Diskuse:Sedm základních nástrojů zlepšování kvality

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Regulační diagramy[editovat zdroj]

Nevím, jak to ještě plánujete rozpracovat, ale u regulačních diagramů by bylo přínosné nahlédnout do ČSN ISO 7870-1 (010272) a celkově zmínit použití statistických programů. --Lenka64 6. 1. 2011, 11:33 (UTC)

Díky za upozornění. No já bych nerad psal ještě i článek Regulační diagram, i když bych na něj rád odkázal. Při přílišném rozšíření odstavce bych text pravděpodobně oddělil a odkázal šablonou ((viz též)). Chtěl bych sem zavést jen pár detailů o tom, jaké mohou v regulačním diagramu vzniknout "události", ale spíše jen zběžně. Pokud by bylo znění té normy někde volně dostupné, jistě sem část zapracuji. Pokud tématu rozumíte, nic Vám nebrání zpracovat regulační diagram do detailu. Tento sedmý nástroj je totiž už za hranicemi toho s čím se ve své praxi běžně setkávám.--DeeMusil 6. 1. 2011, 15:09 (UTC)

historie článku[editovat zdroj]

pro přehled přidávám stručnou historii článku --DeeMusil 13. 1. 2011, 10:33 (UTC)

  • přeloženo z anglického článku
  • shledáno nedostatečným, rozšířeno o českou literaturu a popis z ní vycházející
  • postupně rozšířeno o popis 7 nástrojů
  • přeloženy do češtiny obrázky 7 nástrojů
  • vytvořen ilustrační obrázek, koláž 7 nástrojů, použit v úvodu
  • vytvořeny pahýly pro zamodření odkazů
  • Prolink zpět z těchto článků (kde to má smysl)
  • Přidán způsob užití ke každému nástroji dle zdroje

Korelační diagram[editovat zdroj]

To, co je na vedlejším obrázku, je interpolace, ne extrapolace. Zdraví --Sokoljan 15. 1. 2011, 15:45 (UTC)

Díky za upozornění, určitě to napravím.--DeeMusil 15. 1. 2011, 20:51 (UTC)

Příklad[editovat zdroj]

Hmm..možná to není dobrý nápad, ale obecně je to dost "suché", pro laika hodně teoretické. Nebylo by vhodné doplnit to jednoduchými příklady, které by odrážely kvalitářskou praxi? --Lenka64 18. 1. 2011, 09:36 (UTC)

Pokud se budu chtít vyhnout vlastnímu výzkumu, pak k dispozici mám pouze jednu bakalářskou práci s praktickým použitím. Jinak se všechny práce věnují víceméně suché teorii. Mám jeden zdroj, který se zabývá tím, jak postupovat při tvorbě toho kterého diagramu, tak to zkusím rozšířit o tuto informaci. Také asi mohu popsat to co je na příslušném obrázku.--DeeMusil 18. 1. 2011, 12:39 (UTC)

Velikost úvodního obrázku[editovat zdroj]

Ten první obrázek bych defaultně zvětšil, ať je čitelný. --Vojtech.dostal 12. 3. 2011, 15:48 (UTC)

Ok, nevíte náhodou jak se zadává např. procentní velikost? Dal bych 150% základní definované velikosti, ale nevím přesně jak.--DeeMusil 12. 3. 2011, 17:41 (UTC)

Dělá se to pomocí parametru upright. Image:neco.jpg|thumb|upright=1.5 --Vojtech.dostal 24. 4. 2011, 05:44 (UTC)

Citační šablony[editovat zdroj]

Některé reference nemají požadovaný formát, chtělo by asi použít citační šablony. --Vojtech.dostal 24. 4. 2011, 05:44 (UTC)

S tím se dá určitě něco udělat... díky za upozornění.--DeeMusil 25. 4. 2011, 07:51 (UTC)
Doufám, že hotovo, tedy jestli tam ještě něco vidíte... já už ne. Každopádně to považuji vysoko nad požadavky na DČ. Toto by spíše směřovalo na NČ - tak mne napadá, zda by to nemohl být NČ?--DeeMusil 25. 4. 2011, 09:15 (UTC)

Uvod a zarazeni clanku[editovat zdroj]

Priznam se ze nerozumim jasne uz prvni vetu. Co je tech 7 nastroju? Vypada to, ze se to tyka tvorby prezentaci, kvantitativnich vysledu -- anebo ne? Cele to na mne pusobi jako nejaka "prirucka", jak si hezky pripravit prezentaci -- zadnou encyklopedickou informaci v tom nevidim. Michaji se tady firemni skoleni, kvalita, kvantita, bojovy japonsky mnich a nejake statisticke metody, ale vubec nevim, o cem to je -- chybi jednotici tema, zarazeni mezi DC nepovazuji za stastne.

A dale: je to primerena kategorie, zaradit to v seznamu dobrych clanku do "matematiky, fyziky a chemie"?

Zdravim Franp9am 3. 5. 2011, 22:11 (UTC)

Nevím, co by to mělo mít společného s tvorbou prezentací, ale tyhle metody se používají celkem často v certifikovaných provozech. Něco vyrábíte a na výrobcích máte určité signifikantní znaky, které pravidelně proměřujete, tedy sbíráte data, zda nevyrábíte zmetky. No a ty data, plus řešení problémů, pokud ty zmetky vyrábíte nebo aby jste je nevráběl, zpracováváte pomocí těch 7 základních nástrojů, zjednodušeně řečeno. --Lenka64 4. 5. 2011, 07:08 (UTC)
Diky za castecne vysvetleni, ale moudry z toho nejsem. Netyka se to tedy prezentace, ani vyrobku samotneho, ale dat popisujicich kvantitu dobrych vyrobku a zmetku. Jak poznat, zda tech zmetku neni prilis, na to slouzi prave ty statisticke metody, ktere jsou s timto "v primem protikladu", jak se v clanku pise. Znamena to, ze obchodnik, ktery neco prodava a sleduje "kvantitu zmetku", si bude pro sebe kreslit ty grafy, aniz by to nekde prezentoval? Nejsem asi oboznamenej s "beznym firemnim slovnikem" ale pripada mi to cele jako nejaka povera, ze by 7 grafu mohlo zvysit "kvalitu". Nebo je to namet na schuzovani, kdyz uz neni o cem schuzovat? Pokud je to nejaka encyklopedicky vyznamna povera moderni doby, mela by byt jako takova uvedena, ale mozna tomu nerozumim -- kazdopadne pro bezneho ctenare je clanek matouci, neni videt o cem pojednava, co je nosne tema. Dik za pripadne jasnejsi vysvetleni. Franp9am 4. 5. 2011, 07:36 (UTC)
Je to prostě soubor metod, jak zajistit, aby se nevyrábělo zmetkově. Na internetu je k tomu dost materiálu, můžete nastudovat, ale bez praxe to může působit jako "vyznamna povera moderni doby", ale je to zaneseno (minimálně částečně) i v systému českých norem. Jestli se o tom schůzuje, nevím, "provozáci" tomu moc "nehoví" (i když neznám aktuální situaci), ale požadují to certifikační orgány a často i zákazník, zvláště pokud se jedná o velkou zahraniční firmu. Většinou se ptají: Jaké statistické metody užíváte k sledování způsobilosti...? a očekávají něco z těch 7. Čím lepší sledování výroby, tím méně reklamací a nadbytečných nákladů. --Lenka64 4. 5. 2011, 08:08 (UTC)
Co je v tech ceskych normach? Jsou to normy tykajici se dokumentace k vyrobkum nebo ceho? "Graf" neni "metoda"! No kazdopadne, jakousi predstavu mam -- zkuste mne opravit pokud se pletu -- je to cele zpusob prezentace dat, ktere popisuji kvalitu urcitych vyrobku a pripadnych problemu, ktere zpusobuji nizkou kvalitu. Pokud je to neco podobneho, bylo by lepsi to na wiki takto uvest, protoze mlzici slova jako "nastroj" a "metoda" nemusi byt srozumitelneho pro nekoho,kdo neni "in" -- a wiki ma byt pro vsechny lidi. Franp9am 4. 5. 2011, 08:16 (UTC)

Z tech 7 nastroju nejmene 5 se tyka jenom "grafickeho znazorneni cisel". Tvrdit v prvni vete, ze neco takoveho je "nejužitečnější" technika pro zlepseni kvality je dost absurdni. Hezky graf muze nanejvyse zlepsit kvalitu prezentace, ne vyrobku.

Priklad: tady na wikipedii mame projekt kvalita. Zvyseni kvality clanku vyzaduje jak aktivni autory, tak jine lidi, ktery podpori novacky, pridaji sablony, komentare, odstrani preklepy a hlavne necemu rozumi. Dale tomu muzou pomoct ruzna hlasovani o nejlepsi clanky, odmeny pro nejlepsi autory atd atd. Jak by ale mohlo zlepsit kvalitu wikipedii 7 grafu? Nekdy zasnu, jake povery se v "do sebe uzavrenych" svetech muzou sirit.

Prosim nekoho, kdo tomu rozumi, aby prepsal alespon uvod do encyklopedicke podoby ("Je to nazev pro graficke metody.. ktere doporucoval ten a ten clovek.. v te a te knizce.. Metody se rozsirili na tuto oblast problemu a aplikaci.. muzme se s tim setkat tady a tady.. Priklad: .....") Franp9am 4. 5. 2011, 09:45 (UTC)

No, s částí jsem se seznámil (dokonce i vytvářel, i když trochu v jiné formě), tak zkusím taky odpovědět. Základem je opravdu zjistit jaká je kvalita procesu i výrobku, zda se kvalita nemění v čase a případně najít příčiny změn. Ono je to pro lidi, kteří by exploraci a podobné věci nepochopili (hlavně pro manažery). A nevím, zda to není doporučeno v ISO 9001 či v podobné formě (ale to je hypotéza). Zagothal 4. 5. 2011, 16:07 (UTC)
Ahoj, no ja verim, ze tema samotne je encyklopedicky vyznamne. Mam ale pochybnosti o techto konkretnich vecech:
  1. Uvod -- chtelo by to jasneji vymezit o cem clanek je (alespon na mne porad pusobi matouco rikat grafu "metoda zvysujici kvalitu"). Mozna by stacilo trochu to lip naformulovat.
  2. Priklad -- chybi tady jako sul, ja mam porad jenom mlhavou predstavu o realnem pouziti.
  3. Od DČ bych cekal trochu lepsi ozdrojovani
  4. .. pripadne, pokud je to mozne, lepe dolozit vyznamnost (i kdyz verim ze je).Franp9am 4. 5. 2011, 16:16 (UTC)
Protože tvé připomínky jsou dost závažné a minimálně první má alespoň částečně pravdu, tak zkus napsat DeeMusilovi do diskuse (jako hlavnímu autorovi). Zagothal 4. 5. 2011, 21:37 (UTC)
Dik za zpetnou vazbu -- chtel jsem mu napsat, ale na sve diskuzni strance ma dost prisne instrukce; predpokladam, ze tuto stranku sleduje a casem zareaguje. Zdravim Franp9am 5. 5. 2011, 08:44 (UTC)
Po ed. konfliktu: Netřeba psát do diskuse, článek sleduji. Tedy k jednotlivým bodům:
  1. grafu se tu neříká metoda, metoda je jeho užití k určitému účelu určitým způsobem. V každém odstavci je uvedeno, k čemu se ten který nástroj používá. Tím by mohl být myslím tento bod vyřešen. V článku se vámi uváděné slovo "metoda" ve vztahu k sedmi nástrojům vůbec nevyskytuje, takže nevím, o co Vám jde... Možná si pletete "soubor především grafických technik" s "metodou". Seznam sedmi nástrojů je však pevně dán, jejich seznam je mnohokráte a hodnověrně zdrojován - s tím nic nenaděláme. Přidávat do úvodu vysvětlení že "nástroje" musíte "použít" a ne je schovat do šuplíku se dle mého nehodí. Jistěže graf někde na papíře v šuplíku nikde a nikomu kvalitu ničeho nezlepšil, ale jeho pravidelné revize, kontinuální vyhodnocování a vyvozování důsledků zjištění do procesu výroby už ano - zkusím se zamyslet nad formulacemi, aby to z toho mohl pochopit opravdu každý;
  2. Příklad - na stejný dotaz odpovím znovu zcela stejně: pokud víte o zdrojovaném příkladu, tak ho sem dejte. Já takový nenalezl a to, že jsem např. viděl používat kontrolní tabulku na whiteboardu v DELL Computers company Ireland na výrobní lince by se asi považovalo za vlastní výzkum, stejnětak i jiné teoretické/vymyšlené aplikace. Opět je řešeno popisem u každého nástroje, k čemu se používá. Dovedu si představit, že bychom zde mohli mít odstavec "Praktické použití" a v něm informace typu: "Firma X používá nástroj 1-7 k ..., přínosy, závěry (zdroj)". Já takový zdroj nemám, firmy se tím většinou nechlubí, případně chrání své know-how před konkurencí. navíc by to zde mohlo působit i jako komerční informace. Chtít zde uvádět příklad by mohlo být podobné jako chtít příklad u ;
  3. Co myslíte lepším ozdrojováním? Ozdrojován je v tomto článku každý kozí prd a bez zdroje zde ode mne nebylo napsáno ani jedno slovo. Jaké konkrétní nedostatky ve zdrojování máte na mysli?
  4. Významnost se na Wikipedii dokládá tím, že se dodají dva nezávislé a věrohodné zdroje. To že chcete doložit významnost při současných zdrojích mne přivádí na otázku, zda toto pravidlo znáte. Pokud toto pravidlo znáte, a já předpokládám, že ano, který konkrétně ze zdrojů zpochybňujete? Zůstanou i poté alespoň dva?
Závěrem mi dovolte abych se vyjádřil k tomuto výroku: "Nejsem asi oboznamenej s "beznym firemnim slovnikem" ale pripada mi to cele jako nejaka povera, ze by 7 grafu mohlo zvysit "kvalitu"" -- Pokud nejste oboznamenej, tak nerozumím, co Vás opravňuje něco označovat za pověru. Takže zatímco např. DELL ve svých továrnách toto běžně používá, tak vy přicházíte s naprosto nepodloženým a nezdrojovaným tmářstvím a kritizujete nikoliv zdrojování či pojetí a kvalitu článku, ale samotnou podstatu popisovaného jevu. Podle mého názoru je široká existence takového skeptického a rejpalského leč málo informovaného přístupu v naší české kotlině a z kulturních důvodů de-facto neexistence něčeho takového v Japonsku přímou příčinou jejich technologického vzestupu v posledních 60 letech. Také zdůvodňujete nutnost popisu "pro obyčejné čtenáře", že Wikipedie je přece pro běžné čtenáře a ti tomu takto neporozumí. Jak by k tomu přišel např. článek Elektronvolt? Některé články jsou prostě odbornější než jiné.--DeeMusil 5. 5. 2011, 12:52 (UTC)

Dobry den pane Musile, diky za reakci. Pokud dovolite, zamerme se nejdrive na bod 1, abychom se neutopili v diskuzich. Pokud se nam to spolecnymi silami povede, prejdeme k bodu dva a tak dale. Dovolim si tady citovat uvod:

Sedm základních nástrojů na zlepšování kvality nebo též Sedm základních nástrojů na zvyšování kvality je pevně stanovený soubor především grafických technik identifikovaných jako nejužitečnějších při řešení problémů souvisejících s kvalitou.

