Echokardiografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krátký záběr echokardiografu

Echokardiografie je zobrazovací metoda využívaná v lékařství k ultrazvukovému vyšetření srdce. Jedná se o zcela bezbolestné vyšetření bez nutnosti přípravy pacienta, odborně ale náročné, vyžadující nákladné vyšetřovací zařízení a kvalifikovaného lékaře s velkou klinickou zkušeností. Stala se základním kardiologickým vyšetřením, které v mnoha případech nahradilo dřívější metody, např. katetrizační vyšetření.

Odrazy ultrazvuku ze srdce jsou analyzovány přístrojem (echokardiografem) a převedeny na pohybující se obrázek srdečních stěn a struktur (chlopní, oddílů, jejich velikost a funkci, případně i směr a rychlost krevního proudu, a dokonce odhad nitrosrdečních tlaků.

Závěrečný protokol podává lékaři ordinujícímu toto vyšetření informaci o charakteru poškození srdečního svalu, chlopenních struktur a popis výkonnosti srdečních oddílů.

Klasické ECHO[editovat | editovat zdroj]

Při standardním vyšetření ultrazvuk vysílá a přijímá sonda, kterou po nanesení gelu vyšetřující lékař přikládá na přední stěnu hrudníku vlevo při dolním okraji žeber u mečíkovitého výběžku nebo naopak, z krční jamky. Pacient leží na vyšetřovacím lehátku buď na levém boku anebo na zádech. Běžně vyšetření trvá asi 15 až 45minut. ..[1]

Jícnové ECHO[editovat | editovat zdroj]

Podrobnějším vyšetřením je tzv. jícnové ECHO (transesofageální - TEE), kdy se pacientovi po místním znecitlivění zavede do jícnu tenká hadička s malou sondou na konci, která snímá srdce z jícnu. To umožňuje přesnější diagnostiku, např. infekční endokarditidy, nitrosrdečních sraženin (trombú) a zkratů.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Vyšetření pomocí echokardiografie slouží k:

  • posouzení velikosti srdce
  • hodnocení velikosti srdečních oddílů
  • tloušťky stěn a jejich pohybu
  • charakteristice srdce (struktury chlopní a změnám při jejich poškození)

Fyzikální princip[editovat | editovat zdroj]

Echokardiografie je založena na vlastnostech ultrazvukového paprsku prostupujícího a odrážejícího se od struktur, kterými prochází. Záchyt odraženého paprsku umožňuje rozlišení struktur do různé hloubky. V případě vyšetření srdce je využívaná hloubka kolem 15 cm. Dále je využíván dopplerovský princip k posouzení průtokových parametrů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ikem.cz/www?docid=1004350 Echokardiografické vyšetření (ECHO) (IKEM Praha)

Vnější odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poradna pro pacienty s cévním onemocněním mozku, Brno

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Niederle et al.: Echokardiografie
  • Boehmeke, T., Doliva, R.: Echokardiografie : kapesní atlas