Přeskočit na obsah

Medaile Za statečnost (Rakousko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Medaile Za statečnost
Ehren-Denkmünze für Tapferkeit
Uděluje

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko
Založeno 1789
Zrušeno 1918
Stát Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Uděluje se za statečnost v boji
Třídy velká zlatá medaile za statečnost
velká stříbrná medaile za statečnost I. třídy
velká stříbrná medaile za statečnost II. třídy
bronzová medaile za statečnost

Medaile za statečnost, uváděna také Tapferkeitsmedaille, byla vojenská medaile, která byla založena v roce 1789 a udělovala se za statečnost v boji.

Třídy vyznamenání:

  • Velká zlatá medaile za statečnost
  • Velká stříbrná medaile za statečnost I. třídy
  • Stříbrná medaile za statečnost II. třídy
  • Bronzová medaile za statečnost

Medaile zobrazuje portrét vládnoucího monarchy a na reversu dekorace je mimo jiné i nápis:

  • DER TAPFERKEIT – za panování Františka Josefa I.
  • FORTITVDINI – za panování Karla I.

Koncem roku 1915 bylo zavedeno tzv. Wiederholungsspangen (pásek) za opakované udělování příslušného ocenění. Pásky byly umístěny na trojúhelníkové stuze – jeden pásek za dvojité udělení medaile za statečnost, dva pásky za třínásobné udělení medaile a tři pásky za čtyřnásobné udělení medaile.

Od září 1917 byla velká zlatá a velká stříbrná medaile za statečnost udělována také důstojníkům. Takto udělená dekorace byla opatřena na trojúhelníkové stuze písmenem "K" (ve zlatě nebo stříbře).

Offiziersstellvertreter Julius Arigi byl s 32 sestřely druhým nejúspěšnějším pilotem Rakousko-Uherska.

A se 4 zlatými, 4 velkými stříbrnými, 4 malými stříbrnými a 3 bronzovými Medailemi za statečnost byl též nejvyznamenanější poddůstojník a pilot Rakousko-Uherska v 1. světové válce.

Galerie – dekorace

[editovat | editovat zdroj]

Galerie – stuhy

[editovat | editovat zdroj]
  • kuk 2|kuk 3||me 1||me 2|kuk k
  • udělena dvakrát - udělena třikrát - oceněna "Meči" - oceněnou "Meči" 2x - pro důstojníky, stříbrná verze

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974, str. 49

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]