Hithlum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hithlum znamenající v sindarštině Mlhavá země (v quenijštině Hísilómë) je zemí nacházející se ve fiktivním světě J.R.R. Tolkiena. Hithlum se stal sídlem velekrálů Noldor Fingolfina a jeho syna Fingona. O Hísilómë jsou zmínky v Silmarillionu, Nedokončených příbězích Númenoru a Středozemě, The History of Middle-earth a Húrinových dětech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hithlum je rozlehlá a chladná země, která se v prvním věku nacházela severovýchodně od zemí Beleriandu. Z východu a jihu jej hory Ered Wethrin oddělovaly od planiny Ard-galen a zbytku Beleriandu, na západě pak hranici mezi ním a zmrzlou zemí Lammoth tvořily vrcholky hor Ered Lómin. Jižní část Hithlumu byla Mithrimskými horami rozdělena na dvě části. Země v jihozápadním cípu Hísilómë byla známa jako Dor-lómin, ta v jihovýchodním pak jako Mithrim. Na severní hranici Mithrimu leželo stejnojmenné jezero.[1]

Role v příběhu[editovat | editovat zdroj]

Fingolfinova pevnost Barad Eithel na ilustraci Matěje Čadila

Prvními obyvateli Hithlumu se stali ještě před východem Slunce Sindar. Své jméno však země získala až s příchodem vyhnaných Noldor prchajících z Amanu, kteří zde byli překvapeni hustou mlhou vyslanou Temným pánem Morgothem. Následně zde Noldor drtivě porazili Morgothovi skřety v bitvě pod hvězdami, načež zde založili nejmocnější ze svých říši, jejíž vládcem se stal velekrál noldorských elfů ve Středozemi Fingolfin.[2]

Centrum Fingolfinovi říše leželo u jezera Mithrim, kde se usadila největší část jeho lidu, který se zde postupně smísil s tamějšími Sindar. Fingolfin však nechal svou hlavní pevnost Barad Eithel zbudovat na východní straně hor Ered Wethrin u pramene Sirionu, odkud hlídal planinu Ard-galen před Morgothovými výpady. Správu Dor-lóminu svěřil Fingolfin svému nejstaršímu synovi Fingonovi. Po příchodu lidí do Beleriandu vstoupil do Fingolfinových služeb třetí dům Edain, který byl usídlen právě v kraji Dor-lómin. I díky statečné pomoci mužů z Hadorova domu se Noldor v Hithlumu udrželi i po těžké porážce v Dagor Bragollachu. V hněvu způsobeném touto katastrofou odjel osamocený Fingolfin vyzvat na souboj muže proti muži samotného Morgotha. Temný pán nakonec v souboji velekrále Noldor přemohl a zabil, načež se králem Hithlumu a hlavou Noldor stal jeho syn Fingon.[3]

Téměř obklíčené království bylo Morgothovými sluhy obsazeno po bitvě nespočetných slz v roce 473, v níž padla většina hithlumských elfů včetně velekrále Fingona a všichni dor-lóminští válečníci až na hlavu Hadorova domu Húrina, který byl jediný vzat do zajetí. Po bitvě byli přeživší elfové z Hithlumu odvlěčeni do kobek Angbandu a země byla spolu s ženami, dětmi a starci z Hadorova domu Morgothem jako odměna přenechána Východňanům.[4]

Z Dor-lóminu pocházel mimojiné proslulý drakobijec Túrin syn Húrinův, kterého kvůli kletbě Temného pána potkal tragický osud.

Morgothovi služebníci ovládali zemi až do konce prvního věku, kdy ve válce hněvu došlo k zpustošení a zkáze celého Beleriandu a Hithlum spolu s dalšími zeměmi na západ od Ered Luin klesnul na dno moře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOLKIEN, J.R.R.. Silmarillion. Praha : Mladá fronta, 1992. ISBN 80-204-0336-1. S. 93.  
  2. TOLKIEN, J.R.R.. Silmarillion. Praha : Mladá fronta, 1992. ISBN 80-204-0336-1. S. 84.  
  3. TOLKIEN, J.R.R.. Silmarillion. Praha : Mladá fronta, 1992. ISBN 80-204-0336-1. S. 122.  
  4. TOLKIEN, J.R.R.. Silmarillion. Praha : Mladá fronta, 1992. ISBN 80-204-0336-1. S. 154.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu