Diskuse:SOR NB 12
Přidat témaSkutečně nízkopodlažní[editovat zdroj]
Nepodařilo se mi dohledat, zda nějaká norma ČSN nebo nějaká vyhláška popisuje, co znamená pojem "nízkopodlažní". Označovat vozidla, jako je NB 12 a od něho odvozené typy jako nízkopodlažní mi přijde absurdní. Tato vozidla nemají žádná sedadla v nízkopodlažní části (= výškově v úrovni nástupní plošiny). Na plošině jsou jen jakési nouzové sklopné sedačky, které si v reálném provozu málokdo troufá použít. Všechny skutečné sedačky jsou na vysokých a ne zrovna snadno přístupných podestách. Nebylo by vhodnější označovat taková vozidla jako "bezbariérová", "částečně nízkopodlažní" nebo ještě jinak, ale prostě výstižněji? Rozumím snaze pracovníků marketingu firmy SOR prezentovat tyto laciné produkty jako něco, co poskytuje uživateli přidanou hodnotu. Mně by se ale líbilo, kdybychom se blížili k pravdivému popisu vozidel, bez opakování marketingových klišé. Před přepisováním článku bych uvítal diskuzi a následně shodu na zavedení vhodné, výstižné terminologie. Zajímá mne proto názor ostatních. --Leotard (diskuse) 18. 4. 2018, 15:41 (CEST)
- Konkrétní formulace lze vždycky upravit, v textu lze např. polohu sedaček zmínit. Zdržme se však, prosím, editací založených na vlastních dojmech. Jestliže je autobus obecně popisován jako nízkopodlažní, má to tak reflektovat i Wikipedie. Pokud zdroji doložíme, že nízkopodlažnost je u tohoto modelu (nebo jiných) jen marketingové označení nezakládající se na skutečnosti, samozřejmě to uveďme. --Harold (diskuse) 18. 4. 2018, 16:05 (CEST)
- Cestou k řešení by mohlo být ověření v normách (ČSN), jak je nízkopodlažnost "úředně" definována. Mám možnost se podívat do norem, ale hledáním v seznamu norem jsem zatím nenašel žádnou, která by toto popisovala. Nevěřím, že označení nízkopodlažní je jen věc dohody výrobce s kupujícím. --Leotard (diskuse) 18. 4. 2018, 22:03 (CEST)
- Vycházejme z věrohodných zdrojů a nazatahujme do toho nějakou animozitu vůči výrobci nebo výrobku. Jestli je autobus všude označován jako nízkopodlažní, tak holt to tak asi bude a nebude to asi vycucané z prstu. Pokud není tento pojem definován v normách, pravděpodobně za tím bude nějaký nepsaný široký úzus. Celá tato debata mi ale jinak připadá poněkud zbytečná, protože se očividně odvíjí jen od vašeho POV. --Harold (diskuse) 19. 4. 2018, 07:44 (CEST)
- To, že mám odvahu mít odlišný názor, není POV. Proto jsem se nepustil do zbrklého přepisování článku, ale zkouším i touto cestou dohledat informace. Já nevím, zda je pojem nízkopodlažnosti definován v normách, ale respektuji Vaše prohlášení jako znalce norem, že v normách to není. Za věrohodný zdroj ovšem nepovažuji reklamní materiály výrobce. Jako cestující, okolnostmi přinucený těmito vozy cestovat mám svůj subjektivní názor na jejich kvalitu. Nebudu ho zde prezentovat. --Leotard (diskuse) 19. 4. 2018, 09:42 (CEST)
- 1) Z vašich vyjádření typu "tyto laciné produkty" a "přinucený těmito vozy cestovat" ta nestrannost úplně čiší. :-) Taky cestuji produkty SORu, převážně v trolejbusové verzi, taky mám na ně svůj názor, ale nesnažím se ho přenášet do článku a nesnažím se tvrdit něco, co je v rozporu s obecně přístupnými zdroji. 2) Nikde jsem nenapsal, že v normách pojem není definován. Použil jsem spojku "pokud", celé to souvětí reaguje na vaše tvrzení, že jste zatím v normách nic nenašel. 3) Reklamní materiály výrobce můžou být použity coby věrohodný zdroj, je však potřeba opatrnost a selský rozum (neopakovat marketingové fráze). Slovo "nízkopodlažní" se však v souvislosti s tímto modelem vyskytuje nejen na reklamních materiálech. 4) Slovo "nízkopodlažní" je odvozené od "nízké podlahy". Pokud podlahu ve výši 360 mm na vozovkou nepovažujete v kontextu vozidel veřejné dopravy za nízkou, je to váš názor, zdroje (nejen reklamní) ale mluví jinak.
- Stále se pohybujete pouze v rovině svých subjektivních dojmů a názorů. Zkuste nejprve dodat nějaké solidní zdroje, které tyto názory potvrzují, pak bude o čem se bavit. --Harold (diskuse) 19. 4. 2018, 11:18 (CEST)
- To, že mám odvahu mít odlišný názor, není POV. Proto jsem se nepustil do zbrklého přepisování článku, ale zkouším i touto cestou dohledat informace. Já nevím, zda je pojem nízkopodlažnosti definován v normách, ale respektuji Vaše prohlášení jako znalce norem, že v normách to není. Za věrohodný zdroj ovšem nepovažuji reklamní materiály výrobce. Jako cestující, okolnostmi přinucený těmito vozy cestovat mám svůj subjektivní názor na jejich kvalitu. Nebudu ho zde prezentovat. --Leotard (diskuse) 19. 4. 2018, 09:42 (CEST)
- Vycházejme z věrohodných zdrojů a nazatahujme do toho nějakou animozitu vůči výrobci nebo výrobku. Jestli je autobus všude označován jako nízkopodlažní, tak holt to tak asi bude a nebude to asi vycucané z prstu. Pokud není tento pojem definován v normách, pravděpodobně za tím bude nějaký nepsaný široký úzus. Celá tato debata mi ale jinak připadá poněkud zbytečná, protože se očividně odvíjí jen od vašeho POV. --Harold (diskuse) 19. 4. 2018, 07:44 (CEST)
- Cestou k řešení by mohlo být ověření v normách (ČSN), jak je nízkopodlažnost "úředně" definována. Mám možnost se podívat do norem, ale hledáním v seznamu norem jsem zatím nenašel žádnou, která by toto popisovala. Nevěřím, že označení nízkopodlažní je jen věc dohody výrobce s kupujícím. --Leotard (diskuse) 18. 4. 2018, 22:03 (CEST)
Ukončení výroby?[editovat zdroj]
@Tayari: Už to sem (a k NB 18) přidávala před tebou IP adresa, ale vzhledem k tomu, že žádné zdroje nebyly uvedeny ani dohledány, byla revertována. Prosím tedy o uvedení zdroje a úpravu i těla článku. --Harold (diskuse) 22. 3. 2021, 16:34 (CET)
- @Tayari, Harold: Našel jsem zmínku, že NBčka objednal Prešov, čili výroba běží dál. O definitivním konci výroby jsem nic nenašel, jsem pro revert Tayariho editace. --MIGORMCZ (diskuse) 22. 3. 2021, 18:05 (CET)
- @Harold, MIGORMCZ: Já vycházel z busportálu, ale teď čtu článek znovu a vidím, že to nebyl poslední dodaný typ NB obecně, ale do Prahy. Omlouvám se za chybu. Díky za upozornění. --Tayari (diskuse) 23. 3. 2021, 08:12 (CET)