Jindřich II. Minsterberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 Olešnice2. srpna 1548 Bierutów) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla I. a jeho manželky Anny Zaháňské. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele Jana Hesse.[1] Po smrti svého otce se spolu se svými bratry Jáchymem, Janem a Jiřím stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce 1530 přestoupil pod vlivem svého švagra Jiřího Braniborsko-Ansbašského k luterství.[2] Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve Slezsku.[3] V roce 1538 vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je luterskými pastory. Spolu s bratry zastavil v roce 1542 minsterberské knížectví Fridrichu II. Lehnickému za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne 7. února 1529 se oženil s Markétou z Pernštejna, dcerou Jana z Pernštejna, ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.[4] Jeho druhou manželkou se stala Markéta Meklenburská, dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.[2] Podle barokního historika Jana Sinapia byl váženým a dobrým knížetem.[5]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Anna (1539–1568)
  2. Salomena (1540–1567)
  3. Jindřich III. (1542–1587)
  4. Karel (*/† 1543)
  5. Jiří (1544–1556)
  6. Karel II. (1545–1617)
  7. Kateřina (1548–1579)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. Dále jen Poděbradové. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 177.  
  2. a b FUKALA, Radek. Münstrberkové. In DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava : Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 101.
  3. Poděbradové, s. 171
  4. Poděbradové, s. 178
  5. Poděbradové, s. 181

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.  
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava : Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95-106.
  • FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.  
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice : Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava : Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Karel I. Minsterberský
Znak z doby nástupu Minsterberský kníže
15361548
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich III. Minsterberský
Předchůdce:
Karel I. Minsterberský
Znak z doby nástupu Olešnický kníže
15361548
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II. Minsterberský