Kristine Stavås Skistadová
| Kristine Stavås Skistadová | |
|---|---|
| Datum narození | 8. února 1999 (25 let) |
| Místo narození |  Norsko |
| Stát | Norsko |
| Příbuzní | Erik Stavås Skistad (sourozenec) |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | Konnerud IL |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 7. 3. 2018 |
| Nejlepší umístění | 14. (2023/2024) |
| Počet výher | 10 |
| Stupně vítězů | 16 |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 0 – 0 – 0 |
| Mistrovství světa | 0 – 0 – 0 |
| MS juniorů | 2 – 1 – 0 |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 17. 3. 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování | ||
| stříbro | MSJ 2018 | sprint |
| zlato | MSJ 2019 | sprint |
| zlato | MSJ 2019 | štafeta |
Kristine Stavås Skistadová, nepřechýleně Skistad, (* 8. února 1999) je norská běžkyně na lyžích.
Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Poprvé na sebe výrazněji upozornila v necelých devatenácti letech na Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování 2018 v Gomsu, kde získala stříbro za vítěznou krajankou Tiril Udnes Wengovou. Krátce nato debutovala ve Světovém poháru v závodu ve sprintu v domácím Drammenu, ale nepostoupila z kvalifikace.
V další sezóně již byla norskými médii označována jako sprinterská kometa[1], neboť při norském národním zahájení sezóny v Beitostølenu byla ve sprintu druhá hned za norskou sprinterskou jedničkou Maiken Caspersenovou Fallaovou.[2] Formu potvrdila vzápětí i při svém druhém startu ve Světovém poháru – v závodě v Lillehammeru, kde jako jediná Norka postoupila do finále a v souboji proti čtveřici Švédek obsadila páté místo (zvítězila Jonna Sundlingová), již tehdy prohlásila, že příště bude proti Švédkám silnější a předznamenala budoucí vzájemné souboje.[3] Na Mistrovství světa juniorů 2019 v Lahti získala dvě zlaté medaile ve sprintu a ve štafetě a poté se účastnila i šampionátu dospělých v Seefeldu a rovněž tam měla medailové ambice.[4] Ve sprintu postoupila do semifinále, v němž předvedla v cílové rovince obrovské zrychlení, ale když se dostávala na první místo před Stinu Nilssonovou a Maiken Caspersenovou Fallaovou, zapíchla si hůlku před lyži, upadla a o postup do finále přišla.[5][6]
V dalších dvou sezónách však na tyto výsledky nenavázala, potýkala se s přetrénovaností a častými nemocemi.[7] Vydařil se jí jen závod Světového poháru v Konnerudu na začátku března 2020, kdy si čtvrtým místem zlepšila kariérní maximum.[8] Nebyla nominována ani na Mistrovství světa 2021 v Oberstdorfu. Proto se rozhodla odmítnout nabídku národního týmu na pokračovaní v reprezentaci a před olympijskou sezónou 2021/2022 se vrátila do mateřského klubu Konnerud.
Při národním zahájení sezóny 2021/2022 se vítězstvím v závodu Norského poháru v Gålå dokázala nominovat na závody Světového poháru[9]: v Lillehammeru nepostoupila ze čtvrtfinále, v Davosu skončila v kvalifikaci a v Drážďanech vyrovnala své kariérní maximum – čtvrté místo.[10] Olympiády se nezúčastnila, po ní startovala již jen ve dvou závodech Světového poháru, ale v jednom neprošla kvalifikací a ve druhém jí zastavilo čtvrtfinále.
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
Výsledky ve Světovém poháru[editovat | editovat zdroj]
| Sezóna | Věk | Sezónní výsledky | Výsledky na Ski Tour | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkově | Distance | Sprinty | U23 | Nordic Opening |
Tour de Ski |
WC Final | |||
| 2017/18 | 19 | NC | — | NC | NC | — | — | — | |
| 2018/19 | 20 | 72. | — | 36. | 13. | DNF | — | — | |
| 2019/20 | 21 | 60. | — | 34. | 11. | — | — | — | |
| 2020/21 | 22 | 99. | — | 65. | 23. | — | — | — | |
| 2021/22 | 23 | 49. | — | 26. | 3. | — | — | — | |
| 2022/23 | 24 | 25. | — | 6. | — | — | — | — | |
| 2023/24 | 25 | 14. | NC | 2. | — | — | — | — | |
Výsledky na MS[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon |
30 km hromadný start |
Sprint | 4 × 5 km štafeta |
Sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2019 | 20 | — | — | — | 11. | — | — |
| 2023 | 24 | — | — | — | 5. | — | — |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SVEEN, Fredrik. Stavås Skistad med tabbe etter den imponerende prologen på Lillehammer. abcnyheter.no [online]. 30. 11. 2018. Dostupné online. (norsky)
- ↑ RASMUSSEN, John. Kristine sjokkerte eliten på Beitostølen: - Det blir tydeligvis en bra sesong. dagbladet.no [online]. 17. 11. 2018. Dostupné online. (norsky)
- ↑ SKJERDINGSTAD, Anders; AASERUD, Mikal Emil; STENBERG, Morten. Skistad overrasket alle – så serverte kometen frekk advarsel til svenske Nilsson. nrk.no [online]. 30. 11. 2018. Dostupné online. (norsky)
- ↑ RASMUSSEN, John; LANGSEM, Bjørn. Kristine Stavås Skistad har gullambisjoner i Seefeld - Jeg går for VM-gull. dagbladet.no [online]. 1. 2. 2019. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Nordische Ski-WM in Seefeld 2019: Sturz von Kristine Stavås Skistad. eurosport.de [online]. 21. 2. 2019. Dostupné online. (německy)
- ↑ SVEEN, Fredrik; SKJERDINGSTAD, Anders. Skistad følte seg sterk nok til å ta gullet før fallet: – Ubeskrivelig kjipt. nrk.no [online]. 21. 2. 2019. Dostupné online. (norsky)
- ↑ KNEKTA, Jonathan; DIAMOND, Jonathan Pinheiro. Hotet mot Sverige: Kristine Stavås Skistad. aftonbladet.se [online]. 23. 2. 2023. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ IHLE, Marthe; STUHLE, Fredrik. Karrierebeste for Skistad. dagbladet.no [online]. 4. 3. 2020. Dostupné online. (norsky)
- ↑ LØNNING, Simen; TVEITO, Sjur. Langrennssjefen merker seg Skistads opptur: - Kjempeprestasjon. nettavisen.no [online]. 3. 12. 2021. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Stavås Skistad og Myhrvold gikk sprintfinale i Dresden – Dahlqvist vant. nettavisen.no [online]. 18. 12. 2021. Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Kristine Stavås Skistadová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)