Diskuse:Svídnice (Polsko)

Název[editovat zdroj]

Všiml jsem si, že stránka byla přemístěna ze "Svídnice" s tím, že přemístitel "nenašel ani jedno kontemporální použití českého názvu" (tj. "Svídnice").

Jen pro pořádek uvádím, že buďto se poměry od okamžiku přemístění podstatným způsobem změnily, nebo přemístitel současné použití českého názvu nehledal vůbec, nebo hledal nějakým podivným způsobem.

Název "Svídnice" uvádějí i polské úřední zdroje (v textu pro česky mluvící návštěvníky), viz Úřad maršálka Dolnoslezského vojvodství, stejně jako současné česky psané turistické průvodce. Česky psanou současnou literaturu o historii ani nemá cenu zmiňovat.

Též (a opět jen pro pořádek) poznamenávám, že užívání tradičních českých názvů míst mimo Českou republiku bylo za komunistů uměle omezeno uzavřením hranic a cílenou snahou nazývat místa v jazyce zemí, kde se tato místa nacházejí (to proto, aby nějakého "revanšistu" nenapadlo hovořit třeba o Liberci jako o Reichenbergu).

Nyní jsou hranice opět otevřeny, lidé tak jako dříve jedou na výlet třeba do Svídnice, a užívání českých názvů se přirozenou cestou obnovuje. Důvody jsou často čistě jazykové - český název je pro česky mluvící osobu lépe vyslovitelný i napsatelný. Konec konců, česky mluvící uživatelé Internetu ve velké většině nemají na klávesnicích svých počítačů písmena jako je "Ś" a nevědí, jak správně číst polsky.

--Dr. Králík 10:57, 24. 5. 2007 (UTC)

Plácáte úplné blbosti a přání je u vás zjevně otcem myšlenky. Užívání zeměpisných jmen /především sídel/ v původním jazyce je moderní trend, který s komunizmem absolutně nesouvisí. Souvisí naopak s tím, co vy nesprávně udáváte jako důvod pro údajný návrat "českých názvů" - lidi víc cestujou a stýkají se spolu víc i jiným způsobem /média, tiskoviny/ a ukázalo se rychle, že naopak množství různých názvů v různých jazycích je matoucí /když si koupím v Česku mapu s nádhernýma českýma názvama měst v Polsku, tak se pak v tom Polsku samotném bohužel moc nevyznám/. A nejlogičtější a nejpraktičtější je pak samozřejmě použít název původní.

Naopak bych řekl, že určitá nacionálnost komunizmu vedla k tomu, že se uměle udržovaly názvy v češtině i tam, kde to už nemělo smysl.

Dlouhodobějším důvodem je i alfabetizace /která ještě před 100-200 lety nebyla tak oslnivá/. Řada "českých" exonym není nic jiného než zkomoleniny lidí, co neměli pojem o písmu. --Nolanus ✉ C E 16. 12. 2008, 16:09 (UTC)

Nějaké příklady pro tvrzení, že „určitá nacionálnost komunizmu vedla k tomu, že se uměle udržovaly názvy v češtině i tam, kde to už nemělo smysl“ prosím? Mimochodem, nechci být nedůtklivý, ale Váš diskusní příspěvek není jen fakticky nepravdivý („praktičnost použití původního názvu“ a nesmyslnost kritéria dřívějšího pojmu o písmu je vidět pěkně např. u zhusta používaného patvaru Vroclav), ale je i v rozporu s pravidly slušného chování na Wikipedii.--Dr. Králík 16. 12. 2008, 16:35 (UTC)

S tím komunizmem bych to musel hledat, ale to je jen doplňující teze. Ta hlavní /trend používání původních názvů/ je obecně známá věc, ste jeden z mála, co ji nebere na vědomí.

BTW, já bych zas rád věděl, kdy byly za komunizmu zavřené hranice s Polskem? /Kromě několika výjimečných okamžiků možná/.

Vroclav a ta další /rovněž míň důležitá/ teze s afalfabetizací spolu taky nijak nesouvisejí.