To je podle mne velmi nejasne a vagni slovni spojeni. Co je pevne stanovene a kdo to pevne stanovil? Co je "identifikovano" a kdo to "identifikoval"? V jakem smyslu jsou "nejuzitecnejsi"? To vse zavani nejakym "novym slovnikem". Neslo by to preformulovat do nejakeho neutralnejsiho jazyka "..je to 7 grafu, ktere doporucoval ten a ten clovek.. a knize.. a ktere se casto pouzivaji na jednoduche zobrazeni dat popisujicich kvalitu.." nebo neco podobneho? Bylo by to pro mne a verim ze pro mnoho lidi jednoznacnejsi.

Tyto techniky jsou nazývány „základní“, protože jsou dostatečně jednoduché na to, aby je mohl použít někdo s pouze základními znalostmi statistiky, přičemž je možné je použít na vyřešení téměř všech problémů spojených s kvalitou.

Tady se vyskytuje opravdu slovo "techniky". O jakych technikach mluvite? Je graf technika? Slovni spojeni "technika je nazyvana "zakladni"" pusobi znacne perhnane, pokud se neuvete kontext (v jakem souboru technik, kdo je povazuje za zakladni, atd). Ovsem nevim, zda bych "typ grafu" oznacil slovem "technika".

Mezi sedm základních nástrojů na zvyšování kvality patří diagram příčin a následků, kontrolní tabulka, histogram, paretův diagram, korelační diagram, vývojový diagram a regulační diagram.

Tady se zase rika grafum "nastroj", coz uz je pro mne stravitelnejsi, ale v celem uvodu chybi jakakoliv pro mne predstavitelna informace, jak by 7 grafu mohlo zvysit kvalitu vyrobku. Pokud by to bylo mozne, udelal bych na wikipedii ne 7, ale klidne 77 grafu, misto toho ale pracne edituju clanek za clankem. ;-)))

Dik za pochopeni a pripadne upravy, a prosim o predpokladani dobre vule. Franp9am 5. 5. 2011, 13:06 (UTC)

Myslím, že celé věci poněkud nerozumíte.
  1. "Sedm základních nástrojů na zvyšování kvality" je terminus techikus. Nesnažte se ho měnit, nebo rozparcelovat na slova a ty pak řešit, viz "proč se tomu tady říká nástroj". Dedukce které z toho vzniknou nebudou mít valného smyslu. Je jich tedy 7 a ne více nebo méně, jak naznačujete. Já to nevymyslel. Důvod pro toto jméno je v článku popsán i zdrojován, takže nevím, co řešíte. Přečtěte si celý článek, nemá smysl, abych Vám to tu duplicitně vysvětloval.
  2. Vámi nazvané "vágní spojení" je doloženo zdrojem a to zdrojem v této oblasti kompetentním. Tedy ptáte-li se zda by to nešlo přeformulovat - ano, jistě, šlo, ale není k tomu důvod a hlavně bychom na Wikipedii tvrdili něco jiného, než je napsáno ve zdroji. To je případ obou vět doložených zdroji [1] a [2].
Když mám přirovnat jak přemýšlíte ve větě "jak může graf zlepšit kvalitu?", tak nůž Vám taky neuřízne chleba. Myslím sám od sebe. Tak na co mít takový nástroj jako je nůž, že ano, když ani sám řezat chleba neumí...? Víte, musíte použít speciální techniku - techniku krájení. Tedy ten nůž správně použít. Taky musíte mít ruku... mimochodem, tedy někoho, kdo ten nástroj umí použít. Stejné je to i v případě Sedmi nástrojů. Způsob užití každého ze Sedmi nástrojů je popsán v patřičném odstavci.
Pokud tedy mohu doporučit, místo této plané nekonkrétní a negativní kritiky, zkuste napsat nějaký článek... Pokud Vás zajímá tento článek, navrhněte, co by se kam mělo vložit a zdůvodněte to (pozitivní kritika). Lenka64 i Zagothal se Vám snažili něco vysvětlit, ale nepomohlo to. Moje vysvětlení také nereflektujete. Času je málo a práce mnoho...--DeeMusil 5. 5. 2011, 13:45 (UTC)
Bylo by dobré, abyste vysvětlení, které podali Lenka64 i Zagothal, přijal jako zpětnou vazbu také Vy sám a přepsal alespoň úvod do encyklopedické podoby, zapracováním jejich vysvětlení. Takhle to fakt není dobré, chybí tomu odstup a encyklopedický styl (co se stylu týče, těžko se to odlišuje od propagandy). Pokud je něco terminus technikus, je potřeba hned v úvodu pečlivě vymezit, v jakém oboru a říci, co znamená, s přiměřenou mírou nadhledu. Sám pracuji jako vedoucí zkoušek ve zkušební laboratoři akreditované podle EN ISO 17025 a trávím text těžko. Stačí, aby výroba neměla charakter hromadné výroby a mnohé je jinak. --83.208.48.237 5. 5. 2011, 14:35 (UTC)
Zapracováním mínění Wikipedistů do úvodu bychom zavedli vlastní výzkum do úvodu článku. Chápu ale, že o tomto pravidle nemůžete jako neregistrovaný nic moc vědět. Pokud ale dodáte zdroj, který obsahuje např. praktický příklad užití, nebo lepší úvod, rád ho zapracuji...--DeeMusil 5. 5. 2011, 21:01 (UTC)

odebrani sablony DC (Dobrý článek)[editovat zdroj]

Dovolil jsem si zatim dat pryc sablonu DC. Uvodu opravdu chybi encyklopedicky styl a nadhled. Podle meho nazoru chybi i priklad a take jasnejsi a strukturovanejsi info o rozsahu pouziti, vyuziti, vyznamu a pod. Bohuzel autor clanku neukazuje vuli konstruktivne diskutovat, ani ochotu na clanku dal pracovat, tak mi nezbylo nez sablonu DC odstranit do doby, nez se stav zmeni. Franp9am 5. 5. 2011, 15:29 (UTC)

Co konkrétně máte na mysli encyklopedickým stylem, tedy, který z bodů encyklopedického stylu (viz doporučení) úvod porušuje?

Ochotu na článku pracovat mám, ale odmítám se podvolit nekonkrétním návrhům spolupráce typu tvrzení "nelíbí se mi to". Proto navrhuji vrácení stavu DČ dokud nebude situace z Vaší strany uspokojivě vysvětlena.--DeeMusil 5. 5. 2011, 20:19 (UTC)

