Hospodářské dějiny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hospodářské dějiny jsou historickou vědní disciplínou, která se zabývá tendencemi, faktory, vztahy a souvislostmi hospodářského rozvoje společnosti z hlediska makroekonomického i mikroekonomického. Výsledky studií hospodářských dějin slouží k širším interpetacím společenského vývoje.
Hospodářské dějiny tak zahrnují velmi široké spektrum témat a problémů, při jejichž zpracování často úzce spolupracují se sociálními dějinami.
V rámci hospodářských dějin se vydělily ještě dílčí subdisciplíny, které sledují určité tematické okruhy, které mohou vyžadovat i zvláštní metodické postupy:
- dějiny zemědělství, lesnictví a lovu
- montánní dějiny
- dějiny obchodu
- dějiny dopravy a komunikací
- dějiny řemesel, manufaktur a strojního průmyslu
- dějiny bankovnictví
- podnikatelské dějiny
Metody využívané v rámci hospodářských dějin:
- hermeneutická metoda
- historicko-kritická metoda
- historicko-pojmová metoda
- biografická metoda
- kartografická metoda
- dendrochronologická metoda
- radiokarbonová metoda
- antitezí metoda
- komparativní metoda
- modelová metoda
- metoda typizace
- histoire totale
- metoda ideálního typu
- kvantitativní metody
- metoda případové studie
- new economic history
- long durée
[editovat] Historické školy zabývající se hospodářskými dějinami
 |
Související články obsahuje Portál Ekonomie |
