Kořenitka nadmutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKořenitka nadmutá
alternativní popis obrázku chybí
Kořenitka nadmutá (Rhizina undulata)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
Třídaterčoplodé (Pezizomycetes)
PodtřídaPezizomycetidae
Řádkustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleďkořenitkovité (Rhizinaceae)
Rodkořenitka (Rhizina)
Binomické jméno
Rhizina undulata
Fr. 1815
Synonyma
  • Helvella inflata Schaeff.
  • Rhizina inflata (Schaeff.) Quél.
  • Rhizina inflata var. rhizophora Massee
  • Rhizina laevigata Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kořenitka nadmutá (Rhizina undulata Fr.) je jedlá vřeckovýtrusá houba z čeledi kořenitkovitých (Rhizinaceae), vyskytující se na lesních spáleništích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Kořenitka nadmutá (Rhizina undulata), svrchní a spodní strana plodnice.

Plodnice (apothecium) je nepravidelně okrouhlá, k substrátu přisedlá, nepravidelně oble hrbolatá, vcelku však poduškovitá až plochá. V průměru měří 3–7 cm.[1] Zbarvena je svrchu kaštanově hnědě až tmavohnědě, okraj plodnice je často bělavě lemován. Spodní strana je špinavě bělavá. Třeň chybí, k substrátu plodnice přirůstá četnými vlákny směřujícími ze spodní strany. Dužnina je v celé plodnici velmi tenká, křehká, chrupavčitá, bez výraznější vůně či chuti.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy, uložené ve vřeckách, jsou elipsoidní, velké 35–40 × 9–11 μm.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kořenitka nadmutá roste v létě a na podzim na spáleništích a opuštěných ohništích zejména v jehličnatých lesích, místy hojně. Často vyrůstá ve skupinách. Je škůdcem semenáčků jehličnatých dřevin.[2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kořenitka nadmutá je jedlá houba.

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

Kořenitka nadmutá je vzhledem i ekologií charakteristická houba.

  • Destice chřapáčová (Discina ancilis) může být vzdáleně podobná[3], její plodnice však jsou však talířovitého, spíše prohnutého tvaru a přirůstají k substrátu krátkým žilnatým třeněm; roste zjara na odumřelém dřevě jehličnanů. Je jedlá a chutná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s. 
  2. http://www.fs.usda.gov/Internet/FSE_DOCUMENTS/fsbdev2_026418.pdf
  3. KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]