Vysvetlil jsem to dostatecne podrobne v konkretnich navrzich, ale pripoustim, ze asi lepe nez ja to vyjadril clovek z IP adresy vyse (83.208.48.237). Zakladni problemy vnimam: Uvod -- neni encyklopedicky, konkretne, neni v nem jasne vymezeni, ceho se dany fenomen tyka. Konkretni navrhy jsem psal vyse, a dokonce jsem nakouk i do jedne z tech knizek -- Horalek -- kde prvni odstavec uvodu mluvi jasneji a encyklopedicteji nez soucasny stav clanku. Muzte se tedy inspirovat tim, pokud nenaleznete neco lepsiho. Zacinat by to melo asi nejak ve stylu "7 nastroju... je sada grafickych metod pro zobrazovani dat, ktere popisujou kvalitu urcitych vyrobku, a pro popis problemu, ktere zpusobuji priadnou nizkou kvalitu. Pouziva se to najme v konktrole kvality ... vyrobku takovych a makovych.. v oborech takovych a makovych.. a je to rozsirene ve firmach takoveho a makoveho druhu, najme v techto krajinach od ... let. " a tak dal v podobnem duchu.
Dale si myslim, ze priklad by velmi pomoh, klidne i neozdrojovany, pokud by byl jasny, strucny a vystizny. Domnivam se, ze ozdrojovany musi byt tvrzeni, ne nutne ilustrativni priklad. To je ovsem jenom muj nazor, pokud si jste jistej o opaku, pardon.
Vnimam i dalsi problemy, jako nejasne vymezeni encyklopedicke vyznamnosti (netvrdim ze nejsou 2NNVZ, vzdyt nenavrhuju clanek na smazani), ktere bych od DC cekal. Ale ten uvod je nejzasadnejsi. Pokud ho prepisete do encyklopedicke podoby, nebudu proti DC namitat. Franp9am 5. 5. 2011, 20:33 (UTC)
První konkrétní návrhy od Vás padly až teď. Do této chvíle to byl jen nekonkrétní a zmatený trolling typu "nelíbí se mi to". Na zmatenost a nepochopení z Vaší strany jste byl upozorňován i od dalších Wikipedistů. Odstranění statusu DČ jste provedl bez ohledu na kritéria hodnocení DČ, a de-facto špatně, jelikož článek tato kritéria splňuje i bez Vámi doporučovaných úprav. Žádám Vás tedy, abyste tam status zase vrátil. O změnách úvodu můžeme diskutovat, pokud budete ve své kritice konkrétní a pozitivní, tedy dodáte nějaké návrhy. Ty jsou teď tady, takže je konečně možné začít diskusi.
Příklad musí být zdrojovaný. Každá věta by měla mít zdroj, ze kterého vychází. Jsme na Wikipedii, ne na Dojmopedii.
Nevím, co znamená "nejasne vymezeni encyklopedicke vyznamnosti" a snad to ani vědět nechci. Možná zas nějaký Váš dojem.
O problematickem uvodu se v podobnem duchu se vyjadril i wikipedista -83.208.48.237. Take Zagothal pise vyse ze "minimálně první pripominka (o uvodu) má alespoň částečně pravdu". Lenka byla pokud vim neutralni a nijak mne neupozornovala na zmatenost ani nepochopeni. Naopak, pokusila se odpovedet mi na otazky. DC je v soucasnem stavu nesmysl. Ted, kdyz jste napsal upozorneni, na diskuzni stranku projektu kvalita, verim ze behem tydne si to vsimne vice lidi a doufam ze se vyjadri. Zatim DC nevracejte. Na zaver chci rict, ze s Vama nebudu nadale diskutovat, pokud budete psat v stejne arogantne jako dosud. Pokud je Vasim cilem, aby tento brak mel znacku "DC" a pujdete za tim "pres mrtvoly", predem avizuju ze brzo ustoupim a prenecham dalsi diskuze s Vami jinym. Franp9am 5. 5. 2011, 21:04 (UTC)
Uvědomte se člověče.. mi připadá Vaše jednání ještě o něco více arogantní, jelikož odebíráte status DČ bez shody v diskusi a bez uvedení důvodu, kritéria, které nesplňuje. Vy jste se pasoval na soudce, aniž byste k revizi v minulých čtyřech měsících přispěl ba jen poznámkou a aniž byste o tématu něco věděl. Tomu já říkám vrchol arogance, asi jak kdybych já začal revidovat články o matematice... Já úvod přepracuji, aby se „Vlk nažral a koza zůstala Dobrá“ ale Váš postup nejdřív střílet a potom se ptát (viz Korejská válka) je devastující jak pro článek samotný, tak i pro vztahy na Wikipedii vůbec. Na revize jste měl 4 měsíce - a vy s tím přijdete nyní, v rozhodném období soutěžních článků. Šlapat po bábovičkách se dá i šetrněji, nemyslíte? Nyní ještě vyhrožujete ukončením komunikace, což jen ukazuje, že na podobě článku spolupracovat nechcete. Wikipedie Vás za to jistě musí milovat. --DeeMusil 6. 5. 2011, 09:05 (UTC)
Rozhodným okamžikem pro Ceny byla půlnoc z 31. března na 1. dubna, takže se nemusíš bát, že by tyto spory nějak to ovlivnily. Viz Úpravy článků započítávané do hodnocení probíhají do 31. března 2011 24:00 UTC. Na jakékoliv další úpravy po tomto datu nebude při vyhodnocování brán zřetel, což samozřejmě neznamená, že článek nemůže být dále vylepšován. z pravidel. Zagothal 7. 5. 2011, 04:25 (UTC)

obnovení původního stavu[editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že jsem vzal v úvahu kritiku Wikipedisty Franp9am a upravil jsem úvod ve smyslu, který naznačoval a bez toho, že bych do článku zavlekl velkou část vlastního výzkumu (těžko řící, zda k dobru článku nebo nikoliv, příslušná pasáž narozdíl od zbytku není zdrojována), a také díky tomu že Wikipedista Franp9am již dále nepřidává další laické připomínky, které by se později ukázaly býti nedorozuměním, navrhuji vrátit článku stav DČ. Pokud nebude nikdo nic namítat, udělám to v pátek 10.5.2011. Důvody: Článek je dostatečně kvalitní a splňuje kritéria pro dobrý článek jak ve stavu původním před zásahy wikipedisty Franp9am, tak i ve stavu současném. V dlouhých a neplodných diskusích nebylo přesvědčivě prokázáno, že by k odebrání stavu DČ byl nějaký důvod, nebylo jmenováno konkrétní kritérium, které by článek porušoval a nebylo vysvětleno čím by takové kritérium porušil. Argumenty wikipedisty Franp9am směřovaly na zpochbnění subjektu samotného (neporozumnění, „jak by mohla sada grafů zlepšit kvalitu“), kritiku frází zmíněných hodnověrným zdrojem („nejužitečnější“), napadnutí významnosti subjetu (nepotvrzeno), nedostatečného zdrojování (zjistilo se že zdrojována je každá věta) a další nedorozumění - např. terminus technikus vs diskuse o počtu grafů), pojenování článku na základě neprávného použití Google (bylo zjištěno že google nalezl, co Franp9am tvrdil, že nenalezl), nesprávný předpoklad jednoho významu slova metrika, atd. Franp9am navíc osobně uznal, že oblast podnikové kvality není (narozdíl od Statistiky) jeho „šálek kávy“. --DeeMusil 10. 5. 2011, 17:39 (UTC)