Odkaz na nesouvisející pravidla je vaše oblíbená metoda následující po vaší kritice. Já slovo blbost nepovažuju za vulgarizmus, ale jestli vám to udělá radost, nahraďte si ho klidně slovem hloupost nebo pitomost. BTW, jeden takový případ tu byl - byl tu dřív jeden, co pro změnu tvrdil, že výmyslem komunizmu je počešťování cizích slov - takže podle jedonoho je komunizmus počešťuje, podle jiného zas odčešťuje, je jednoduché si vybrat, co mi nevyhovuje a označit to za komunistické. --Nolanus ✉ C E 16. 12. 2008, 17:12 (UTC)

Např. hranice s Kladskem (polsky Kłodzkem, tj. v českém fonetickém přepisu „Kuodzkem“) byla uzavřena hned v roce 1945. Ke změně došlo až v roce 1961 (tj. po šestnácti letech), kdy byla uzavřena dohoda o malém pohraničním styku, která umožňovala českým turistům na zvláštní propustku návštěvu některých částí Kladska. V roce 1981 byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav a návštěva Kladska byla pro české turisty opět omezena.

Jak vypadala hranice dvou spřátelených socialistických států můžete vidět na obrázku vlevo (jde o československo-sovětskou hranici). Rozhodně to nebylo to, co jsme tu měli i před Schengenem po roce 1989.

--Dr. Králík 16. 12. 2008, 17:40 (UTC)

Malý pohraniční styk obvykle znamená volnější režim pro cestování obyvatel pohraničí do blízkého sousedního státu. Tzn., že pokud mohli jet na "zvláštní propustku" ve skutečnosti to patrně znamená, že to měli usnadněno, nemuseli mít sebou pořád pas a nemuseli jet kvůli krátké cestě za hranice autem kdovíkam na jiný přechod.

Uzavření jednoho přechodu rozhodně neznamená uzavření hranic. Ano, Evropská unie otevírá hranice, ale otevřít je bylo nutné i mezi západními státy navzájem, nejenom mezi západníma a východníma a východníma a východníma. Problém s Kladskem je zjevně regionální. Režim pro cesty do Polska z Česka byl možná o něco přísnější než za první republiky, ale rozhodně se nedá tvrdit, že hranice byly zavřené. Já zas např. vím, že do do Jelenia Góry se z liberecka běžně jezdilo nakupovat ještě za komunizmu. A mimochodem sem nikoho od nás při cestě do zahraničí neslyšel říkat Jelení Hora ani Budyšín místo Bautzen nebo Zhořelec místo Görlitz. Je to právě naopak, když lidi někam často jezdí, přijmou rychle za svůj název používaný tam. Spousta lidí byla dokonce překvapena, když se dověděla, že Bautzen česky Budyšín. --Nolanus ✉ C E 16. 12. 2008, 18:09 (UTC)

Překruťte si co píšu jak chcete. (Takže zvláštní propustka je vlastně výhoda. :) ) Ale správná výslovnost polského názvu Jelení Hory je přibližně Jelena Gura, nikoliv Jelenia Góra. Zdá se, že Vy jste v Polsku používaný název za svůj nepřijal a namísto toho používáte zčeštěný patvar.--Dr. Králík 16. 12. 2008, 18:50 (UTC)

Ano, oproti předchozí praxi byla propustka podle všeho výhoda. Jinak nechápu, já ten název jen skloňoval, jinak sem s ním nic nedělal. --Nolanus ✉ C E 16. 12. 2008, 18:55 (UTC)

Použití názvů Svídnice, Świdnica v literatuře, novinách:[editovat zdroj]

