Melchior Schwann
| Melchior Schwann | |
|---|---|
| Narození | Haag |
| Úmrtí | 6. září 1757 Olomouc |
| Povolání | zvonař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Melchior Schwann (?, Haag – 6. září 1757, Olomouc) byl zvonař a dělolijec v Olomouci.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z Haagu v Dolních Rakousích. Byl tovaryšem u olomouckého zvonaře Olause Öberga. Po Öbergerově smrti 1746 nebyli v Olomouci další zvonaři. Schwann po vykonání mistrovských zkoušek v roce 1747 byl přijat za cechovního mistra (7. února 1747). Dne 9. února se stal olomouckým měšťanem. V tomtéž roce se oženil s Alžbětou dcerou olomouckého měšťana Karla Ignáce Kuče. Z jejich manželství vzešlo šest dětí. V roce 1748 koupil dům ve Ztracené ulici.
Schwann zemřel 6. září 1757 v Olomouci. Vdova Alžběta v roce 1758 odkoupila dům a následující rok 1759 se vdala za zvonařského tovaryše Wolfganga Strauba (1730–1784), který pokračoval v lití zvonů.[2][3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Seznam zvonů (částečný) podle zdrojů[4]
- 1749 Horní Lhota
- 1750 Staré Oldřůvky
- 1751 Široká Niva, kostel sv. Martina, průměr 42 cm
- 1751 Hukvaldy
- 1752 Dlouhomilov
- 1754 Tlumačov
- 1755 Dobrá, kostel sv. Jiří
- 1757 Štítná nad Vláří
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LEOŠ, Mlčák. Zvony na Moravě a ve Slezsku = Die Glocken in Mähren und Schlesien. Vydání první. vyd. Olomouc: [s.n.], 2014. 295 s. ISBN 9788090484726, ISBN 8090484727. OCLC 953738796 S. 214.
- ↑ INDRA, Bohumír. Zvonaři v Olomouci od poloviny 17. do 2. ploviny 19. století. Časopis Slezského muzea. Čís. série B, 27-1978, s. 154.
- ↑ Vlastivědné muzeum Jesenicka a Growka, Květoslav, ed. VII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2007: historický seminář na téma církevní život v dějinách Jesenicka: sborník referátů. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 2007. 156 s. ISBN 978-80-86388-56-4.
- ↑ NĚMČÍKOVÁ, Pavlína, Epigrafické památky Osoblažska a Krnovska, 2006 [cit.2017-03.01] Dostupné online
