Golem (rozcestník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hliněný pražský golem
Staronová synagoga, kde je podle legendy na půdě uložen Golem. Na fotografii jsou vidět dveře na půdu.
Tento článek je o základním významu slova golem. O stejnojmenném muzikálu pojednává článek Golem (muzikál).

Golem (hebrejsky גולם) je v židovské mystice člověkem oživená socha. Takovýchto golemů je známo poměrně dost a ačkoli si golema většina lidí představuje jako oživenou sochu s podobou člověka, může mít i podobu jinou.

Slovo golem znamená v hebrejštině neúplnost, nedokonalost a takto byla také tato oživená bytost pojímána. Neměla vlastní myšlenky ani vlastní vůli, pouze doslovně plnila příkazy svého pána. Historicky lze toto pojetí najít již ve 12. století.[zdroj?] Víra v možnost stvořit věc vychází z přesvědčení, že dobří lidé mají tvůrčí sílu, která ovšem není taková jako síla Boží. Pojetí šému, který golemy oživoval, vychází z kabaly, neboť podle této nauky je možno zopakovat Boží tvůrčí čin s pomocí správné kombinace písmen Božího jména. Šém pak zpravidla byl pergamen, na němž byla magická slova napsána.

Představa stvoření lidské hliněné postavy člověkem a jím oživené proto, aby splnila uložený úkol, je ovšem prokazatelně mnohem starší: má svůj původ ve starověkém Egyptě, kde je literárně doložena v povídce ze 2. poloviny 6. století př. n. l. Pravděpodovně souvisí s vešebty hojně používanými od doby Střední říše.[1]

Pražský golem

Jedním z nejslavnějších golemů je golem, kterého roku 1580 údajně stvořil židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel. Poté, co ho vytvořil, ho i pojmenoval – Josille (zdrobnělina od jména Josef). Účelem jeho stvoření měla být ochrana židovského ghetta před křesťany, kteří pravidelně ghetto napadali. Ke zničení tohoto golema došlo jeho stvořitelem roku 1593. Rabi Löw totiž golemovi nevyndal šém v průběhu židovského svátku a golem začal být agresivní. Pověst o pražském golemovi pochází sice z období středověku, ale s postavou rabbi Löwa se spojila teprve v 18. století. Podle legendy je Golem uložen na půdě Staronové synagogy.

Pražský hliněný golem se objevuje také v české historické dvojdílné komedii Císařův pekař a Pekařův císař (1951).

Odkazy

Reference

  1. VACHALA, Břetislav. Člověk ze země. Golem ve staroegyptské povídce. Dějiny a současnost. 2009, roč. XXXI, čís. 3, s. 25–27. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikizdroje}} — Příliš mnoho parametrů. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Golem na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - mytologie