Libuše (vysílačka)
(ze soupravy LIBUŠE)[1]
Libuše byla rádiová vysílací stanice použitá během druhé světové války českým odbojem.
Historie
Do Protektorátu Čechy a Morava zařízení ze Spojeného království dopravil 29. prosince 1941 letoun, jenž spolu s ní přepravoval také příslušníky parašutistických skupin Anthropoid, Silver A a Silver B.[1] O vysílačku se starali členové skupiny Silver A, předně její radista Jiří Potůček.[2] První radiové spojení provedl 15. ledna 1942 ze svého úkrytu v kamenolomu Hluboká u Ležáků.[3] Potůček vysílal z podkroví objektu strojovny, který však byl malý, takže zde musel během vysílání ležet.[1] Následně se z důvodu, aby se předešlo prozrazení, vysílačka stěhovala postupně do rybářské výzkumné stanice v sádkách u Lázní Bohdaneč, dále zpět do Ležáků, tentokrát však do zdejšího mlýna, a následně do školy na Bohdašíně. V polovině června 1942 se Potůček s přístrojem přesunul k sedlákovi Antonínu Burdychovi do Končin u Bohdašína.[3]
Provoz vysílačky Libuše
Stručný provoz radiostanice:[1]
- 7. ledna 1942 – zvoleno stanoviště pro umístění vysílačky (lom Hluboká u Ležáků)
- 9. ledna 1942 – zahájení vysílání (neúspěšné)
- 15. ledna 1942 – zdárné spojení s londýnským odbojem
- 30. března až 13. dubna 1942 – porucha vysílací stanice
- 3. června až 16. června 1942 – porucha vysílací stanice
- 10. června až 17. června 1942 – Libuše umístěna v ležáckém mlýně
- 17. června 1942 – přesun vysílačky na Bohdašín
- noc z 25. na 26. června 1942 – poslední odeslání depeše
- 27. června 1942 – gestapo vydává příkaz ke zničení vysílačky
- 28. června 1942 – přesun přístroje do Končin
- 30. června 1942 – bez vysílačky prchá její operátor Jiří Potůček
Popis radiostanice
Podle původních plánů měla být výsadková skupina vybavena dvěma stanicemi, a sice jednou přenosnou a druhou stacionární. Na přelomu měsíců října a listopadu roku 1941 ale došlo k přehodnocení dosavadních představ a výsadek do své výbavy získal kufříkovou stanici typu Mark III a záložní komunikační přijímač Hallicrafters Skyrider (pravděpodobně SX-17).[1] Když se ale v roce 2017 pořádala v Lázních Bohdaneč vzpomínková akce u příležitosti 75. výročí vysílání Libuše,[4] užili konstruktéři v replice vysílačky přijímač Hallicrafters Skyrider SX-24 Defiant.[5]
Stanici Mark III vyvinuli britští konstruktéři na počátku druhé světové války. Vedle jednoduchého dvoustupňového vysílače obsahovala přijímač vybavený třemi elektronkami zapojenými coby zpětnovazební detektor a nízkofrekvenční zesilovač. Celá sestava se nacházela v kufru o rozměrech 43 × 27,5 × 18 centimetrů a hmotnosti 15 kilogramů. Použitý záložní přijímač Hallicrafters Skyrider měl rozměry 53,5 × 24 × 28 centimetrů a hmotnost 25 kilogramů. Ve své době patřil ke špičkovým přístrojům mezi profesionálními přijímači.[1]
Výkon radiostanice
Za dobu svého provozu od ledna do června 1941 předala vysílačka úspěšně všech celkem 1098 telegramů.[1]
| Měsíc | Relace [min] |
Relace [hod, min] |
Odesláno | Přijato | Doba/1 telegramu [min:sek] |
|---|---|---|---|---|---|
| Leden | 1520 | 25h 20' | 12 | 20 | 24:00 |
| Únor | 1234 | 20h 34' | 65 | 37 | 12:10 |
| Březen | 1988 | 33h 8' | 152 | 91 | 8:20 |
| Duben | 2710 | 45h 10' | 164 | 100 | 10:20 |
| Květen | 3135 | 52h 15' | 133 | 123 | 12:24 |
| Červen | 1351 | 22h 31' | 32 | 69 | 13:38 |
| Celkem | 11 938 | 198h 58' | 558 | 470 | 11:60 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g PLZÁK, Josef. Analýza agenturního rádiového spojení se stanicí Libuše [online]. Praha: Český radioklub, 2011 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.
- ↑ RADOVANOVIČ, Dušan; SKALICKÝ, Jaroslav; VONDRKA, Adolf. Radiostanice Libuše: Spojení s Londýnem udržovali parašutisté za cenu životů [online]. Praha: Český rozhlas [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b MAREK, Jindřich. Poslední depeše od Libuše [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.
- ↑ ROZTOČILOVÁ, Pavlína. Po 75 letech zavolá tajná vysílačka Libuše do Londýna. Deník [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Půda domu ukrývala antény, přes které se domlouval atentát na Heydricha. iDNES.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.