Jaderná elektrárna Hanhikivi
| Jaderná elektrárna Hanhikivi | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Finsko |
| Umístění | Pyhäjoki (Oulu), Hanhikivi |
| Stav | Plánovaná výstavba zrušena |
| Vlastník | Fennovoima |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1200/491 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1 200 MW |
| Souřadnice | 64°31′50″ s. š., 24°15′50″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Hanhikivi (finsky Hanhikiven ydinvoimalaitos) měla být jaderná elektrárna ve Finsku, která se měla nacházet na mysu Hanhikivi v provincii Laponsko. Měla disponovat jedním jaderným tlakovodním reaktorem ruským reaktorem typu VVER. Ale budoucnost projektu se po ruské invazi na Ukrajinu stala nejistou, neboť přiměla finskou vládu ho přehodnotit a projekt stále nezískal konečné povolení. Konsorcium Fennovoima počátkem května 2022 zrušilo smlouvu s ruskou státní jadernou firmou Rosatom, která měla jadernou elektrárnu Hanhikivi postavit.[1] Oficiálním důvodem ukončení smlouvy bylo zpoždění na straně Rosatomu, jeho neschopnost projekt uskutečnit a vypořádat se s riziky spojenými s válka na Ukrajině. Fennovoima oznámila ukončení práce na získání stavebního povolení i na přípravě staveniště.[2]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Dne 21. dubna 2010 se finská vláda rozhodla udělit povolení společnosti Fennovoima k výstavbě jaderného reaktoru.[3][4] Rozhodnutí bylo schváleno parlamentem dne 1. července 2010.[5][6]
Zvoleným modelem bloku měl být tlakovodní reaktor VVER-1200, který byl v té době nejnovějším vývojem reaktoru VVER. Dalšími uchazeči o projekt byly společnosti Areva a Toshiba. Fennovoima zahájila přímá jednání s Rosatomem v dubnu 2013. Dne 21. prosince 2013 podepsaly Fennovoima a Rosatom Overseas, dceřiná společnost Rosatomu, smlouvu na dodávku závodu. Ačkoli bylo oznámeno, že závod by měl být uveden do provozu do roku 2024,[7][8], do počátku května 2022 se nejen se stavbou nezačalo, ale smlouva byla finskou stranou zrušena v důsledku ruské invazi na Ukrajinu.[1]
Dne 28. července 2016 Rosatom podepsal smlouvu se společností Alstom Power Systems (součást General Electric) na návrh a dodávku zařízení pro turbíny a generátor. Zařízení turbínového generátoru bude založeno na technologii Alstom Arabelle.[9][10] Dne 8. června 2017 Fennovoima oznámila, že hlavní řídicí systémy reaktoru dodají Rolls Royce a Schneider Electric. Rolls Royce je mimo jiné dodavatelem modernizací systémů pro jadernou elektrárnu Loviisa.[11] Rolls Royce však od projektu Hanhikivi odstoupil na podzim roku 2018. V říjnu 2019 byly jako dodavatelé systémů vybrány společnosti Framatome a Siemens.[12]
Dne 21. prosince 2018 Fennovoima oznámila, že obdržela nový harmonogram pro získání stavební licence a zahájení výstavby elektrárny v roce 2021. Komerční provoz měl být zahájen v roce 2028.[13] Tento harmonogram byl posléze opět přehodnocen a oba termíny byly posunuty o jeden rok dopředu, výstavba byla tedy plánována v roce 2023 a spuštění reaktoru v roce 2029. Získání stavebního povolení se očekávalo v roce 2022.[14]
Elektrárna Hanhikivi měla disponovat jedním jaderným tlakovodním energetickým reaktorem VVER-1200/491 o hrubém výkonu 1200 MW od ruské firmy Rosatom.
Ruská agrese vůči Ukrajině a důsledky na projekt[editovat | editovat zdroj]
22. února 2022 kvůli ruské agresi na Ukrajině finský ministr hospodářství, Mika Lintilä prohlásil, že neudělí povolení projektu, pokud bude nadále kooperovat s Rosatomem. Finská vláda dále prohlásila, že je nutné se co nejrychleji stát méně závislými na Rusku.[15] Počátkem května byl finskou stranou smlouva s Rosatomem vypovězena a budoucnost celého projektu je nejistá. Fennovoima oznámila ukončení práce na získání stavebního povolení i na přípravě staveniště.[2]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Hanhikivi-1 | VVER-1200/491 | ~1100 MW | 1200 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 2022 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanhikivi Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Finskou jadernou elektrárnu nepostaví Rosatom. Konsorcium zrušilo smlouvu
- ↑ a b Projekt jaderné elektrárny Hanhikivi ve Finsku byl ukončen investorem
- ↑ Two out of three for Finland. web.archive.org [online]. 2012-03-18 [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-18.
- ↑ Nuclear Engineering International. web.archive.org [online]. 2011-06-13 [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-13.
- ↑ Finnish parliament agrees plans for two reactors. Reuters. 2010-07-01. Dostupné online [cit. 2022-02-09]. (anglicky)
- ↑ Finland names 1st nuclear site after Fukushima. Reuters. 2011-10-05. Dostupné online [cit. 2022-02-09]. (anglicky)
- ↑ Finland's Fennovoima signs reactor deal with Rosatom. Reuters. 2013-12-21. Dostupné online [cit. 2022-02-09]. (anglicky)
- ↑ Fennovoima and Rusatom Overseas signed plant supply contract. Fennovoima [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-09. (anglicky)
- ↑ LARSON, Aaron. Alstom Power Systems Will Deliver Hanhikivi 1 Unit’s Turbine Generator Set [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alstom Powers System Contracted For Hanhikivi 1 Generator Set - News - Nuclear Power News - Nuclear Street - Nuclear Power Plant News, Jobs, and Careers. nuclearstreet.com [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Fortum drops AREVA-Siemens for Rolls-Royce at Loviisa - Nuclear Engineering International. www.neimagazine.com [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ New supplier for Fennovoima nuke after Rolls-Royce pullout. News [online]. 2019-10-02 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schedule for Hanhikivi 1 project revised : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Fennovoima updates the Construction License Application. Hanhikivi 1 [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-09. (anglicky)
- ↑ Fennovoimas kärnkraftsprojekt avbryts – delägaren Åbo Energi förlorar 20 miljoner euro. svenska.yle.fi [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. (švédsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Hanhikivi na Wikimedia Commons