Doporucuju jeste prepsat cast vety "přičemž je možné je použít na vyřešení téměř všech problémů spojených s kvalitou.", a nahradit "pricemz je mozne je pouzit na reseni velke casti problemu spojenych s kvalitou v hromadne vyrobe."
Souhlasim ze uvod se zlepsil. Nebudu se DC branit, prosim jenom, at to prida nekdo jiny, nezaujaty, je-li to mozne (treba poproste opet Podzemnika). Dik za pochopeni. Franp9am 10. 5. 2011, 20:06 (UTC)
No vidíte, že umíte jednat konstruktivně a přinášet konkrétní návrhy. Dokonce i ten příklad byste jistě zvládl z knihy přeformulovat. Bohužel pro Vás, ohledně oné věty: je možné napsat, že kdo jí řekl, tedy napsat jí jako názor na danou věc. Měnit jí ale nebudu, jelikož bych si vymýšlel něco, co v přiloženém zdroji prostě není, nikdy nebylo a ani nikdy nebude. Tohle je encyklopedie, nikoliv lidová tvořivost či dojmologie.
Ohledně přidání statutu DČ - není třeba. Článek byl dobrý předtím a je dobrý i teď, možná podle Vašeho názoru dokonce ještě o něco lepší. Není tedy důvod se na to Podzemnika znovu ptát. Když to v pátek udělám já, budu to považovat za návrat ke stavu před neoprávněnou změnou.
Já osobně myslím, že článek je nyní bohužel horší, neboť úvod není založen čistě na zdrojích, ale částečně v jedné větě úvodu i na dojmech. Přesto ale není tak špatný, aby nesplňoval ktritéria pro DČ. ;c)--DeeMusil 10. 5. 2011, 21:00 (UTC)
Ozdrojovat se da vsechno co je nekde napsano, ale od DC bych cekal jisty nadhled a neco vic nez nahodne vety vytrzene z kontextu. Ta veta, kterou spominam vyse, porusuje zasadu neutralniho pohledu (NPOV). Protoze je jasne, ze obecne tech 7 tabulek problemy s kvalitou nijak nevyresi, jenom v nejake uzce vymezene oblasti se to muze pouzivat. Ja to tam klidne dopisu/preformuluju, ale pak se budete zase zlobit. Pokud jde o nevraceni DC, je to jenom ma prosba, zvazte to. Samozrejme ze ho muzte kdykoliv vratit a ja zase odstranit, ale budeme vest revertacni valky? Anebo vite co -- odstrante tu cast vety, ktera je podle mne POV a vratte tam DC, a at uz to nikdy nevidim Franp9am 10. 5. 2011, 21:26 (UTC)
Co je přesně napsané v té knize? Je tam „skoro všechny“? Anglická wikipedie uvádí „vast majority“ a zdrojuje to stejnou knihou. Tak jak to je?
Je fakt, že když to člověk čte, tak to zní trochu reklamně, kritika minimální, ale třeba jsou to skutečně opravdu fajn metody a není co na nich kritizovat :)
„největšího využití nalezne“ - nebylo by lepší psát, kde už to využití nalezlo, nebo k čemu je to určeno? Proč ten budoucí čas?
Z článku je patrné, že existují i jiné metodiky kontroly kvality, ale vesměs tam srovnávání chybí. Příklady, kdy ta která metoda selže (a bylo by potřeba nasadit něco silnějšího), by výrazně usnadnily pochopení podstaty metod.
Jejich užití bývá ve firmách preferováno před složitějšími statistickými metodami pro svou jednoduchost. - má ta věta říct, že ve firmách se víc používají tyto metody než složitější statistické metody, nebo že pokud se firma rozhodne použít spíš hloupější metodu, bývá to proto, protože je motivována jednoduchostí jejich užití? Nebo obojí? V každém případě by to asi bylo dobré se zdrojem.
A ještě jedna poznámka zvídavého čtenáře - v článku se mluví o poválečném Japonsku, době dávno minulé, kdy se výpočty dělaly tužkou a papírem. Dnes jsme v době počítačů, kdy lze automatizovat sběr dat (zvlášť v linkové výrobě) i jejich analýzu (včetně vizualizací). Zůstává i dnes jednoduchost takovou výhrou? Žijeme v době, kdy vytěžování dat už není záležitostí akademickou. Překvapuje mne, že zrovna v tak zásadní oblasti jako kontrola kvality bychom zkysli jen u předváděných obrázků a preferovali je. --Tchoř 10. 5. 2011, 23:23 (UTC)
Ahoj Tchore. K tomu mam jenom malou poznamku: tu vetu "Jejich užití bývá ve firmách.." jsem castecne prosadil ja a i kdyz je neozdrojovana (Dee nenasel zdroj), zda se mi lepsi, kdyz tam neco podobneho je, aby si to ctenar mohl alespon nejak zaradit (aha, tyka se to firem a linkove vyroby..). Predtim to vypadalo uplne jako nejake Deus Ex Machina. Cimz ale netvrdim ze je to ted uplne jasne. Franp9am 11. 5. 2011, 05:55 (UTC)

re Tchor:ano, automatizace sberu dat existuje, ale vedení mnoha firem se zrovna nepřetrhává ve vícenákladech na tuto oblast...řízení kvality se týká jak nadnárodních kolosů, tak firmiček o pár lidech, které dodávají subdodavatelsky pár dílů, a určitě nebudou investovat mnoho euro do techniky a statistického softwaru...proto existují ty jednoduché metody, které po zaškolení má šanci zvládnout i dělník.--Lenka64 11. 5. 2011, 07:15 (UTC)

Lenka má naprosto pravdu, i automatizace něco stojí a např. s odpuštěním podělaný scorecard program stojí i stovky dolarů.--DeeMusil 11. 5. 2011, 20:19 (UTC)
Já osobně se mohu podělit např. o zkušenost z DELL computer Limerick factory, Ireland, kde používali pouze kontrolní tabulku. Šlo o kontrolu kvality na licne vyrábějící desktop PC, kde zavedli kontrolní tabulku na každou směnu. kontrolní tabulka byl obyčejný Whiteboard se jmény zaměstnanců, kteří pracovali v kukani s procesory (DELL měl kukaň oplocenou uvnitř výrobní linky aby nedocházelo ke krádežím drahých a malých procesorů). Do kukaně přijelo po pásu rozpracované PCčko a po druhém, menším pásu přijel procesor. Přes čárové kódy si pracovník ověřil, že dostal správný procesor do správného PC a jediným úkolem bylo ho vyndat z krabičky a dát do PC. Že to šlo tehdy dát i obráceně, nebo ohnout nožičku procesoru, nemusím zkušenějším připomínat. Pomíjím, že mohli zanedbat kontrolu a dát do PC jiný procesor, než tam patřil. Posléze se na chybu přišlo, když PC neprošlo testováním.. a kontrolní tabulka sloužila k vyhodnocování práce dané směny. Kdo měl 5 a víc průšvihů za směnu, byl jednoduše poslán na jednodušší a méně placenou práci a nahrazen jedním z dlouhé řady zájemců. Všichni to měli na očích a všichni za to byli hodnoceni. A všichni se snažili, aby k tomu nedošlo. Na konci směny se tabulka přepsala na další stránku sešitu pro pozdější kontroly a tím bylo s kontrolou kvality v procesorové kukani u DELLů šmitec. Fungovalo to dle managera velmi dobře, a tak trochu se nám omlouval za jednoduchost, ale že prý to tak stačí. Přesto se najdou skeptici, kteří vyjadřují nechápavost nad tím, jak může graf či grafická prezentace dat zvýšit kvalitu. Blah... Napsat tenhle příklad do článku by ale byl vlastní výzkum... Kdyby tak někdo sehna knihu Nancy R. Tague. Seven Basic Quality Tools (tedy nejen na webu dostupný výtažek) tam jsou i příklady z praxe... --DeeMusil 11. 5. 2011, 20:19 (UTC)
Bohuzel se ukazuje, ze v clanku porad pretrvavaji vety, ktere nejsou psany Neutralnim pohledem (zavazne pravidlo wikipedie) a chybi jakakoliv kritika tech metod. Proto jsem sablonu opet odebral.
Nahodou se mi ale povedlo na amazonu ziskat nahled strany 148 Montgomeryho knizky (" ISBN 9780471656319"), kterou pouzivate jako referenci k tvrzeni "Později bylo Sedm základních nástrojů identifikováno zpětně jako nejužitečnějších při řešení problémů souvisejících s kvalitou". Nic takoveho ani podobneho na te strance neni! Jsem presvedcenej, ze jste knihu nevidel a omyl vzniknul tym, ze jste to slepe (a navic spatne) prelozil z anglicke wikipedie. Tam se reference vztahuje jenom k tomu, ze na te strane je vyjmenovano tech 7 nastroju, doslovne se v knizce pise "Its seven major tools are..." (its se vztahuje k "statistical process control", SPC) ... a dale se pise doslova Although these tools, often called "magnificant seven", are an important part of SPC, they comprise only its technical aspects.
Obavam se, zda celkove prace s referencema -- i s jinyma -- neni na podobne mizerne urovni.
Vzhledem k tomu, ze jste na vetsinu Tchorovych pripominek vubec nereagoval, problematicka tvrzeni jste odmitnul odstranit (chtel jsem naposle jenom vypusteni jedne vety), reference jsou objektivne spatne, u nekterych porad chybi cisla stran a tak dal, nemuze byt clanek DC. Jak jsem ale rikal, pokud to tam da nedo jiny, necham to i kdyz nesouhlasim. Franp9am 12. 5. 2011, 23:50 (UTC)
Problém bude asi v tom, že věcné Tchořovy připomínky se ztratily mezi zbylým kontraproduktivním trolováním, takže jsem si jich doteď vůbec nevšiml. Článek, jak je napsáno i níže byl jistě překladem (sám jsem ho přeložil - a to dobře, nikoliv špatně). Až po přeložení základu začal rozvoj článku do současné podoby. S překladem tedy byly převzaty i zdroje z en verze.--DeeMusil 4. 6. 2011, 15:04 (UTC)

další doporučení[editovat zdroj]

