkmaaru v období od roku 1515 do roku 1529.
Připisovaná díla[editovat | editovat zdroj]
- Oltářní křídla se sv. Jakubem a Marií Magdalénou a 17 portréty donátorů, kolem roku 1490, Alkmaar, Stedelijk Museum
- Sv. Kateřina a sv. Anežka, asi 1510, olej na dřevě
- St. Uršula a sv. Godeleva, asi 1510, olej na desce
- Dirck Borre van Amerongen (asi 1438–1527) a jeho žena, olej na desce 21 x 38 cm, Museum Boijmans Van Beuningen
- Portrét Hendrika IV van Naaldwijka, asi 1510, Rijksmuseum Amsterdam
- Portrét hraběte Johanna von Egmonda a jeho manželky Magdaleny, hraběnky z Werdenbergu, Metropolitan Museum of Art New York
- Scény ze života sv. Jáchyma a Anny (triptych), Frans Hals Museum, Haarlem
- Klanění tří králů, Mauritshuis, La Haye
- Panna Maria s dítětem a sv. Annou, Bristol Museum and Art Gallery
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Master of Alkmaar na anglické Wikipedii.
- ↑ Rijksmuseum: Master of Alkmaar
- ↑ Mráz, Mrázová (1988), s. 389.
- ↑ Ian Chilvers, The Oxford Dictionary of Art, Oxford University Press, 3rd ed., 2004, p. 449
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Judith Niessen, « De Meester van Alkmaar en zijn werkplaats, een heroverweging », Oud Holland, vol. 123, 2010, str. 260-304
- John R. Decker, Civic Charity, Civic Virtue: The Master of Alkmaar's "Seven Works of Mercy", The Sixteenth Century Journal, Vol. 41, No. 1 (Spring 2010), str. 3-28
- Jeremy D. Bangs, « The Masters of Alkmaar and Hand X. The Haarlem painters of the Van Waterlant family », Wallraf_richartz-Jahrbuch, Cologne, Roland Krischel, 1999, str. 65-162
- Rainer Sommer: Meister von Alkmaar. Die Werke der Barmherzigkeit. In: Fritz Mybes (ed.): Die Werke der Barmherzigkeit (= Dienst am Wort. Bd. 81). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1998, ISBN 3-525-59345-7, S. 13–19
- Bohumír Mráz, Marcela Mrázová, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1988
- Cornelis Johannes de Bruyn Kops, « De Zeven Werken van Barmhartigheid van de Meester van Alkmaar gerestaureerd », Bulletin van het Rijksmuseum, vol. 23, 1975, str. 203-226
- James E. Snyder: The Master of Alkmaar. Two notes. In: Oud-Holland. Tijdschrift voor Nederlandse Kunstgeschiedenis. Bd. 76, 1961
- Meister von Alkmaar. In: Hans Vollmer (ed.): Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Begründet von Ulrich Thieme und Felix Becker. Band 37: Meister mit Notnamen und Monogrammisten. E. A. Seemann, Leipzig 1950, S. 11.
- Max J. Friedländer: Die Altniederländische Malerei. Band 10: Lucas van Leyden und andere holländische Meister seiner Zeit. Sijthoff, Leiden 1934
- N. F. van Gelder-Schrijver, « De Meester van Alkmaar, II », Oud Holland, vol. 48, 1931, str. 42-48
- N. F. van Gelder-Schrijver, « De Meester van Alkmaar, Eene bijdrage tot de kennis van de Haarlemsche Schilderschool », Oud Holland, vol. 47, 1930, str. 97-121
- Max J. Friedländer: Der Meister von Alkmaar. In: Monatshefte für Kunstwissenschaft. Bd. 12, 1919, ISSN 0863-5811, str. 173–174.