Vidím, že hádky o další názvy pokračují, tak já přidám svojí trochu do mlýna

encyklopedie

Malá československá encyklopedie, Praha 1987 - heslo Świdnica
Ilustrovaný encyklopedický slovník, Praha 1982 - heslo neexistuje, ale je zde heslo Svídnicko
Malý encyklopedický slovník A-Ž, Praha 1972 - heslo neexistuje, ale je zde heslo Svídnicko

slovníky, jazykové příručky

česko-polský slovník - překlad není uveden
polsko-české slovník - překlad není uveden
Pravidla českého pravopisu, Praha 1976 - mezi užívanými počeštěnými názvy měst není uvedeno, ve slovníku rovněž není uvedeno

noviny, TV prohledáváno ve tvarech 1., 3. a 7. pádu.

www.idnes.cz - Svídnice - 0, Świdnica - 0
www.lidovky.cz - Svídnice - 0, Świdnica - 0
www.aktualne.cz - Svídnice - 0, Świdnica - 0
www.novinky.cz - Svídnice - 0, Świdnica - 0

www.ceskatelevize.cz - Svídnice - 1, Świdnica - 0

Pokud někdo disponujete další literaturou, kde se nějaký z tvarů vyskytuje, neváhejte ji přidat.

Viz prosím další sekci níže.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 09:33 (UTC)

Świdnica/Svídnice mě trochu překvapila, že je o ní tak málo zmínek. Nicméně by se asi našlo hodně historiografické literatury s výrazem Svídnice, zejména díky oné známé Anně Svídnické. Česky asi nikdy nebude Anna Świdnická (nebo zcela zřídka). Další osoba spojená s tímto městem je Manfred von Richthofen - v tomto případě to na internetu vypadá tak 50% na 50% (zejména proto, že tam, kde se objevuje Svídnice se ve většině případů vychází z jednoho zdroje).

Nicméně zejména díky Anně bych se přikláněl k názvu Svídnice, ačkoliv v ostatních případech jsem převážně pro originální názvy. --Raduz 17. 12. 2008, 08:32 (UTC)

Také se přimlouvám za název Svídnice. --Tchoř 17. 12. 2008, 15:37 (UTC)

Proč? To jméno zde funguje jinak než v případě Gliwice a incidentu v Gliwicích. Souvislost jména je velmi volná. Prahu taky nepřejmenujeme na Prag kvůli architektu Karlovi Pragerovi. --Nolanus ✉ C E 17. 12. 2008, 16:25 (UTC)

Prahu nepřejmenujeme na Prag kvůli Pragerovi zejména proto, že Praha je známější než ten architekt. Naopak u Anny Svídnické je podle mého soudu českému čtenáři známější Anna než Svídnice. --Tchoř 17. 12. 2008, 16:39 (UTC)

To není ten důvod. Ten hlavní důvod je, že místní název a z něho odvozené jméno spolu souvisí jen velmi volně; nebyl by propblém najít málo významné místo a enc. významnější osobu se jménem od něj odvozeným. Ve jménech osob se obecně zachovávají staré tvary, které jinak v jazyce vymřely. /Ouředník, Lobkowicz/. Kdyby to jméno bylo ve tvaru Anna ze Svídníku, tak bych to bral, ale takto ne. --Nolanus ✉ C E 17. 12. 2008, 16:59 (UTC)

Anna Svídnická je pochopitelně popisné označení, nikoli příjmení v moderním smyslu. A z jakého důvodu označení přežívá, je nepodstatné, podstatné je, že přežívá a používá se. Označení Svídnice je mimochodem zřejmě v reprintu Pekaře z roku 1991, viz obrázek.--Tchoř 17. 12. 2008, 17:30 (UTC)

Ale pozor, ta mapa je z roku 1921 (a v té době se hodně počešťovalo) :) --Raduz 17. 12. 2008, 17:59 (UTC)

V době Československa se počešťovaly pouze nečeské, resp. neslovenské názvy v čsl. pohraničí. Pro názvy v zahraničí se z politických důvodů ve své většině uváděly nečeské názvy, taková obdoba „cuius regio, eius religio“.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 09:33 (UTC)