  • Příklad - V průběhu diskuse bylo doporučeno, aby článek obsahoval příklad, případně zapracované zkušenosti diskutujících. To bylo odmítnuto jako neencyklopedický vlastní výzkum, jelikož osobní zkušenosti neobsahovaly žádné zdroje. Článek je možné v tomto směru dále rozšiřovat, např. přidáním zdrojovaného příkladu, přičemž bylo konstatováno, že přítomnost příkladu není podmínkou či kritériem pro DČ.--DeeMusil 10. 5. 2011, 17:39 (UTC)
  • Název -proběhnutí diskuse o názvu článku (řízení jakosti vs zvyšování kvality)

nazev clanku[editovat zdroj]

Z weboveho pruzkumu se mi zda, ze preklad anglickeho "Seven Basic Tools of Quality", uz v cechach zdomacnel pod nazvem "Sedm základních nástrojů pro řízení jakosti" (jednak to nasel google, jednak je to tak nejak i v te knizce od Horalka, ktera se uvadi v clanku). Naopak retezec "Sedm základních nástrojů zlepšování kvality" google nenasel mimo wikipedie a wikimedia ani jednou. Pokud je to tedy uz v cechach alespon castecne zabehany pojem, je asi dobre to respektovat, navrhuju proto novy nazev. Franp9am 5. 5. 2011, 18:31 (UTC)

Nemohu si pomoci, ale asi máte něco s googlem. České online zdroje použité v článku podporují současnou verzi. Mimo to existují i další:

Pravděpodobně bude ale chyba mezi židlí a klávesnicí, neboť sem se dá zapsat i takto: "7". Český název sice není ustálen, ale kvalitu můžete zvyšovat, nebo zlepšovat, řídit... případně toto slovo zcela vynechat, ale pak je to takové těžkopádné. Řízení jakosti je nepochybně správně, každopádně můžete tedy začít přejmenovávat kategorii kvalita na jakost... Já dostal jméno článku zadané, takže to neřeším a je mi v zásadě jedno, jak se to bude jmenovat. Ale po zralé úvaze a nikoliv pod falešnými argumenty, že "google nenalezl ani jednu zmínku mimo Wikipedii" což je evidentně nepravda. --DeeMusil 5. 5. 2011, 19:38 (UTC)

Ok, mne je to take jedno, uznavam ze zdroje jsou i k tomuto nazvu. Franp9am 5. 5. 2011, 19:46 (UTC)
No je jen na zamyšlení, zda povaha všech Vašich argumentů ohledně tohoto článku není náhodou podobná...--DeeMusil 6. 5. 2011, 09:08 (UTC)

Udělal jsem přesměrování z Sedm základních nástrojů pro řízení jakosti. Vím, že ten článek vznikl díky Cenám, a tak jsi ho DeeMusile nechtěl měnit. Ale teď se můžeme už o jméně v klidu bavit. Ceny jsou asi vyhodnocené, za týden se vyhlásí a pak se to může bez problému přejmenovat.

A prosím o trochu více věcnou diskusi a méně útočných výroků. Takhle byste se mohli hádat do haleluja. Zagothal 7. 5. 2011, 04:38 (UTC)
Jak jsem řekl, je mi jedno, jak se to bude jmenovat, zda to bude kvalita nebo jakost, a zda ji budeme zvyšovat, zlepšovat, nebo archaicky řídit. Nemělo by se to ale stát na základě naprosto nepravdivé argumentace člověka, který tématu nehoví, neumí hledat googlem, nepřináší věcné a konkrétní argumenty, chová se autoritativně aniž by autoritou byl a jen rýpá svýmy dojmy. Měli bychom zvážit všechny argumenty a obecný dopad, např. zda na Wikipedii neujednotit slovník a rozhodnout mezi kvalitou a jakostí, trend v poslední době, kdy v minulosti se vídalo spíše jakost, avšak v poslední době čím dále tím více převládá kvalita, jak čím dále tím více lidí mluví anglicky a přebírá toto slovo de-facto bez překladu. Nebo zda neupřednostnit čistotu jazyka, tedy jakost nad kvalitou, čistonosoplenu nad kapesníkem atd.--DeeMusil 7. 5. 2011, 08:47 (UTC)

Reference[editovat zdroj]

Dobrý den. Určitě by šlo doplnit čísla stránek i u refů na české knihy (Nenadál, Kupka, Tošenovský), tak jako je to u anglických... Díky, --Jann 7. 5. 2011, 09:48 (UTC)

To by jistě šlo, ale do knihovny by se mi nechtělo. V tom případě bych poprosil někoho s přístupem do knihovny, nebo někoho, kdo již knihu má v ruce.--DeeMusil 7. 5. 2011, 11:40 (UTC)
u online zdrojů to samozřejmě nebude problém...--DeeMusil 19. 5. 2011, 08:54 (UTC)

Je-li to mozne, prosim, aby se pojmu "cislo" nerikalo v clanku "metriky procesu" (navic s nesmyslnym odkazem na metrický prostor) a ciselne rade "klíčové metriky procesu v prubehu casu". Diky Franp9am 7. 5. 2011, 10:04 (UTC)

Pokud je tam odkaz na metrický prostor, je to jistě špatně, hned to opravím, resp, vyrobím zatím neexistující rozcestník na slovo Metrika. To že neexistuje není chyba tohoto článku. // Že procesy mají své měřitelné metriky je fakt, tedy nelze to zaměňovat za výraz "číslo". Možná je to tedy proměnná, nebo ukazatel, nikoliv číslo. Metrika je přesnější. V terminologii kvality se však běžně používá slovo metrika. Pokud se vám to nelíbí, musím Vás zklamat, asi s tím nepůjde nic udělat - bude se to tak v této oblasti používat i nadále. Chcete-li to doložit zdrojem, ač nerad, neb to považuji za zbytečné, to udělám, to nebude veliký problém. Stačí zadat do gůglu "metrika procesu", však ono to něco najde. Lituji, ale bez znalosti této oblasti nebudou Vaše revize velkým přínosem. --DeeMusil 7. 5. 2011, 11:39 (UTC)
Tak samozrejme, muzte pojmu "cislo" rikat "metrika procesu" a pojmu "graf" rikat "metoda zvysujici kvalitu." Feynman nekde vzpomina, ze v nejake ucebnici nalezl vetu "Subjekty uvnitr socialnich siti casto ziskavaji informace pomoci vizualnich kanalu" a znamenalo to "lidi ctou".
To neni o odbornosti. Ja tem tabulkam rozumim, dokonca jsem zrovna ucil statistiku na jedne vysoke skole.
Clanek elektronvolt, ktery vzpominate vyse, pojednava srozumitelnym a prehlednym zpusobem o slozite veci. Tento clanek naopak pojednava neprehlednym, mlzicim zpusobem o jednoduche veci, od ceho se odviji rada mych kritickych pripominek k clanku. Pokud by jste byl schopen alespon trochu naslouchat a brat to vazne, velmi by to urychlylo proces dosazeni DC, pokud o to stojite. Franp9am 7. 5. 2011, 11:49 (UTC)
Po ed. konfliktu k smazanému a dalším věcem:
Tak to už je podruhý co zde používáte klamné argumenty - to snad ani není pravda: jedinej, kdo tu mlží, jste vy, pane profesore. Já když zadám do gůůglu "metrika procesu", najde mi to hned několik článků česky, kde se o tom pojednává. Jak říkám - když neumíte používat ani google, a když neznáte oblast Quality Assurance, nebude zde Vaše kritika příliš velkým přínosem. Lituji, ale Vaše vzdělání v oboru statistiky se mi v této oblasti jeví jako málo použitelné, i když na Wikipedii by se jistě našly články, kde by se uplatnily o moc lépe.--DeeMusil 7. 5. 2011, 12:23 (UTC)
Pro Franp9am: Wikipedie musí do značné míry reflektovat skutečnost. Pokud existuje zavedený obor, jehož součástí je složitý popis skutečností originální terminologií, těžko v článku o tomto oboru danou terminologii pominout (byť se může zdát legrační).
Koneckonců, máme tu přímo v matematice článek trojčlenka, který zavádí speciální název a na pohled komplikovaný sáhodlouhý výklad o jedné konkrétní velmi jednoduché rovnici o jedné neznámé. Neříkám, že by tu měl zůstat v podobě, v jaké tu je, ale nějakým způsobem holt musí Wikipedie reflektovat skutečnost, že pro mnoho lidí je pojem trojčlenka nějak významný, byť pro kohokoliv zběhlého v matematice je to rovnice jako každá jiná.--Tchoř 7. 5. 2011, 12:48 (UTC)
@Tchor: obecne souhlasim, jenom vety jako "graf, který se používá ke znázornění změn procesu, resp. jeho klíčové metriky v průběhu času" mi nepripadaji moc stastne. Ale ok, dik za reakci. Franp9am 7. 5. 2011, 12:57 (UTC)
Pokud něčemu v té větě nerozumíte, nebude to chyba té věty. Možná by se tam hodil link na KPI (key performance indicator), ale tak daleko ještě nejsme dokonce ani na anglické Wiki. Ptal jsem se kolegů, zda článku rozumí a ano, rozumí...--DeeMusil 11. 5. 2011, 19:54 (UTC)
Rozumim, zda se vsak ze vy nerozumite podstate meho navrhu na zlepseni -- ale je to jedno. Franp9am 13. 5. 2011, 00:07 (UTC)

