Karel Maxmilián Příchovský z Příchovic
| Karel Maxmilián Příchovský z Příchovic | |
|---|---|
 Erb rodu Příchovských z Příchovic | |
| Hejtman Žateckého kraje | |
| Ve funkci: 1717 – 1722 | |
| Předchůdce | Emanuel von Contreras |
| Nástupce | Jan Antonín Hýzrle z Chodů |
| Hejtman Rakovnického kraje | |
| Ve funkci: 1714 – 1715 | |
| Předchůdce | Jan Oldřich z Klebelsbergu |
| Nástupce | Ferdinand von Saur |
| Ve funkci: 1702 – 1711 | |
| Předchůdce | Václav Josef Lažanský z Bukové |
| Nástupce | Jan Oldřich z Klebelsbergu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Maxmilián Leopold svobodný pán Příchovský z Příchovic (1668 – 19. prosince 1722 Vysoká Libyně) byl český šlechtic ze starého rodu Příchovských z Příchovic. Během života vlastnil několik panství v západních a severních Čechách. Uplatnil se v nižších úřadech zemské správy Českého království, dlouhodobě zastával úřad krajského hejtmana na Rakovnicku a Žatecku.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z českého šlechtického rodu Příchovských z Příchovic, patřil k linii označované jako pšanská (podle staršího názvu Blšan u Loun), která od roku 1651 užívala titul svobodných pánů.[1] Byl mladším synem Petra Pavla Příchovského a jeho manželky Polyxeny Roziny, rozené Elpognarové z Dolního Schönfeldu.[2] Po smrti staršího bratra Františka Antonína, který zemřel jako důstojník císařské armády, zdědil statek Libočany (1688). Své finanční poměry vylepšil Karel Maxmilián sňatkem a v roce 1700 koupil za 152 000 zlatých od Albrechta Jindřicha Krakovského z Kolovrat panství Vysoká Libyně.[3] Trvale se usadil na zámku v Libyni a prostor zdejší návsi obohatil o soubor barokních soch. V roce 1709 uzavřel s Janem Danielem Pockem směnnou smlouvu, jíž se vzdal nároků na Libočany a místo toho převzal statek Kostrčany.[4] Uplatnil se také v krajské správě, v letech 1702–1711 a 1714–1715 byl hejtmanem rakovnického kraje a nakonec od roku 1717 až do smrti zastával úřad žateckého krajského hejtmana.
Zemřel ve Vysoké Libyni, pohřben byl v kostele v Libočanech.
Jeho manželkou byla hraběnka Ludmila Přibislava z Valderode († 1728), dcera viceprezidenta české komory hraběte Jana Pavla z Valderode (1637–1698).[5] Z jejich manželství se narodilo šest synů, kteří sloužili v armádě. Nejstarší z nich Albrecht Evžen padl jako plukovník v roce 1737 v Banja Luce ve válce proti Turkům. Krátce po otcově úmrtí kvůli zadlužení museli synové prodat Kostrčany (1725) i Vysokou Libyni (1731). Panství Vysoká Libyně koupil za 98 200 zlatých generál Georg Olivier Wallis.[6] Zatímco zámky v Libočanech a Kostrčanech vznikly až za pozdějších majitelů v 18. století, hlavní sídlo Karla Maxmiliána Příchovského ve Vysoké Libyni dnes již neexistuje. Pšanská větev Příchovských vymřela zcela bez majetku ještě před koncem 18. století.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XX.; Praha, 1903; s. 681
- ↑ Rodokmen rodu Příchovských z Příchovic dostupné online
- ↑ Albrecht Jindřich Krakovský z Kolovrat dostupné online
- ↑ Tvrz Kostrčany na webu Památky a příroda Karlovarska dostupné online
- ↑ Ludmila Valderode na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 526
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení.; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4