Však já ji neuvádím jako novou a že Josef Pekař není současný historik snad není potřeba explicitně zmiňovat. Na druhou stranu zrovna jej bych z vymýšlení českých názvů nepodezíral. Navíc platí stejně jako u Anny Svídnické: není zase tak podstatné, z jakého důvodu se to jméno vyskytuje v současných publikacích, podstatné je, že když si člověk dnes koupí knížku, tak nemusí být ta knížka z antikvariátu a přesto se lze setkat s názvem Svídnice. Nepřestaneme říkat Rakousko jen kvůli tomu, že ten název vznikl poměrně kuriózně. Prostě se používá.--Tchoř 17. 12. 2008, 18:18 (UTC)

Ja si myslím, že se Svídnice spíše používá... :) Ačkoliv já, jako polonista, vždy používám názvy originální. Takže i v případě Svídnice. :) I když v tomto případě s Tebou souhlasím, tak si většinou spíše neporozumíme :) Ale s Tebou rád diskutuji, uznávám Tvoji práci na wikipedii a koneckonců - je to výměna názorů (ne jako s Nadorem). Možná se neshodnem u jiných názvů (např. Řešov), ale to je věc názoru. :) Jsem ochoten to akceptovat u názvů zažitých (i když pro mě třeba není zažitý název Vratislav, tak akceptuji tento název, i když drtivá většina lidí v mém okolí používá název Wroclaw), ale ne u názvů téměř nepoužívaných - viz Slupsk - Sloup - to mi připadá jako zhovadilost. :) Momentálně mám tak trojku v krvi, tak doufám, že až si to zítra přečtu, tak se nezděsím. :)

No, já si myslím, že v historiografické literatuře asi najdeme převahu používání počeštěného názvu. Takových knížek, kde by se mohla vyskytovat Svídnice moc nemám, takže to nechám na jiných, aby nám je sem případně přidali :) --Raduz 17. 12. 2008, 16:49 (UTC)

Poznámka k hledání exonym v slovnících: pokud vím, v běžných slovnících se exonyma moc nevyskytujou, pokud ano, tak spíš jako příloha zvlášť. Navíc, pokud se už ten exonym ve slovníku objeví, je třeba si uvědomit, že slovník tím říká jen to, že existuje, ale netvrdí tím nic o jeho používanosti a zažitosti. Tj. slovník je zdroj jen do té míry, že může doložit, že ono exonym není úplný výmysl, ale nic víc; na druhé straně, pokud ve slovníku k nalezení není, taky to nic neznamená. Existujou samozřejmě i specializované slovníčky exonym, ale nenarazil sem na zatím na žádný, který by hodnotil používanost a zažitost. --Nolanus ✉ C E 17. 12. 2008, 14:47 (UTC)

Pokud jde o slovníky, tak v jejich případě bych se spíše klaněl k originálnímu názvu, neboť to, že v nich nejsou ukazuje, že to není exonymum dostatečně používané. V obou použitých slovnících jsou především exonyma používaná - tj. Krakov, Poznaň, Čenstochová atd. Proto jsem je vypsal jako ilustraci toho, že Świdnica-Svídnice není tak důležitá, aby zde byla. Naopak pokud zde exonymum najdu, tak je to pro mě vodítko, že je spíše používané :) --Raduz 17. 12. 2008, 16:20 (UTC)

Přesun na Svídnici[editovat zdroj]

České exonymum, tedy Svídnice, se používá např. v těchto v současnosti publikovaných knihách:

Stručně o pobělohorských exulantech (publikováno 2005), ISBN 80-7017-022-0
Slezsko, stručná historie států (publikováno 2005), ISBN 80-7277-245-7
Dějiny Slezska v datech (publikováno 2004), ISBN 978-80-7277-172-1
Slezsko, neznámá země Koruny české (publikováno 2007), ISBN 978-80-86829-23-4

Vzhledem této skutečnosti a výše uvedeným zjištěním navrhuji přesun na zažitý český název podle pravidla Wikipedie:Název článku#Jména měst a obcí. Jestli jsem dobře pochopil, tak pro použití polského názvu namísto českého exonyma je pouze kolega Nolanus, neexistuje tedy konsensus komunity, který by vyloučil aplikaci výše uvedeného pravidla.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 09:24 (UTC)