Seznam pretrvavajicich problemu[editovat zdroj]

Pokusim se se zahlcujici diskuze vyse udelat vycuc zatim pretrvavajicich problemu clanku.

  1. Zdrojovani -- jak jsem psal vyse, veta "Později bylo Sedm základních nástrojů identifikováno zpětně jako nejužitečnějších při řešení problémů souvisejících s kvalitou" je opatrena zdrojem ISBN 9780471656319, str. 148, ale na prislusne strance nic takoveho ani podobneho neni. To vrha pochybnosti i na ostatni zdroje, mam podezreni, ze cast z nich neodpovida textu. Autor neumel treba odpovedet na Tchorovu otazku vyse, co presne je napsano v zdroji IŠIKAWA, Kaoru. What Is Total Quality Control?, str. 198. Jenonom pripominam, ze nektere zdroje porad neobsahuji ani cislo stranky.
  2. Neutralni uhel pohledu -- jde o zavazne pravidlo wikipedie a take jednu z podminek DC. V soucasnoti to vypada spise jako reklama, chybi jasne vymezeni, kde se tyto metody pouzivaji a naopak, pro jake typy problemu straceji smysl nebo pouzitelnost. Je jasne, ze kvalitu wikipedie, anebo kvalitu vedecke instituce, anebo kvalitu ceske politiky, anebo kvalitu vysilani TV, 7 tabulek moc nezlepsi. V clanku je to ale prezentovano jako nejake deus ex machina, ackoliv pripoustim, ze uvod se trochu zlepsil.

Napadaji mne i dalsi mozne namitky, ale tyto jsou zasadni. Franp9am 13. 5. 2011, 10:15 (UTC)

Děkuji za konstruktivní a jasně uvedené Franp9amovy požadavky na DČ a (radši předem) prosím jak Franp9ama, tak Deemusila, aby spor vyřešili v klidu a na základě racionální diskuse, bez vzájemného osočování. Na těch připomínkách možná něco je, zároveň článek je podle mě poměrně kvalitní a bylo by škoda ho nedopracovat. --Vojtech.dostal 13. 5. 2011, 11:51 (UTC)
Prosím kolegu Franp9am, aby si své námitky nešetřil na později a napsal sem všechny své připomínky, aby bylo možné vyřešit jednu po druhé a pak byl od něj pokoj. Nemám čas řešit problémy s revertováním na základě argumentů, které vycházejí z jeho neodborné manipulace s gůglem (viz dva případy výše), případně nechci čekat, kdy ho zase co napadne, jelikož spolupráce s ním je dost obtížná...--DeeMusil 14. 5. 2011, 22:04 (UTC)
beru mlčení tedy tak, že další problémy fakticky nejsou, jen někoho někde nějaké napadají..., je to tak?--DeeMusil 19. 5. 2011, 08:58 (UTC)

[editovat zdroj]

Prosím Franp9am, aby pokud má stránku k dispozici mi ji poslal do mailu. Předělám text přeložený z anglické wikipedie a následně upravený na jeho vlastní požadavek do podoby, jak je uveden v knize. Navíc je zde problém - zdroje které jsem převzal z en tam možná nikdo neověřoval, což by bylo vhodné zmínit v tamní diskusi. Zatím bych však počkal na dodání oné stránky, protože po předchozích zkušenostech s Google nepovažuji mínění Franp9am za spolehlivé.--DeeMusil 15. 5. 2011, 19:44 (UTC)

Z hrobového ticha a prázdné emailové schránky usuzuji, že Franp9am uvedenou stránku neposlal, je tedy možné považovat připomínku za neopodstatněnou. Pokud kolego Franp9am vidíte problém ve zdrojích uvedených v anglické verzi článku, měl byste zpochybnit zdroj tam, nebo k tomu alespoň dodat podklady, které uvádíte, že máte. Nerad bych se dočkal zjištění, že např. jste si spletl stránku, nebo prohlížel jiné vydání s pozměněným stránkováním, což by se Vám dle mé předchozí zkušenosti s Vámi při Vašem „umění s Google“ mohlo snadno stát.--DeeMusil 4. 6. 2011, 13:28 (UTC)

[editovat zdroj]

Použití je dle mého dostatečně vymezeno v úvodu slovy: „Největšího využití nalezne těchto 7 nástrojů především v linkové výrobě ...“, tedy nikoliv v politice, nebo ve Wikipedii, jak uvádí (u vysílání TV bych naopak prostor viděl). Dále pak u každého z nástrojů je uvedeno jakým způsobem se používá. Chápu že učenému a učícímu statistikovi leze do zelí sedm jednoduchých technik, které tak mohou vypadat jako náhlé neočekávané řešení (deus ex machina). Ale to je právě jádro pudla, protože právě tak to skutečně funguje a v článku je zdrojováno, že firmy upřednostňují tyto před složitějšími statistickými metodami. Pokud máte kolego Franp9am na fungování 7 základních nástrojů nějakou zdrojovanou kritiku, sem s ní, rád ji zapracuji. Pokud něco vypadá jako reklama, pak vězte, že nemám nejmenší důvod takovou reklamu dělat, ani nepatřím k lidem, kteří by takovéto metody někde v praxi zaváděli. Mým oborem je SQA (Software QA). --DeeMusil 4. 6. 2011, 14:09 (UTC)

STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

Pane Musile, ja se s Vama nechci hadat a prosim, odpustte si Vase psychologicke interpretace. Pokud nejste schopen reagovat na problemy a clanek vylepsit, nechte to byt. Ja to casem predelam a vylepsim, ted na to ale nemam casu. Diky za pochopeni. Franp9am 4. 6. 2011, 14:23 (UTC)

Tohle je diskuse. okud se diskutuje k věci, není důvod pro umisťování otravných šablon. Pokud nejste schopen dodávat zcela věcné, jasné a zřetelné podněty k opravě článku, či nejste schopen ho opravit, zdržte se prosím dalších komentářů co se týče kvality článku. Mimochodem, jaké "psychologické interpretace" máte na mysli? vypadá to jako další z Vašich naprosto zamlžených argumentů: "deus ex machina", "psychologické interpretace", "vágní spojení", nebo i zmíněná šablona - to jsou příklady vašeho blamování (nic víc to není). Navíc Vás opakovaně vyzývám, abyste potvrdil zpochybnění zdroje tím, že mi onu stránku zašlete, když tvrdíte, že ji máte, jelikož příliš nevěřím vašim vyhledávacím schopnostem, když jsem je viděl ve spojení s Google.--DeeMusil 5. 6. 2011, 22:14 (UTC)

Článek byl zařazen do 3. běhu Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie kde úspěšně obstál (výsledky). Lze tudíž vzít v úvahu, že odborná komise byla s prací autora při vyhodnocování obsahu článku seznámena v takové míře, že se rozhodla pro ocenění, a to 1. místem ve III. skupině článků. V porovnání s ostatními články stejné skupiny byl tento článek tedy hodnocen nejlépe. Jelikož ve stejné skupině článků nebyla dělena 3. cena je zřejmé, že pokud by článek nesplňoval požadavky na ocenění nebyl by hodnocen jako nejlepší a 1. místo by nebylo obsazeno a článek by byl až na místě druhém. Proto jeho zařazení jako WP:DČ je zcela oprávněné.

