Dvojčlen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvojčlen nebo binom (lat.) je v algebře součet nebo rozdíl dvou jednoduchých členů (monomů), který se nejčastěji zapisuje v závorkách jako (a + 7), (ax + b), (ax - b) a podobně. Dvojčlen je zvláštní případ mnohočlenu (polynomu) se dvěma členy.
Obsah |
Aritmetické operace s dvojčleny [editovat]
Pro dva (lineární) dvojčleny (a1x + b1) a (a2x + b2) platí, že:
- (a1x + b1) + (a2x + b2) = ((a1 + a2)x + (b1 + b2))
- (a1x + b1) - (a2x + b2) = ((a1 - a2)x + (b1 - b2))
- Součin dvojčlenů
a
je:
- Dvojčlen
lze rozložit na součin dvou dvojčlenů
- Povýšení dvojčlenu na n-tou mocninu, jež se zapíše jako
-
,
- lze rozvinout pomocí binomické věty, anebo pomocí Pascalova trojúhelníku. V jednoduchém případě dvojčlenu
se mocnina vypočte jako součet čtverce prvního členu, dvojnásobného součinu obou členů a čtverce druhého členu:
. Geometrické znázornění je na vedlejším obrázku. - Je to zvláštní případ obecnějšího vzorce:
.
- Zajímavý příklad je vzorec pro tzv. Pythagorejské trojice: pro m < n nechť platí
,
a
. Potom platí, že
.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Binom. Sv. 4, str. 76
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.
a
je:
lze rozložit na součin dvou dvojčlenů
,
se mocnina vypočte jako součet čtverce prvního členu, dvojnásobného součinu obou členů a čtverce druhého členu:
. Geometrické znázornění je na vedlejším obrázku.
.
,
a
. Potom platí, že
.