L'Hospitalovo pravidlo
L'Hospitalovo pravidlo, které bylo poprvé publikováno matematikem Guillaumem de l'Hôpitalem v jeho knize Analyse des Infiniment Petits pour l'Intelligence des Lignes Courbes [1], umožňuje v některých případech vypočítat limitu podílu dvou funkcí. Říká, že limita podílu dvou funkcí, které splňují jisté předpoklady, je rovna limitě podílu derivací těchto funkcí, tj.
Obsah |
Předpoklady[editovat]
Nechť
je buď reálné číslo, nebo
(viz rozšířená reálná čísla) a nechť f a g jsou funkce z
(nebo jeho části) do
. Věta platí za těchto předpokladů:
Nenulovost[editovat]
Funkce
i
musí být nenulové na nějakém okolí čísla
(jinak tvrzení nemá smysl z důvodu dělení nulou). Pokud např.
, pak jeho okolím jsou množiny, které obsahují interval
pro nějaké
, takže například funkce
předpoklad nesplňuje.
Požadovaný typ limity[editovat]
Musí platit jedna z podmínek a) nebo b):
a) 
b) 
Jinak řečeno, musí být buď obě limity nulové, nebo obě limity nevlastní. Tyto případy jsou nazývány "limita typu
" resp. "limita tvaru
".
Existence limity na pravé straně[editovat]
Musí existovat vlastní nebo nevlastní limita :
. Tento předpoklad je podstatný jen pro to, abychom z neexistence limity podílu derivací nevyvozovali neexistenci limity podílu původních funkcí. Symbolem
značíme derivaci funkce
.
Tvrzení[editovat]
L'Hospitalovo pravidlo říká, že za těchto předpokladů existuje limita
a platí
Tj. limita podílu funkcí se rovná limitě podílu jejich derivací.
Příklady[editovat]
Limita
v nule[editovat]
Chceme vypočítat
. Všechny předpoklady jsou splněny; poslední z nich (existenci limity podílu derivací) ověříme takto:
, protože funkce kosinus je spojitá na celém
.
Pravidlo tedy pro náš případ lze použít a platí
.
Limita
v nekonečnu[editovat]
Chceme vypočítat 
Máme tedy
.
Všechny předpoklady kromě posledního jsou splněny. Poslední není na první pohled zřejmý - je nutno ověřit existenci
.
Toto ověření lze provést další aplikací L'Hopitalova pravidla na tuto novou limitu: Limita podílu druhých derivací je
.
Z toho plyne, že jsou splněny předpoklady druhé aplikace L'Hopitalova pravidla, proto platí
. Teprve z toho plyne, že můžeme L'Hopitalovo pravidlo použít i na náš původní příklad a platí
.
Význam předpokladů[editovat]
V následujících případech tvrzení L'Hospitalova pravidla neplatí, protože nejsou splněny předpoklady.
Typ limity[editovat]
Pravidlo platí jen pro limity typu
či
. Příkladem funkcí, které tento předpoklad nesplňují, je
. Limita jejich podílu v nule je rovna dvěma, ačkoli dle L'Hospitalova pravidla by vyšla jedna.
Existence limity podílu derivací[editovat]
Pokud neexistuje
, nelze z toho usuzovat, že neexistuje ani
. Příkladem jsou funkce
pro
.
Pro ně platí 
První člen jde k nule, ale druhý v blízkosti nuly osciluje mezi funkcí
a
. Proto neexistuje limita podílu derivací, ale původní limita je rovna nule - což plyne z toho, že pro každé
leží
v intervalu
.
Reference[editovat]
- ↑ l’Hospital, Analyse des Infiniment Petits pour l'Intelligence des Lignes Courbes, strany 145–146
.

v nule
v nekonečnu