Kombinatorická teorie her

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kombinatorická teorie her je matematická disciplína, která studuje určité přesně definované hry z kombinatorického hlediska, tj. zvažováním vlastností množin stavů, v rámci kterých se mezi takovými hrami přechází. Mezi další vlastnosti studovaných her patří úplná informace o pravidlech a stavu, či existence právě dvou soupeřících hráčů, kteří se střídají ve svých tazích.

Nejčastěji se pracuje s hrami matematickými jako je třeba Hackenbush či Nim. Známější hry, jako jsou Piškvorky, jsou pro analýzu příliš složité, ačkoliv bylo v nedávné době dosaženo úspěchů při rozebírání koncových pozic v Go.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • John Horton Conway: On Numbers and Games (1976)
  • E. Berlekamp, J. H. Conway, R. Guy: Winning Ways for your Mathematical Plays (1982)

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  1. Elwyn Berlekamp, David Wolfe: Mathematical Go: Chilling Gets the Last Point

Související články[editovat | editovat zdroj]