Fluorid osmičelý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
fluorid osmičelý
Vypočtená přibližná molekulová geometrie fluoridu osmičelého
Vypočtená přibližná molekulová geometrie fluoridu osmičelého
Obecné
Systematický názevFluorid xenoničelý
Anglický názevOsmium octafluoride
Německý názevOsmium(VIII)-fluorid
Sumární vzorecOsF8
Identifikace
Registrační číslo CAS18432-81-0
PubChem57496620
SMILESF[Os](F)(F)(F)(F)(F)(F)F
InChIInChI=1S/8FH.Os/h8*1H;/q;;;;;;;;+8/p-8
Key: ZTSGTWBSMBQRNE-UHFFFAOYSA-F
Vlastnosti
Molární hmotnost342,22 g/mol
Struktura
Krystalová strukturaC2/c (4 GPa)
R3 (240 GPa)[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid osmičelý je hypotetická anorganická sloučenina s chemickým vzorcem OsF8.[2][3] Podle některých zdrojů se stále jedná o hypotetickou sloučeninu.[4] Dřívější zpráva o syntéze fluoridu osmičelého se později ukázala za záměnu s fluoridem osmiovým.[5] Teoretická analýza naznačuje, že fluorid osmičelý by měl čtvercovou antiprizmatickou molekulovou geometrii.[6]

Potenciální příprava[editovat | editovat zdroj]

Fluorid osmičelý by mohl vzniknout rychlým ochlazením produktů reakce fluoru s osmiem:[7]

Os + 4 F2 → OsF8

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osmium octafluoride na anglické Wikipedii.

  1. LIN, Jianyan; DU, Xin; RAHM, Martin. Exploring the Limits of Transition‐Metal Fluorination at High Pressures. Angewandte Chemie International Edition. 2020-06-02, roč. 59, čís. 23, s. 9155–9162. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. ISSN 1433-7851. DOI 10.1002/anie.202002339. (anglicky) 
  2. DREDEN, Technische Universitat. Routledge German Dictionary of Chemistry and Chemical Technology Worterbuch Chemie und Chemische Technik: Vol 1: German-English. [s.l.]: Routledge 770 s. Dostupné online. ISBN 978-1-136-76231-4. S. 481. (anglicky) 
  3. MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-30120-9. S. 3247. (anglicky) 
  4. HAUPT, Axel. Organic and Inorganic Fluorine Chemistry: Methods and Applications. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 642 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-065933-7. S. 258. (anglicky) 
  5. RIEDEL, Sebastian; KAUPP, Martin. The highest oxidation states of the transition metal elements. Coordination Chemistry Reviews. 2009-03, roč. 253, čís. 5-6, s. 606–624. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. DOI 10.1016/j.ccr.2008.07.014. (anglicky) 
  6. RIEDEL, Sebastian; KAUPP, Martin. Where Is the Limit of Highly Fluorinated High-Oxidation-State Osmium Species?. Inorganic Chemistry. 2006-12-01, roč. 45, čís. 26, s. 10497–10502. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic061054y. (anglicky) 
  7. SATYA, Prakash. Advanced Chemistry of Rare Elements. [s.l.]: S. Chand Publishing 720 s. Dostupné online. ISBN 978-81-219-4254-6. S. 612. (anglicky)