Erupce Vesuvu (79)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vesuv na pozadí Pompejí, antického města uchovaného pod vrstvou popela

Erupce Vesuvu, k níž došlo roku 79, zničila římská města Pompeje, Herculaneum, Stabie, Oplontis a Boscoreale. Jednalo se o první zaznamenanou erupci pliniovského typu. Mezi mnoha oběťmi této sopečné erupce byl i Plinius starší a popsal ji jeho synovec a adoptivní syn Plinius mladší. Odhaduje se, že během erupce vzniklo až 37 kilometrů vysoké pyroklastické mračno[1] tvořené sopečným prachem a sopečnými plyny, zasahující až do stratosféry.

K erupci došlo podle dopisu Plinia ml. Tacitovi dne 24. srpna (nones kal. septembres, tedy devátý den před záříjovými kalendami). Údaj ale není ověřený, jméno měsíce se nevyskytuje ve všech rukopisech a mohlo být doplněno až pozdějšími opisovači. Výzkumy archeologické (oblečení, plodiny) a meteorologické (větrné podmínky) ukazují spíše na pozdější podzimní datum. Tento předpoklad potvrdil pompejský nález nápisu publikovaný roku 2018 a datovaný až 17. října 79 – tedy týden před předpokládaným o dva měsíce posunutým datem výbuchu 24. října[2] (nones kal. novebris).

Odkazy

Reference

  1. PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Pyroclastic falls and pyroclastic density currents: Estimating the eruption rate and the eruption speed, s. 114. (anglicky) 
  2. Pompeje možná zanikly později, než se udává. Datování může změnit nápis uhlem na zdi. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-18]. 

Související články

Externí odkazy