Nemyslím. Raduz se nevyjádřil úplně jasně. Jednou sice napsal "přikláním se", ale jiná jeho vyjádření to relativizujou. Jenom kvůli původu jedné známé osobnosti přesouvat se mi nezdá dostatečný argument. Historiografická literatura je jedna věc, jiné zdroje spíš pro polský název.--Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 09:55 (UTC)

Počkejme tedy na vyjádření kolegy Raduze. V žádném případě by se nepřesouvalo kvůli „původu jedné známé osobnosti“, ale z důvodu existence zažitého českého názvu ve smyslu zvláštního doporučení Wikipedie.

Co se týče jiného použití, viz např. zde (restaurace ve Svídnici) či zde (čajovny ve Svídnici), anebo zde (Broumovský zpravodaj - grafiky Jiřího Samka), případně zde (Projekt „PROSOPOGRAFIE PRAŽSKÉ PRÁVNICKÉ UNIVERZITY V LETECH 1372-1419“).

--Dr. Králík 18. 12. 2008, 10:10 (UTC)

Ačkoliv jsem ve většině případů pro originální název, v tomto případě souhlasím s názvem českým, neboť se domnívám, že se tento název skutečně používá. Děkuji kolegovi Králíkovi za příklady použití v literatuře. U těch internetových odkazů je to problematičtější - tam se já většinou dívám na použití v novinách, rozhlasu a televizi, protože bych mohl stejně jako Dr. Králík mohl doložit používání slova Šwidnica - viz např. oficiální stránky města Trutnova [1], ubytování ve Świdnici [2], veřejné zakázky [3], atd.

K Dr. Králíkovi bych chtěl jen podotknout, že bych jeho názory uznával více, pokud by se snažil být nestranný - tím mám na mysli, že vždy přináší pouze zdroje potvrzující jeho tezi. V tomto případě však věřím, že v literatuře nenašel použití slova Świdnica (mám na mysli spíš naši oblíbenou Wieliczku/Věličku) :) Neberte to jako výtku, kolego, jen to zatím vyplívá z mého pozorování. --Raduz 18. 12. 2008, 10:31 (UTC)

Koukám, že i Vy, kolego Raduzi, jste si oblíbil argumentaci ad hominem. To mne mrzí, zhoršujete tím pracovní prostředí pro všechny na Wikipedii, ale těžko s tím mohu něco dělat. Alespoň nejde o obvinění z „plácání úplných blbostí“, jak mne počastoval výše na této diskusní stránce kolega Nolanus (i když obvinění z toho, že se nesnažím být nestranný též není nic příjemného). Ale mohli bychom začít nesmyslnou a hloupou debatu třeba o tom, že když mluvíte velmi dobře polsky a s polskými reáliemi se často střetáváte, tak máte přirozenou tendenci používat a protěžovat polské názvy oproti českým exonymům, takže nejste objektivní a Vaše názory by vůbec neměly být brány v potaz ...

Samozřejmě, že polský název někteří čeští mluvčí používají, možná dokonce poměrně velká část. O tom se spor nevede a proto není důležité pro toto tvrzení uvádět důkazy. Proto je ani neuvádím a mýlíte se, když píšete, že jsem „v literatuře nenašel použití slova Świdnica“. Samozřejmě jsem našel, toto slovo např. používá český překlad knihy Dějiny národa ve středu Evropy od Normana Daviese (ISBN 80-7260-083-4, rok vydání 2003). Jen nechápu, k čemu je to pro účely této diskuse dobré.

Máme zde pravidlo Wikipedie:Název článku#Jména měst a obcí, které je jedním ze speciálních pravidel (viz Wikipedie:Název článku#Ostatní speciální pravidla) k obecnému pravidlu Wikipedie:Název článku#Očekávaný název. Speciální pravidla mají přednost před obecným pravidlem, proto existují a jmenují se speciální. To je základní pravidlo výkladu jakýchkoli norem (včetně právních norem), tedy i norem Wikipedie.

