Mikrochimérismus
Mikrochimérismus je typ chimérismu, při němž dochází k migraci buněk z jednoho těla do druhého, a to buď z embrya do matky, z matky do embrya nebo vzájemně mezi embryi.
Fakta
Bylo prokázáno, že 85% těhotných žen má ve své krvi buňky z těla svého plodu. U 50% žen tyto buňky přetrvávají i po porodu a u 25% dospělých žen se nachází buňky od jejich matek. Co se týče výměny buněk mezi dvojčaty v děloze, platí, že až 8% dvojčat je chimérických pro svou krevní linii, v případě trojčat dokonce 21%. Přenos buněk z matky do dítěte je dokonce ještě vyšší, na konci těhotenství je možné tento typ mikrochimérismu najít téměř u všech fétů.
Význam
Určitá míra mikrochimérismu je zřejmě důležitá z imunologických důvodů, nesmí být ani vysoká (pak to vede k poporodním autoimunitním reakcím), ani příliš nízká (může navozovat syndrom RSA). Osídlování matky buňkami jejích dětí je zřejmě dobrá strategie k tomu, aby došlo ke kýžené modulaci imunitního systému. Na druhou stranu je známo, že ženy mají zvýšené riziko autoimunitních onemocnění, což by se dalo vysvětlit právě pomocí mikrochimérismu (zejména v případech systémové sklerózy, systemového lupus erythematosus a thyroitidy). Ještě odvážnější je tvrzení, že buňky dítěte ve své matce mohou nahrazovat některé opotřebované tkáně a tím jim třeba prodlužovat střední délku dožití. Zajímavé v této souvislosti je, že v pokusech s myší se často fetální buňky usídlí v orgánu, který byl experimentálně poškozen.
Literatura
- ČERNÝ, Jan. Mikrochimérismus. Vesmír. Červenec–srpen 2010, roč. 89. Dostupné online.
- KHOSROTEHRANI, K., Johnson K. L., Cha D. H., Salomon R. N., Bianchi D. W. Transfer of fetal cells with multilineage potential to maternal tissue. JAMA. 2004/1, roč. 292, s. 75–80.
- GLEICHER, N.; BARAD, D. H. Gender as risk factor for autoimmune diseases. J Autoimmun.. 2007/1, roč. 28, s. 1–6.