Karel Dománek
| Karel Dománek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. srpna 1911 Komorovice nebo Komárovice |
| Úmrtí | 25. října 2006 (ve věku 95 let) Praha |
| Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Dománek (16. srpna 1911[1] Komorovice u Humpolce - 25. října 2006[2] Praha) byl český katolický kněz, jezuita a politický vězeň. Zasloužil se zejména o podzemní církev.
Karel Dománek se narodil 16. srpna 1911 v Komorovicích u Humpolce a pokřtěn byl 20. srpna 1911 v obci Mladé Bříště v okrese Pelhřimov. Na obecnou školu chodil v Mladých Bříštích, později navštěvoval měšťanskou v Humpolci. V Praze se vyučil tiskařem, což později využil při vydávání ilegálních tiskovin, tzv. samizdatu. 30.4.1932[3] vstoupil na Velehradě do Jezuitského řádu, tzv. Tovaryšstva Ježíšova. Po absolvování noviciátu složil první sliby 19. března 1936 v Benešově. Zatím nebyl knězem; pracoval jako kostelník na Velehradě, v Opavě a na Hostýně, také v Opavě jako učitel náboženství.
V dubnu roku 1950 byl spolu s ostatními řeholníky nuceně internován do Bohosudova a odtud na stavbu Klíčavské přehrady, kde pracoval v kamenolomu. Od roku 1955 pracoval v Praze jako manuální dělník a současně tajně vykonával nepovolenou činnost pro zakázaný jezuitský řád a pro podzemní církev. V roce 1957 byl zatčen pro nedovolenou náboženskou činnost a do roku 1959 vězněn. Po propuštění pracoval jako domovník, pomocný dělník a skladník.
V době uvolnění politických poměrů v 60. letech se mohl vrátit ke studiu.[4] V roce 1965 začal studovat střední školu pro pracující, po maturitě v roce 1970 vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích a po jeho absolvování byl 29. 6. 1974 vysvěcen na kněze. Jeho první kněžské místo od 15.9.1974 bylo v katedrále sv. Víta. Tato služba za rok skončila odebráním státního souhlasu. V roce 1976 byl protokolistou pražské konsistoře a v roce 1977 jej kardinál František Tomášek ustanovil svým sekretářem. Kardinálu Tomáškovi aktivně pomáhal až do konce jeho života. Od roku 1979 do roku 1989 byl koordinátorem vydávání a rozšiřování samizdatu [5] „Informace o církvi" a v osmdesátých letech se věnoval nedovolené církevní práci s rodinami.
Podle knihy "Na straně národa" [6] byl posledníkm zpovědníkem kardinála Tomáška.
Po roce 1989 a obnovení veřejné činnosti Jezuitského řádu působil v kostele Nejsvětější Trojice v Praze – Podskalí a žil v jezuitské koleji v Praze na Karlově náměstí, kde zemřel 25.10.2006 večer mezi osmou a půl desátou večer. Pohřben byl 30. října 2006 do řádového hrobu na hřbitově v Praze - Bubenči po zádušní mši v kostele sv. Ignáce v Praze.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=6446
- ↑ http://www.jesuit.cz/clanek.php?id=27
- ↑ BRESTOVSKY@CHRISTNET.CZ, HTML code,programming: Pavel Brestovský; e-mail:. Jesuit.cz. www.jesuit.cz [online]. [cit. 2018-09-21]. Dostupné online.
- ↑ http://www.jesuit.cz/soubory/bulletin/2006_06.pdf
- ↑ http://www.teologicketexty.cz/casopis/2006-3/Dedici-i-tvurci-Jezuite-v-Ceskych-zemich-v-letech-1851-2005.html
- ↑ 1924-, Svoboda, Bohumil,. Na straně národa : kardinál František Tomášek v zápase s komunistickým režimem (1965-1989). Vyd. 1. vyd. Praha: Vyšehrad 229 s. ISBN 8070218436, ISBN 9788070218433. OCLC 154233402
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Dománek na Wikimedia Commons
