Helenín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo

Helenín je osada 2 km východně od Jihlavy, vymezená samostatným katastrálním územím Helenín v rámci evidenční části Jihlava krajského města Jihlava. Roku 2010 zde žilo 447 obyvatel. Z občanské vybavenosti se v Heleníně nachází poštovní úřad, Střední uměleckoprůmyslová škola, mateřská škola a hostinec U Kačaby. Osada se rozprostírá v údolí řeky Jihlavy a je tvořena dvěma částmi: blokem činžovních domů a areálem bývalé textilní továrny (dnes textilní školy) při řece Jihlavě a samotnou osadou z rodinných a řadových domků výše na kopci. V současnosti zde probíhá čilý stavební ruch a v dohledné době se splánuje spojení Helenína s vlastní Jihlavou zástavbou rodinných domků.

Historie

Roku 1856 vystavěl jihlavský židovský podnikatel V. J. Morawitz na místě tehdejšího Zlatého mlýna textilní továrnu, která se během prvních dvaceti let značně rozvíjela. V 70. letech 19. století továrna zaměstnávala až 1 500 lidí. V roce 1864 vedení podniku rozhodlo o výstavbě čtrnácti domků pro zaměstnance v sousedství továrny. V následujících letech zde vyrostla dělnická kolonie, která se stala jádrem dnešní osady. Původní lidové názvy zněly: Schmaldorf, Helenenthal a Helenov. Roku 1888 dostala osada oficiální název Kolonie Františka Josefa I., který byl užíván do roku 1918. Ve 20. letech 20. století osada úředně získala jméno Helenín.

V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl partyzány z Jermaku vyhozen do povětří místní železniční most trati Brno-Jihlava, po kterém právě projížděl vojenský vlak. Podle historika Jiřího Vybíhala se jednalo o jednu z největších diverzních akcí partyzánů na území protektorátu. Zahynulo 65 německých vojáků a 115 bylo zraněno.[1] Trať nebyla až do konce války opravena. Po skončení války byl v prostorách textilní továrny krátce umístěn internační tábor pro jihlavské Němce, roku 1948 zde byla zřízena textilní škola (nyní Uměleckoprůmyslová škola), která tu působí dodnes.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 51 domech 367 obyvatel. 277 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 84 k německé. Žilo zde 307 římských katolíků, 12 evangelíků a 44 příslušníků Církve československé husitské.[2]

Reference

  1. Útoky na železniční dopravu v Protektorátu Čechy a Morava
  2. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 

Externí odkazy

Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná