Gordola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gordola
Gordola – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška222 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonTicino
OkresLocarno
Gordola
Gordola
Gordola, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,95 km²
Počet obyvatel4 697 (2018)[1]
Hustota zalidnění675,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.gordola.ch
PSČ6596
Označení vozidelTI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gordola je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Locarno. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v nadmořské výšce 250 m u vstupu do údolí Valle Verzasca, na jižním úpatí svahů porostlých kaštany a vinicemi, na silnici Bellinzona–Locarno a 5,5 km severovýchodně od Locarna. Obec sousedí s vodní nádrží Lago di Vogorno a jezerem Lago Maggiore.

Sousedními obcemi jsou Mergoscia, Verzasca, Cugnasco-Gerra, Lavertezzo, Locarno a Tenero-Contra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled (1946)

Gordola byla poprvé zmíněna v dokumentu z roku 1200 jako Gordora.[2] V roce 1881 zde bylo objeveno 55 hrobů z doby železné. Ještě v první polovině 17. století zde byly patrné zbytky přístavu. V roce 1189 dostali rod Muralto z Locarna hrad u kláštera Santa Maria do zástavy od biskupa z Coma; v letech 1257 a 1263 byl lénem rodů Muralto a Orelli. V roce 1380 byl zničen v bojích mezi guelfy a ghibelliny. Vládci z Locarna vlastnili statky a pozemková práva. Patřila jim také většina terraticum nebo terradegium, což byl druh vývozní a tranzitní daně, která je zmiňována od roku 1263 a kterou v roce 1510 odkoupil Ludvík XII. a v roce 1514 konfederáti, kteří platili daň capitanei až do roku 1797. Gordola do značné míry sdílela osudy oblasti kolem Locarna; v roce 1497 patřila k hrabství Angera, které vytvořil Ludovico Sforza, ale existovalo jen krátce, a za švýcarské vlády jmenovala člena generální rady.[2]

Od 14. století se do Gordoly stěhovalo mnoho obyvatel z údolí Valle Verzasca, kteří zde trávili zimu na Magadinské planině; jejich původně sezónní pobyt později často nabyl trvalé podoby. Od roku 1695 byla obec rozdělena na dva okrsky (squadre): okrsek „původních“ a okrsek „nových“ osadníků (vicini). Obě skupiny se střídaly v obecní správě.[2]

Během druhé světové války byly po celém Švýcarsku zřízeny internační tábory pro uprchlíky. Tábor v Gordole proslul svými vězni, kteří byli převážně komunisté a podléhali přísným kontrolám. Mezi známé vězně patřili například Hans Teubner a Rudolf Singer. Dne 2. února 1944 byl tábor Gordola centrálním vedením pracovních táborů ve Švýcarsku zrušen a asi 51 osob bylo přerozděleno do různých táborů ve Švýcarsku. Rudolf Singer byl spolu s 41 internovanými převezen do pracovního tábora Bassecourt (v Bernském Jurovi).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Gordola
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1880 1900 1950 2000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020
Počet obyvatel 290 866 550 1419 3978 4355 4384 4410 4480 4530 4511 4650

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází trať SBB s normálním rozchodem z Bellinzony, navazující na Gotthardskou dráhu. Regionální vlaky na lince Locarno–Bellinzona/Lugano obsluhují zastávku Gordola v pravidelných intervalech. Spojení s okolními obcemi zajišťují autobusové linky Ferrovie autolinee regionali ticinesi (FART).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gordola na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d PAULI FALCONI, Daniela. Gordola [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-11-21 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]