Evropská desintegrace

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Evropská disintegrace nebo evropská deintegrace je proces postupného rozvolňování svazku mezi národy. Jako takový se jedná o opačný proces k procesu evropské integrace. To, že se Evropa může disintegrovat, je víc než jen děsivý scénář, je to skutečné nebezpečí, a to, že EU se nemůže rozložit, protože by to stálo příliš mnoho, je pouze slabým ujištěním.[1] Rozpad EU do roku 2040 je jeden ze šesti scénářů vývoje v Evropě uvedených ve 102stránkové vojenské studii s názvem "Strategická perspektiva 2040" vypracované experty bundeswehru v únoru 2017.[2] Podle jiného krizového scénáře některé země zmrazí své členství v EU a jiné se dostanou pod vliv Ruska.[2]

Přestože je cílem velmi sblížená unie, některé trendy k možnosti deintegrace směřují, jednak jako výsledek vzdalování jednotlivých členů unie díky jejich vzájemné zvyšující se nedůvěře vzniklé v době ekonomické krize a odmítání vzájemného propojování ekonomik a jednak díky vnějším tlakům.[3] Prosadit společnou zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku je velmi obtížné, přestože se mluví o nutnosti sjednocení v těchto záležitostech, vztahy jednotlivých zemí s Ruskem a Čínou ukazují na vekou nejednotnost.[4]

Proces sjednocování funguje dobře v době ekonomického růstu, zatímco v době ekonomických problémů a stagnace se státy soustředí především na řešení svých vnitřních problémů. V době krize se také projevuje vliv neurovnaného vztahu mezi národními státy a nadnárodními Evropskými organizacemi. Jedním z problémů evropské integrace je nedostatek evropské identity mezi občany EU, přestože vnímají sjednocování Evropy pozitivně, stále se cítí být občany především svých národních států.[5] Jako příklad možného rozpadu svazku blízkých a svými charakteristikami si podobných zemí je rozpad Československa.[5] Československo vzniklo s podobnými myšlenkami jako Evropská unie - modernizace zaostalejšího Slovenska a vznik jednotného československého národa. Ještě v roce 1990 se většina analýz shodla v tom, že modernizace Slovenska a ekonomické, politické a vojenské výhody plynoucí z existence společného státu jsou dostatečnou bariérou proti vzájemné disintegraci.[5]

Typicky mezi jednotlivými částmi větších společenských celků existuje nerovnost, někteří členové mají větší moc a mohou zneužívat ostatní, což dlouhodobě způsobuje nestabilitu.[5]

Přestože většina Evropanů souhlasí s tím, že EU je dobré místo pro život, výzkumy ukazují, že víra v ekonomiku Unie a to, že EU hraje jednu z hlavních rolí ve světovém dění, opadá.[1] Větší vliv na politiku a ekonomiku než má EU mají Čína, Rusko a státy BRICS.[4] Šest z deseti obyvatel EU se domnívá, že život jejich dětí bude těží než jejich život a 90 % obyvatel vidí velkou mezeru mezi tím, co chce veřejnost a co dělají vlády.[1] Často je kritizováno vzdálené rozhodování EU, účast voličů v evropských volbách se postupně snižuje.[4]

Je důvod se obávat, že pokud by proces postupné deintegrace začal, nebyl by mírumilovný.[3]

Otázkou ovšem je, co lze za evropskou disintegraci považovat. Zda tímto pojmem může být označen odchod některého člena EU z Unie nebo vzetí zpět některých výsledků evropské integrace, jako například zrušení volného pohybu osob nebo zrušení Evropského soudního dvora.[1] Úplné rozbití EU může být způsobeno pádem společné měny.[1]

O odchodu z EU bylo uskutečněno referendum ve Spojeném království, přičemž většina hlasujících zvolila odchod. Ovšem nejen pro Velkou Británii, ale i pro další členy je členství v EU nákladné, především pro členy eurozóny.[6] Přestože pro malé země je společný evropský trh výhodný, je na místě debata o funkčnosti vedení EU, ale místo této debaty je opakována mantra o stále větší integraci Unie, která veškeré její problémy vyřeší.[6]

Aby se předešlo možné evropské disintegraci, je nutné posílit vliv Evropské centrální banky, umožnit Evropské komisi fungovat jako „ekonomická vláda“ Evropy a posílit vliv Evropského parlamentu, přičemž není možné dosáhnout stavu silné Unie při současné nezávislosti národních států.[7]

O Evropě na rozcestí mezi integrací a disintegrací je vyučováno na univerzitě v Turku.[8]

Reference

  1. ↑ a b c d e KRASTEV, Ivan. European Disintegration?. Journal of Democracy [online]. October 2012. Roč. 23, čís. 4. Dostupné online. ISSN 1045-5736.  ISSN 1086-3214
  2. ↑ a b EU se může do roku 2040 rozpadnout, uvádí německá vojenská studie. Je to jeden ze scénářů, tvrdí. aktualne.cz [online]. 4. 11. 2017. Dostupné online. 
  3. ↑ a b NIVET, Bastien. Superpower Europe or Disintegration?. International Relations and Security Network (ISN) [online]. 10 February 2014. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c PALMER, John. The EU crisis: integration or gradual disintegration?. Eurozine [online]. 31. 8. 2011. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d MUSIL, Jiří. Europe Between Integration and Disintegration. Czech Sociological Review. 1994, roč. 2, čís. 1, s. 5-20. Dostupné online. ISSN 0038-0288.  ISSN 2336-128X
  6. ↑ a b ROHAC, Dalibor. European integration or disintegration?. The Washington Times [online]. Tuesday, May 28, 2013. Dostupné online. 
  7. ↑ Is EU Disintegration a Credible Scenario?, Vienna Institute for International Economic Studies, May 31, 2012
  8. ↑ POLH1085: Europe between Integration and Disintegration: New Perspectives on European Union History

Externí odkazy

  • TURK, Matthew. Implications of European De-Integration for International Law. Journal of International Law and Politics [online]. July 16, 2010. Dostupné online. 
  • Britain’s European De-integration Rapidly Approaches. theTrumpet [online]. April 27, 2006. Dostupné online. 
  • Toward Greater Democracy: De-integration or Disintegration for the EU?. Rhetorical Currency [online]. November 10, 2009. Dostupné online. 
  • WEBBER, Douglas. How likely is it that the European Union will disintegrate? A critical analysis of competing theoretical perspectives. European Journal of International Relations [online]. January 4, 2013. Dostupné online. ISSN 1354-0661.  ISSN 1460-3713
  • KUNDANI, Hans. ‘Political union’: A German Europe or disintegration?. Euripean Council On Foreign Relations [online]. 30 Aug 12. Dostupné online. 
  • The future of the European Union (part 1) - Soviet collapse or Germanic reform?. The Economist [online]. May 28th 2012, 22:20. Dostupné online. 
  • MÜNCHAU, Wolfgang. A disunited Europe will struggle even to disintegrate. Financial Times [online]. November 24, 2013 7:28 pm. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evropská_desintegrace&oldid=15581261“