Egidova chata
| Egidova chata | |
|---|---|
 Egidova chata | |
| Poloha | |
| Adresa |  Slovensko |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Nadmořská výška | 1550 m n. m. |
| Souřadnice | 49°12′36,51″ s. š., 20°13′16,75″ v. d. |
  Egidova chata | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Egidova chata, Egýdiova chata (podle staršího pravopisu), (polsky Schronisko Idziego, německy Egydihütte, Egydi - Schutzhhütte, Egyde - hütte, maďarsky Egyed - menház, Egyed - ház, Egyed - gunyhó) je dávno zaniklá chata na břehu Zeleného plesa Kežmarského ve Vysokých Tatrách.
Z historie[editovat | editovat zdroj]
Dolina Bielej vody a Zeleného plesa byly cílem turistických výletů již v polovině 16. století. Uherský karpatský spolek ve snaze ještě více zpřístupnit tuto část Vysokých Tater a poskytnout turistům servisní služby se rozhodl postavit jednoprostorovou turistickou chatku (útulnu). Vyrostla na levém břehu potoka nedaleko betlianské ohrady, asi v nadmořské výšce 1520 m. Nazvali ji Egidova chata. Jméno jí dal tehdejší předseda Uherského karpatského spolku, veľkolomnický statkář Egid Berzevici. Chatu často navštěvovali a neoprávněně užívali pastýři ze Spišské Belé. Proto ji v roce 1880 přenesli na severní břeh Zeleného plesa. V roce 1883 vyhořela. Druhou Egidovu chatu postavili na stejném místě, ale tentokrát na jižním břehu jezera. Přemístili ji po špatných zkušenostech s mikroklimatem. V roce 1883 ji dva požáry poškodily a poté zpustla. Třetí, zděná, s pěti pokoji (nazývaná též Fridrichova chata) vyrostla na severním břehu plesa v roce 1897. Položila základy své pozdější nástupkyni Chatě u Zeleného plesa.[1][2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Egidova chata na slovenské Wikipedii.
- ↑ BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)
- ↑ GAŠPAR, Ján. Tatry, staré pohľadnice rozprávajú. Poprad: Región Poprad, 2002. ISBN 80-968725-6-7. S. 263. (slovensky)