Podle tohoto speciálního pravidla je nutné použít zažitý český název, pokud existuje. Spor se proto může vést o to, existuje-li zažitý český název s tím, že zažitý z povahy věci neznamená nejočekávatelnější (obecné pravidlo Wikipedie:Název článku#Očekávaný název se neuplatní, máme zde speciální pravidlo na tento konkrétní případ). Proto padá na váhu četnost výskytu polského názvu v češtině jen nepřímo. Důležité je prokázat, že existuje zažitý český název, tzn. že není (v současnosti) jen okrajově používán hrstkou nějakých exotů (jako třeba Nový Jork či Solnohrad). Proto uvádím výhradně zdroje, používající česká exonyma a zkoumám jejich aktuálnost a kvalitu.

--Dr. Králík 18. 12. 2008, 11:17 (UTC)

Určitě jsem se Vás nechtěl dotknout, kolego, omlouvám se. Nicméně pokud vedeme diskusi o tom, zda použít název v originálním tvaru nebo jeho české exonymum, tak potom zcela nechápu Vaše vyjádření: Samozřejmě, že polský název někteří čeští mluvčí používají, možná dokonce poměrně velká část. O tom se spor nevede a proto není důležité pro toto tvrzení uvádět důkazy. Proto je ani neuvádím... A to je právě to, o čem jsem mluvil výše. Nechci se vás dotknout, ale takhle mi to připadá, že uvádíte pouze argumenty, které podporují Váš názor a ostatní zamlčujete.

Pokud se chceme dobrat k tomu, co je skutečně zažité, potřebujeme zjistit co nejšírší možné používání daného slova. Ačkoliv já osobně používám slovo v originálním tvaru Świdnica hlasuji zde pro použití primárního názvu článku jako Svídnice - protože se domnívám, že je dostatečně zažité - takže to je moje subjektivita o které hovoříte...?? Takže mě mrzí, že si myslíte, že Vy jste "objektivnější" než já, protože já umím polsky (což mě teda asi diskvalifikuje od jakékoliv objetivity), zatímco Vy uvádíte pouze použití názvu ve tvaru Svídnice a jiná použití ignorujete. To mi objektivní nepřipadá.

Co jsem výše napsal neberte nijak zle, určitě se nechci nesmyslně dohadovat kdo je "objetivnější" :) Koneckonců, bylo by to nesmyslné :) --Raduz 18. 12. 2008, 13:43 (UTC)

Samozřejmě nic se nestalo. Bohužel se stále míjíme, opět jsem nebyl úspěšný v objasnění svého pohledu. Nemyslím si, že jsem objektivnější než Vy a shora uvedený příklad nebylo žádné obvinění, ale pokus ukázat, jak kontraproduktivní je argumentace ad hominem. Prosím všimněte si návětí „... mohli bychom začít nesmyslnou a hloupou debatu třeba o tom ...“.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 16:35 (UTC)

Pořád moc nechápu, kde jsem použil argumentaci ad hominem. Ale kdyby jste dodával použití daného názvu i proti tvaru, který propagujete, tak by to bylo přínosnější. --Raduz 18. 12. 2008, 16:57 (UTC)

Chápu, ale nesouhlasím. Argumentaci ad hominem jste použil zde: „K Dr. Králíkovi bych chtěl jen podotknout, že bych jeho názory uznával více, pokud by se snažil být nestranný ...“. Nepřímo jste zpochybnil to, co říkám, tvrzením, že nejsem nestranný. To je jako kdybych třeba napsal o Nolanovi, že je čechofob a fašista, takže je sice pěkné, co říká, ale jde o názor extrémisty, který je automaticky nutno brát s rezervou. To by bylo samozřejmě naprosto nepřijatelné.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 17:25 (UTC)

