Hetepsechemuej
| Hetepsechemuej | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hotepsechemvej,[1] Budžo[1], Boéthos (řecky)[1] | ||||||||||||||||
| Doba vlády | 2853/2803–2825/2775 př. n. l. | |||||||||||||||
| Rodné jméno |
Budžo |
|||||||||||||||
| Horovo jméno | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Hetep-nebti |
|||||||||||||||
| Zemřel (a) | 2825/2775 př. n. l. | |||||||||||||||
| Hrobka | jedna z hrobek v Sakkáře[2] | |||||||||||||||
Hetepsechemuej, též Budžo, dle Manehta Boéthos, byl prvním egyptským faraonem 2. dynastie. Vládl přibližně v letech 2853/2803–2825/2775 př. n. l.
Hetepsechemuejovo Horovo[2][3] jméno má doslovný význam „Obě mocnosti jsou usmířeny“[2][3] nebo „Obě mocnosti jsou spokojené“,[3] respektive „Obě mocnosti byly usmířeny“.[1] Je tedy možné, že po pádu 1. dynastie vypukly uvnitř říše boje, které potlačil.[1] Dobové nápisy a různé zdroje informací však o těchto bojích mlčí.[1] Podle historika Manehta byly první dvě dynastie thinidského (cinevského) původu, čili hornoegyptské.[1] Během jeho vlády došlo (pokud je interpretace Manehta správná) k zemětřesení v dolnoegyptské Búbastidě (Pibaste).[1] Hetepsechemuej (spolu s ním i Raneb a Ninecer) uctívali ranou formu slunečního božstva, Achteje, (Boha) na obzoru.[2] Jméno tohoto faraona se zachovalo mj. na "mini královském seznamu", který byl vyryt na žulové soše Hetepdiefa z období 3. dynastie.[4] Opět spolu se jmény Raneba a Ninecera.[4]
Hrobka [editovat]
Skutečná hrobka krále Hetepsechemueje byla nalezena a identifikována u Sakkáry v blízkosti Venisova pyramidového komplexu.[2][5] Poblíž se našly hliněné nádoby s pečetěmi s Hetepsechemuejovým jménem.[1] Nadzemní část hrobky se nedochovala, protože byla odstraněna už za Venise.[2] Je na ní zajímavé to, že se v jejím okolí na rozdíl od hrobek králů 1. dynastie nenašly hroby určené pro královo služebnictvo.[1] Se začátkem 2. dynastie tedy tento barbarský zvyk vymizel.[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j k ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. s. 133.
- ↑ a b c d e f VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 207.
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 416 s. [Dále jen Krejčí, Magdolen]. ISBN 80-7277-251-1. s. 321.
- ↑ a b Krejčí, Magdolen, str. 325
- ↑ Krejčí, Magdolen, str. 219
