Kocourkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o fiktivní obci. O bývalé osadě pojednává článek Kocourkov (bývalá obec).

Kocourkov je smyšlená obec, která je dějištěm mnoha komických historek o kocourkovských obyvatelích, kteří dělají vše neúčelně a neúspěšně, v řece je např. tabulka, která má varovat před nebezpečím koupání při vysoké vodě: „Jakmile stoupne voda v řece nad tuto tabulku, je koupání zakázáno.“ Na věži musí být dvoje hodiny - co kdyby se na ně chtěli podívat dva lidé najednou?

Kocourkov vznikl pravděpodobně v ústním podání a z něho se později dostal do literatury. Už v 17. století se kocourkovské historky objevily v knížkách lidového čtení. V Hovorech s TGM říká Masaryk Karlu Čapkovi, jak se vždycky stavěl proti "Kocourkovu a Hulvátovu".[1] V české literatuře patří ke klasice kocourkovského žánru kniha Ondřeje Sekory Kronika města Kocourkova, autor při tom vzpomíná, že první historky o Kocourkově slyšel v dětství od svého otce.

Svůj Kocourkov mají i jiné národy, např. ve starověkém Řecku hrály tuto roli Abdéry, které byly ovšem městem skutečným. Podobně na Moravě se kocourkovské příběhy vyprávějí o městečku Šimperk, jehož předobrazem je skutečné městečko Šilperk[2] od roku 1949 přejmenované na Štíty. Ve francouzské literatuře se objevuje obdobné městečko Brétizy a Zvonokosy (fr. Clochemerle). Německým městem podivínů je Schilda, nizozemským Kampen, anglickým Gotham; v Polsku městečku hloupých říkají Pacanów, v Srbsku Balov, ve Švédsku Tälje[3]. Kocourkovskému podání se poněkud blíží též slovenské anekdoty o Záhorácích (třebaže jinak se na Slovensku užívá jméno Kocúrkov(o) či Čudáková).

Jiné známé fiktivní obce

Reference

  1. K. Čapek, Hovory s TGM. Praha: Československý spisovatel 1990, str. 130.
  2. K. Fojtík, Veselosti nikdy dosti (Lidová vyprávění z Moravy). Brno 1956.
  3. POŠTA, Miroslav. Švédské pohádky. Praha: Verzone, 2014. 112 s. ISBN 978-80-87971-00-0. S. 74-77. 

Související články

Externí odkazy