Luddité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vůdce Ludditů – rytina neznámého autora z roku 1812

Luddité (taky luddisté luddisti či ludditi), hnutí luddismus či luddizmus bylo sociální hnutí britských textilních řemeslníků na počátku 19. století, kteří protestovali, často ničením mechanizovaných tkalcovských stavů, proti změnám výroby vyvolaných průmyslovou revolucí. Hnutí bylo zaměřeno proti závádění strojů jako předpokládanému původci nezaměstnanosti.

Jméno pochází od imaginárního vůdce a zakladatele hnutí Neda Ludda (původně snad Edward Ludlam), který měl ničit tkalcovské stavy v Anstey v roce 1779, neexistuje ale žádný důkaz o jeho skutečné existenci a pravděpodobně je jen legendární postavou. Hnutí pravděpodobně vzniklo spontánně v roce 1811 v Nottinghamu, jejich činnost skončila kolem roku 1817. Ničení strojů bylo tehdy pokládáno za sabotáž a tedy hrdelní zločin a řada ludditů byla proto popravena. K jejich hlavním obhájcům ze šlechtické vrstvy patřil básník a politik George Gordon Byron, jejich vzpoura se stala námětem řady uměleckých děl (např. sociálního románu Shirley od Charlotte Brontëové či alternativní historie The Difference Engine od Williama Gibsona a Bruce Sterlinga) a ovlivnila anglické dělnické hnutí.

Jako neoluddismus je v poslední době někdy označován filosofický proud, kritizující technologický pokrok jako takový (zejména počítačovou revoluci), zejména z důvodu jeho negativního dopadu na lidskou individualitu či sociální situaci. K neoluddistům se řadí např. Nicholas G. Carr, autor známého eseje Is Google Making Us Stupid?, ale i jiní autoři.