Kořenitka nadmutá
 Kořenitka nadmutá | |
|---|---|
 Kořenitka nadmutá (Rhizina undulata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Pododdělení | Pezizomycotina |
| Třída | terčoplodé (Pezizomycetes) |
| Podtřída | Pezizomycetidae |
| Řád | kustřebkotvaré (Pezizales) |
| Čeleď | kořenitkovité (Rhizinaceae) |
| Rod | kořenitka (Rhizina) |
| Binomické jméno | |
| Rhizina undulata Fr. 1815 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kořenitka nadmutá (Rhizina undulata Fr.) je jedlá vřeckovýtrusá houba z čeledi kořenitkovitých (Rhizinaceae), vyskytující se na lesních spáleništích.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Plodnice (apothecium) je nepravidelně okrouhlá, k substrátu přisedlá, nepravidelně oble hrbolatá, vcelku však poduškovitá až plochá. V průměru měří 3–7 cm.[1] Zbarvena je svrchu kaštanově hnědě až tmavohnědě, okraj plodnice je často bělavě lemován. Spodní strana je špinavě bělavá. Třeň chybí, k substrátu plodnice přirůstá četnými vlákny směřujícími ze spodní strany. Dužnina je v celé plodnici velmi tenká, křehká, chrupavčitá, bez výraznější vůně či chuti.
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Výtrusy, uložené ve vřeckách, jsou elipsoidní, velké 35–40 × 9–11 μm.[1]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Kořenitka nadmutá roste v létě a na podzim na spáleništích a opuštěných ohništích zejména v jehličnatých lesích, místy hojně. Často vyrůstá ve skupinách. Je škůdcem semenáčků jehličnatých dřevin.[2]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Kořenitka nadmutá je jedlá houba.
Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]
Kořenitka nadmutá je vzhledem i ekologií charakteristická houba.
- Destice chřapáčová (Discina ancilis) může být vzdáleně podobná[3], její plodnice však jsou však talířovitého, spíše prohnutého tvaru a přirůstají k substrátu krátkým žilnatým třeněm; roste zjara na odumřelém dřevě jehličnanů. Je jedlá a chutná.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s.
- ↑ http://www.fs.usda.gov/Internet/FSE_DOCUMENTS/fsbdev2_026418.pdf
- ↑ KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s.
- PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
- KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.
- BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
- HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kořenitka nadmutá na Wikimedia Commons - http://www.biolib.cz/cz/taxon/id59725/
