Jacques de Lévis, hrabě de Caylus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacques de Lévis, hrabě de Caylus
Narození1554
Úmrtí8. června 1578 (ve věku 23–24 let)
Paříž
RodičeAntoine de Lévis, comte de Caylus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques de Lévis, hrabě de Caylus (155429. května 1578) byl jedním z tzv. mignons krále Jindřicha III. Francouzského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacques de Lévis byl synem lorda Antoina de Levédis, od roku 1568 senešala a pozdějšího guvernéra provincie Rouergue. Ta byla součástí území patřících tradičně vévodovi z Anjou.

Jako osmnáctiletý se v roce 1572 seznámil s vévodou Jindřichem z Anjou, budoucím králem Jindřichem III., když mu doručoval dopis od svého otce týkající se strategických míst držených protestanty v Rouergue. Roku 1573 se pod jeho velením účastnil obléhání pevnosti La Rochelle a v následujícím roce se s ním vydal do Polska. Po návratu zaujal místo u jeho dvora, získal tehdy pozici vrchního pohárníka.[1] Když došlo roku 1575 k bitvě u Dormans, bojoval v ní pod velením Guillauma de Hautemer-Fervacques. O dva roky později ho v nedalekém Hiers-Brouage zajali hugenoti. Propuštěn byl o tři měsíce později, poté co došlo k podpisu mírové dohody mezi katolíky a protestanty a k zaplacení výkupného.[2]

Během duelu 27. dubna 1578 utržil devatenáct ran mečem. Zemřel o měsíc později, 29. května, na následky zranění. V té době mu již král Jindřich nechal vybudovat nákladný náhrobek s nápisem Non injuriam, sed mortem, patienter tulit. (Raději strpěl smrt, nežli urážku.)[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques de Lévis de Caylus na francouzské Wikipedii.

  1. BOUCHER, Jacqueline. Contribution à l'histoire du Duel des Mignons (1578): une lettre de Henri III à Laurent de Maugiron. [s.l.]: Librairie Droz, 2000. 
  2. CHAMPION, Pierre. Humanisme et Renaissance. [s.l.]: Droz, 1940. S. 334. 
  3. LE ROUX, Nicolas. La faveur du Roi : mignons et courtisans au temps des derniers Valois. [s.l.]: Champ Vallon, 2001. 805 s. ISBN 2-87673-311-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]