Janákova vila (Pelhřimov)

Janákova (Drechselova) vila
	Kubistická vila postavená pro Jana Drechsela
Účel stavby
	rodinná vila, dnes podnikový objekt
Základní informace
Sloh	kubismus
Architekt	Pavel Janák
Výstavba	1912/1913
Stavitel	Karel Postránecký
Současný majitel	podnikový objekt
Poloha
Adresa	Pelhřimov, Česko
Ulice	Strachovská 331
Souřadnice	49°25′53,14″ s. š., 15°13′6,08″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	14900/3-5376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janákova vila, zvaná též Vila Jana Drechsela, je kubistická stavba v Pelhřimově. Byla postavena v letech 1912 a 1913 architektem Pavlem Janákem pro pelhřimovského okresního hejtmana a místodržitelského radu Jana Drechsela. Jedná se o jednu ze dvou kubistických staveb navržených architektem Janákem v Pelhřimově. Zatímco Fárův dům (1914) se nachází na pelhřimovském Masarykově náměstí, Janákova vila stojí mimo historické centrum města na ulici Strachovská 331.^[1]

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Architekt Pavel Janák pobýval v Pelhřimově na základě pozvání učitele Karla Polesného, který byl ve styku s nastupující generací moderních architektů. Podle Janákova návrhu vystavěl Karel Postránecký v letech 1912/1913 elegantní jednopatrovou vilu pro pelhřimovského okresního hejtmana Jana Drechsela v čistě kubistickém stylu. Červenohnědá stavba s téměř čtvercovým půdorysem má na průčelí čtyři okna s okrově žlutým, šikmo ustupujícím ostěním. Barva domovní fasády je dokladem Janákova zájmu o barevnost kubistického objektu. Dvě sdružená okna podobného typu jsou umístěna také v lomených štítech Drechselovy vily. Krytá terasa domu spočívá na pěti křížově profilovaných sloupech, které se v horní části rozšiřují do kubistických kalichů.^[2] Také sloupky v oplocení malé předzahrádky mají podobně profilovaný tvar. Celý plot je nápadný řadou vertikálních, horizontálních a diagonálních linií, které jako celek připomínají krystalovou mřížku. Také další prvky, například kliky nebo okapové svody, mají kubistické tvarování. Barevnost fasád i celkový vnější vzhled domu kontrastuje se střízlivým uspořádáním jeho interiéru. Reprezentativní místnosti v přízemí vily, jídelna a obývací pokoj, jsou přivráceny do ulice, zatímco ložnice má orientaci do zahrady. V přízemí byl ještě hostinský pokoj, kuchyň a koupelna. Na vstupní prostor chodby navazuje schodiště do 1. patra, kde byly další dva pokoje. Stavba jako celek se tak vyznačuje mimořádnou kubistickou koncepcí s promyšlenými detaily.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Kuča K. Pelhřimov. In: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Str. 104.
↑ Kratochvíl P. Kubistická stavba v Pelhřimově – dostupné online: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-kubisticka-stavba-v-pelhrimove-ma-prvky-pripominajici-krystaly-mineralu-40326317

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HEROUT Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. Stran 275.
KUČA Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Stran 671. ISBN 80-85983-12-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] Kuča K. Pelhřimov. In: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. Str. 104.

[2] Kratochvíl P. Kubistická stavba v Pelhřimově – dostupné online: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-kubisticka-stavba-v-pelhrimove-ma-prvky-pripominajici-krystaly-mineralu-40326317

[1]

[2]