Hned poté jsem vysvětlil, proč Vás nepovažuji za nestranného - protože přicházíte pouze se zdroji potvrzujícími Vaše názory. Ostatní nezmiňujete, protože to dle Vašeho vyjádření není potřeba. Já si naopak myslím, že to potřeba je. Rozhodně jsem o Vás neříkal, že jste čechomil nebo polonofob. --Raduz 18. 12. 2008, 17:57 (UTC)

To je další svérázný výklad pravidel Dr. Králíka. Jakákoliv kritika jeho samotného i jeho jeho názorů je vždy ad hominem. Vůči tobě je to koukám zřejmě poprvé, ale jistě ne naposled /pokud teda ještě budeš mít odvahu ho kritizovat/. --Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 17:05 (UTC)

Omlouvám se za přehlédnutí, práce kvapná málo platná. V uvedeném českém překladu Daviesovy knihy je použit (a to na mapce na str. 268) patvar Sweidnitz (patrně má jít o německý název). Polský ani český název jsem v knize nenašel.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 12:57 (UTC)

Můžu jen zopakovat, že si to pravidlo vykládáte tak, jak se vám hodí. --Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 12:06 (UTC)

Já Vás mohu jen znovu vyzvat, abyste argumentoval věcně a uvedl, v čem je můj výklad nesprávný.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 12:57 (UTC)

Já si myslím, že tady je potíž v onom zažitý český název, pokud existuje. Každý si zažitost vykládáme jinak - chtělo by to tento odstaveček v pravidlech trochu rozšířit - koneckonců vede se tam o tom diskuse [4], ale v poslední době nějak vyzněla do ztracena. :) --Raduz 18. 12. 2008, 13:46 (UTC)

Souhlasím, zažitost není jasný pojem a může být předmětem sporu. Je ale zjevné, že zažitost nerovná se největší očekávatelnost.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 16:35 (UTC)

Obávám se, že s největší očekávatelností je to podobné :). Bohužel :) --Raduz 18. 12. 2008, 16:57 (UTC)

Myslím, že ne. Největší očekávatelnost je alespoň v hrubých rysech zjistitelná výskytem na Internetu (i když to samozřejmě není postup bez chyb a nedostatků).--Dr. Králík 18. 12. 2008, 17:25 (UTC)

Já si zase myslím, že očekávatelnost není třeba zjištťovat - to je možná potřeba u klasických encyklopedií, kde je nutno, aby bylo heslo správně zvoleno. Zde nám redirecty umožňují zadat i názvy neočekávatelné. Můžeme mít Svídnici, Świdnici, Sweidnitz nebo klidně i Nový Jork - a uživatel se pořád dostane ke stejnému heslu.--Raduz 18. 12. 2008, 17:57 (UTC)

Není bez zajímavosti, že takto, pokud sem si všiml, vykládají doporučení jen 62... a Dr. Kr. Což je sice pochopitelné, ale nepřijatelné. Při tomto výkladu /zažitost = existence "českého" ekvivalentu/ by jistě nebyl problém časem prosadit i Nadorův Běžanov. --Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 14:14 (UTC)

Takže zase žádný věcný argument, jen „zajímavost“ a překroucení toho, co říkám. Nepamatuji se, že bych se kdy vyjádřil ve smyslu „zažitost = existence "českého" ekvivalentu“. Běžanov (ani nevím, o jaké město či obec se vůbec jedná) je zjevný nesmysl. Víte, kdo založil třeba článek Pleven (česky Plevno)? Zkuste prosím argumentovat věcně.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 16:35 (UTC)

Útočit na mě na oplátku můžete jak chcete, ale tím nevyvrátíte to, že takto každou chvíli argumentujete. --Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 16:47 (UTC)

Shrnutí[editovat zdroj]

Pro přesun na české exonymum Svídnice je Raduz, Tchoř a Dr. Králík. Proti je Nolanus. Mám proto v úmyslu během dneška přesměrovat a prosím o případné připomínky dalších Wikipedistů obratem, zejména pokud s přesunem nesouhlasí. Děkuji.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 11:32 (UTC)