Při další práci na článku, pokud má autor zájem, mohl by být i WP:NČ --W.Rebel 10. 6. 2011, 16:30 (UTC)

DC se prirazuje na zaklade konsenzu, ne na zaklade toho, ze komise rozhodla o udeleni ceny za rozvoj wikipedie. Ale k veci: v pravidelch pro DC se pise krome jineho: Je ověřitelný věrohodnými nezávislými zdroji, jež jsou řádně a na vhodném místě citovány.. V soucasnosti ale zdroje jsou zcela nahodile a navic nepravdive, napriklad veta
Později bylo Sedm základních nástrojů identifikováno zpětně jako nejužitečnějších při řešení problémů souvisejících s kvalitou
je ozdrojovana Montgomeryho knihou, str. 148, ale na prislusne strance nic takoveho neni. Ostatni knihy ktere jsou tam, jsem sice nevidel, ale podle vlastnich slov je nevidel ani autor clanku, takze se zrejme jedna o podobne dohady a nahodile zavadejici tvrzeni. Je to dokonce horsi nez kdyby byly bez zdroju, protoze to vzbuzuje zdani serioznosti a je to lez.

A když jsem Vás vyzval, abyste mi tu stranu poslal, když jí teda jako máte, neboť poté co jste prokázal že neumíte hledat ani na Google (což Vám bylo opakovaně ukázáno), jsem měl důvodné pochybnosti o tom, že píšete pravdu. Odpovědí mi bylo hrobové ticho. To se nezměnilo. Pochybnost v to, co píšete mám i teď. Způsob Vaší argumentace mi spoští červená blikající světélka na mém vizoru.
Vaše argumenty jsou zavádějící. Nyní např. tvrdíte, že ani ostatní zdroje jsem neviděl, což jednoduše není zcela pravda. Některé ano, některé převzaté z EN ne. Nelze to však paušalizovat. Paušalizace z Vaší strany se však dá považovat za manipulaci. Manipulaci, na základě které obviňujete ze lži.
Navíc jste to zazdil celé od začátku Vaším vlastním přístupem. Kdyby Vaše připomínky byly od počátku věcné, nebyl by pro mne problém je následovat a spolupracovat na zvýšení kvality tohoto článku, stejně jako v případě připomínek jiných kolegů (vizte interpolace/extrapolace). Vy jste však již od začátk u zpochybňoval téma samotné (viz Vašich 70 grafů), atd. Váš přístup však bohužel měl a má k věcnosti asi tak blízko jako značkový parfém k „vůni domova“.

Pane Musile, ja umím, na rozdíl od Vás, používat google. Stránku jsem Vám neposlal, protože se domnívám, že když je někdo natolik málo počítačově gramotní že není schopen najít jednu stránku knihy, která je veřejně dostupná -- nehledě na to že se na rapidshare dá stáhnout celá kniha -- nebyl by schopen ani porozumět psaný text, navíc anglický (vaší znalost anglického jazyk se přesvědčivě prokázala jinde, viz například špatné a neodborné překlady anglické wiki atdatd). Shruntí: budete se muset ještě hoooooodně učit a studovat, aby jste někdy dosáhnul úrovně zdatného wikipedistu. Tím považuju diskuzi za uzavřenou, pěkný večer přeju:-))))) Franp9am 10. 6. 2011, 21:20 (UTC)
Víte, na překlady z angličtiny nemusíte umět perfektně anglicky, musíte ale umět výborně česky (to každý čech neumí). Mimochodem, krom plácnutí do vody, mohl byste uvést příklad (diff) nějakého mého "neodborného překladu"? V opačném případě mohu totiž tvrdit, že je to nepravda. Já ovšem mám důkaz o tom, že Google používat neumíte: zde a zde. Jistě musíte uznat, že jsem z Vašich vyhledávacích výsledků rozpačitý a pochybuji o tom, co jste to vlastně našel na tom Rapidšéru, zda je to stejná edice knihy a zda se díváte na stejnou stranu. Rád bych se přesvědčil sám a připadá mi zbytčné něco někde hledat, když už jste to udělal vy. Navíc, pokud by se to potvrdilo, míním zpochybnit zdrojování i v en verzi. Na výzvu k předání (souboru nebo linku) jste ale bohužel nereagoval.--DeeMusil 10. 6. 2011, 23:14 (UTC)
Ano, opravdu jsem se dvakrát překlep a zadal jsem do googlu něco špatně, chybu jsem hned s omluvou napravil. Mýlit se je lidské a jenom člověk jako vy je zřejmě neomylný. Stranu 148 z knihy s prislusnym ISBN jsem dal dočasně sem. Franp9am 11. 6. 2011, 11:43 (UTC)
Az ted jsem si vsimnul, ze dokonce ten Montgomerry ma i tech 7 nastroju trochu jinak -- Defect concentration diagram zrejme neodpovida nicemu z tech, co tady jsou -- naopak mu tam chybi Flow chart -- zrejme pod tema "magickyma 7 nastrojama" kazdy rozumi neco jineho.. Tak asi bude nejlepsi celou tuto referenci uplne odstranit. Franp9am 11. 6. 2011, 12:56 (UTC)
No vidíte, že to jde... Teď je to jasnější. Totiž, myslet si, že na Amazonu dostane k náhledu každý tytéž stránky, je lichá představa... nic bych neodstraňoval, pouze se sluší uvést, že Montgomery tam nemá vývoják, ale diagram četnosti chyb a říká tomu SPC. Každopádně majorita zdrojů uvádí vývoják.--DeeMusil 11. 6. 2011, 21:08 (UTC)
Nicmene pokud, pane Rebele, pridate sablonu DC jeste jednou, necham ji tam a zdrzim se dalsich komentaru resp. prenecham to jinym. Pokud je toto zpusob, jak DeeMusil dosahne DČ, bude to take jeho vizitka :-)) -- tak do toho. Franp9am 10. 6. 2011, 16:40 (UTC)
Proč nejsi tak přísný i na svoje články ??? --W.Rebel 10. 6. 2011, 16:42 (UTC)
Jsem, podivejte na geometrii a grupu, kterou chci dostat mezi dobre. Franp9am 10. 6. 2011, 16:43 (UTC)
Na Nejlepší by bylo třeba opravdu hodně práce, už takto dle mne je jen těsně nad kritérii pro DČ. (z tohoto je tak trochu problém: Nezaujatost, Stabilita a trošku i Výklad). PS: Jinak díky za důvěru v naši "odbornou komisi". Zagothal 10. 6. 2011, 16:47 (UTC)
Není zač, ač s různými výhradami k chodu a spravování wikiny předpokládám Zdravý rozum při hodnocení přihlášených článků. --W.Rebel 10. 6. 2011, 16:53 (UTC)
Pokud se jedná o stabilitu - ono by bylo možné kvůli stabilitě sestřelit prakticky každý DČ jen tím, že budu vyvolávat spory zcela nekonkrétní debatou... (místní případ). Na ostatních věcech se dá jistě zapracovat.--DeeMusil 10. 6. 2011, 20:54 (UTC)