Labské ledovcové údolí
Labské ledovcové údolí (německy: Elbe-Urstromtal) je ledovcové údolí Labe v Severoněmecké nížině, které vzniklo z roztáté vody skandinávského ledového příkrovu. Dnešní Labe protéká tímto údolím v délce 300 km od města Genthin v Sasku-Anhaltsku po ústí do Severního moře.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Labské ledovcové údolí není, na rozdíl od ostatních ledovcových údolí, ani vysušené, ani zakalené, ale probíhá po toku nynějšího Labe od úrovně města Genthin v zemském okrese Jerichowsko. Severozápadně od ústí Labe u Cuxhavenu pokračuje údolí dál do Severního moře kolem ostrova Helgoland až k písčině Dogger Bank.
Zvlášť na dolním Labi se dá dobře rozeznat dřívější průběh řeky. Takto je od Bergedorfu po Geesthacht patrný až 50 metrů vysoký Geest, který tvořil dřívější břeh.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Labské ledovcové údolí pravděpodobně vzniklo mezi obdobím glaciálu před 22 až 18 tisíci lety a konci zalednění v severním Německu před 14,5 tisíci lety. V této době jsou již ledovce roztáté. Elbe Urstromtal zachycovalo roztátou vodu z ledovce a odvádělo ji do Severního moře, které v té době mělo hladinu o 120 m níže než dnes a břeh se nacházel o 600 km severněji než dnes.
Labské ledovcové údolí odvádělo roztátou vodu do Severního moře ze tří dalších ledovcových údolí; Glogausko-Barutherského, Varšavsko-Berlínského a Thornsko-Eberswalderského. V dalším průběhu pravděpodobně ústila do tohoto údolí také řeka Vezera.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elbe-Urstromtal na německé Wikipedii.
