Isaac Le Chapelier

Isaac Le Chapelier
Isaac Le Chapelier
Narození	12. června 1754; Rennes
Úmrtí	22. dubna 1794 (ve věku 39 let); Paříž
Příčina úmrtí	poprava stětím
Alma mater	Renneská univerzita
Povolání	politik a advokát
Politická strana	Jakobíni
Funkce	prezident Ústavodárného shromáždění (1789)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isaac René Guy Le Chapelier (12. června 1754, Rennes - 22. dubna 1794, Paříž) byl politik během Velké francouzské revoluce. Za jakobínského teroru byl gilotinován.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Isaac René Guy Le Chapelier se narodil jako syn právníka. Vystudoval práva na univerzitě v Rennes a stejně jako jeho otec vykonával advokacii.

Le Chapelier byl na jaře roku 1789 zvolen poslancem generálních stavů do třetího stavu za město Rennes. Stal se jedním z předních mužů třetího stavu. Spolu s Lanjuinaisem inicioval vznik Bretaňského klubu, který se později stal jakobínským klubem. Le Chapelier spolu s Barnavem napsal text přísahy v míčovně a předsedal od 3. do 17. srpna 1789 Ústavodárnému shromáždění. Jako člen ústavního výboru se Le Chapelier významně podílel na přípravě ústavy 3. září 1791.

Le Chapelier vstoupil do „Strany ústavy“. V červnu 1790 vystoupil z jakobínského klubu a připojil se ke Klubu 1789. Dne 14. června 1791 představil Ústavodárnému shromáždění „Le Chapelierův zákon“. O něco později přestoupil k feuillantům. Le Chapelier se marně snažil přesvědčit roajalisty k revizi ústavy ze 3. září 1791. Neúspěšně se postavil proti Robespierrovu návrhu zakázat členům Ústavodárného shromáždění účastnit se voleb do Zákonodárného shromáždění.

Po rozpuštění Ústavodárného shromáždění v září 1791 Le Chapelier znovu vykonával svou profesi advokáta. Cestoval do Anglie z pověření svého klienta. Po návratu byl zatčen a odsouzen k trestu smrti kvůli své cestě do Anglie jako emigrant. Popraven byl 22. dubna 1794 v Paříži.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Christian Seegert: Das Gesetz Le Chapelier – Beispiel bürgerlicher Politikform im Spannungsfeld von absolutistischer Tradition und antizipierter Klassenstruktur der bürgerlichen Gesellschaft. In: Arno Herzig, Inge Stephan, Hans G. Winter. „Sie, und nicht Wir“. Die Französische Revolution und ihre Wirkung auf das Reich. sv. 2. Dölling und Galitz, Hamburg 1989, ISBN 3-926174-14-5, s. 787–810
Bernd Jeschonnek: Revolution in Frankreich 1789–1799. Ein Lexikon. Akademie-Verlag, Berlin 1989, ISBN 3-05-000801-6
Hans Peter Bull: „Freiheit der Arbeit“ als Unterdrückung der Koalitionsfreiheit. Die loi Le Chapelier von 1791 und ihre Folgen. In: Staat-Wirtschaft-Gemeinde. Festschrift für Werner Frotscher zum 70. Geburtstag- Duncker & Humblot, Berlin 2007, s. 129–143

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isaac René Guy Le Chapelier na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Isaac Le Chapelier na Wikimedia Commons