Mars Climate Orbiter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mars Climate Orbiter
Mars Climate Orbiter during tests.jpg
COSPAR 1998-073A
Katalogové číslo 25571
Start 11.prosince 1998, 18:45:51 UTC
Kosmodrom Eastern Test Range
Nosná raketa Delta II 7425
Stav objektu shořela v marsovské atmosféře
Zánik 23. září 1999
Provozovatel NASA-JPL
Výrobce Lockheed Martin
Druh planetární sonda
Hmotnost vzletová 633
prázdná 342 kg


Mars Climate Orbiter (původně Mars Surveyor '98 Orbiter) byla jedna z dvou kosmických sond z programu Mars Surveyor '98, druhá byla Mars Polar Lander (původně Mars Surveyor '98 Lander). Tyto dvě mise měly studovat marťanské počasí, klima a pátrat po vodě a oxidu uhličitém v atmosféře a na povrchu. Získané údaje měly sloužit na stanovení teplotních profilů atmosféry, určení dlouhodobých klimatických změn a úlohu atmosféry v tomto procesu.

Cíle mise[editovat | editovat zdroj]

Cíle mise by se daly shrnout do těchto bodů:

  • Denní sledování počasí a atmosférických podmínek
  • Pozorování změn povrchu vlivem působení větru a dalších vlivů
  • Stanovení teplotních profilů atmosféry
  • Sledování vodní páry a prachových částic v atmosféře
  • Hledání důkazů o podobě klimatických podmínek v minulosti

Specificky byla určená pro studium prachových bouřek, počasí, mraků, prachových mlh, ozónu, distribuce a přesunu prachu a vody, vlivu topografie na atmosférickou cirkulaci, atmosférické odpovědi na sluneční ohřev a změny barev povrchu. Sonda nesla dvě zařízení na splnění těchto cílů mise:

  • Mars Climate Orbiter Color Imager (MARCI) - dovoloval denní fotografie atmosféry a povrchu ve vysokém rozlišení
  • Pressure Modulated Infrared Radiometer (PMIRR) - dovoloval měření teploty atmosféry, výskyt vodní páry a koncentraci prachu

Sonda měla také sloužit ke shromažďování a přeposílání údajů z povrchové sondy Mars Polar Lander a jiných budoucích amerických a mezinárodních misí.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Sonda vzlétla 11. prosince 1998 z kosmodromu Eastern Test Rande pomocí rakety Delta 7425. Po čtyřech korekčních manévrech dorazila 23. září 1999 k Marsu. Tam na 16 minut a 23 sekund zažehla svůj motor. Při tomto manévru se dostala do zákrytu za planetu Mars (z pohledu ze Země). Se sondou se poté již nepodařilo navázat spojení.

Příčina neúspěchu[editovat | editovat zdroj]

Vyšetřování zjistilo, že jedno řídící středisko odesílalo na sondu instrukce s anglickými mírami (tah se udával v librách), zatímco sonda je očekávala v metrických mírách (tah se udával v Newtonech). Kvůli této chybě se sonda namísto plánovaných 140 až 150 km dostala do vzdálenosti pouhých 57 km od povrchu planety. Atmosféra (ač řídká) ji spálila už někde mezi 80 až 90 km od povrchu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]