Diskuse:Litva

Poměr stran vlajky by měl v pořádku (2:1) na obou obrázcích (to v článku je náhled). Jeden je 300x150 px a druhý 180x90 px. Radouch 09:25, 13. 8. 2004 (UTC)

Já jsem právě zvyklý na univerzální 3:2, tak na mě byla moc protáhlá. Podíval jsem se teď na net a opravdu ji mají tak a 3:2 prý byla meziválečná. --Malýčtenář 11:01, 13. 8. 2004 (UTC)

Musím říci, že jsem teď dostal náhlý záchvat skepticismu, pokud se týká přesnosti informací zjistitelných o něčem, v tomhle případě konkrétně o rozloze Litvy a délce jejích hranic. Zkuste schválně srovnat anglickou, polskou a litevskou (!) (litevsky ovšem neumím, ale tohle se dá pochopit) verzi článku o Litvě a informace z oficiálního portálu http://www.lithuania.lt, pokud jde o rozlohu státu a délku hranic (včetně délky pobřeží). Informace se docela liší a ne málo (+/- 10 procent žádná míra...). Osobně jsem se rozhodl věřit spíše tomu oficiálnímu portálu (ostatní asi hodně opisují od CIA a té bych moc nevěřil), ale stejně je v tom brajgl... :-) Radouch 16:04, 13. 8. 2004 (UTC)

No, to já bych CIA docela věřil :o), ale o to mi nejde, jenom jsem chtěl poznamenat jednu drobnost: co se týká délky hranic včetně délky pobřeží (rozloha je věc jiná), tak se tomu vůbec nedivte. To totiž není problém Litvy, to je problém definice takové veličiny. Ono i když se podíváte na mnohem "vyspělejší" zemi, tak to bude totéž. Ono totiž pobřeží je obvykle fraktál, viz např. en:Fractal#How_Long_is_the_Coast_of_Britain.3F. Ale tohle je jenom taková interdisciplinární poznámka pod čarou. :) --Mormegil 16:18, 13. 8. 2004 (UTC)

No, u toho pobřeží máte určitě pravdu, ale u těch hranic mne to malounko udivuje - jako prostý strojař bych si myslel, že dělka hranice je prostě součet vzdáleností od patníku k patníku (aspoň jsem se domníval, že hranice mezi hraničními kameny je vedena po přímce). Což by mělo být víceméně přesné číslo a ne vést jednou k součtu 303 a podruhé 273 km (délka hranic s kaliningradskou enklávou. Jako technika mne takovéhle rozdíly zneklidňují... :-))

Nejsem si jistý, zda je název měny správně - zatím jsem slyšel pouze o litu. Dík za odpověď. UP3 18:10, 6. 10. 2006 (UTC)

Podle České národní banky a Ministerskva zahraničí se litevská měna jmenuje litas. --Unpocoloco 31. 12. 2008, 12:50 (UTC)

Litevština podobně jako třeba latina používá nenulovou koncovku u prvního pádu jednotného čísla (čeština koneckonců u některých také – žen-a). Skloňování v litevštině je tedy lit-as_, be lit-o. Buď můžeme skloňovat tak, že vezmeme ten základní tvar (litas) a budeme k němu přidávat kocovky (dva litasy), nebo na to půjdeme po vzoru slov přejatých z latiny a bude z toho litas bez litu. Už jsem se setkal s oběma variantami, nejsem si ale jist, co z toho odpovídá české mluvnici. Bál bych se, že možná tuto situaci vůbec neřeší a zmiňuje jen latinská/řecká jména, ale to jen hádám. --Glutexo (diskuse) 8. 8. 2014, 12:26 (UTC)

Ještě něco - všimnul jsem si, že názvy měn v infoboxu jsou jednou s velkým písmenem na začátku, jednou bez, jednou to není odkaz, jednou je. Byl bych pro to, aby to byl odkaz s velkým písmenem (igdyž přesně nevím, co je správně - rád se poučím). --UP3 18:13, 6. 10. 2006 (UTC)

Jaderná elektrárna

"Jaderná elektrárna v Ignalině" není doslova v Ignalině, to je pozůstatek sovětského mlžení o takových věcech. Leží v Ignalinském okrese nějakých 40 km severovýchodně od města, a co je důležité, přímo u ní leží panelákové město Visaginas, čtyřikrát větší než sama Ignalina. Správný termín je "Ignalinská jaderná elektrárna". JB

Máte pravdu, nasvědčuje tomu i litevský název Ignalinos atominė elektrinė. Upravil jsem, a aj, odkaz zmodral. --Mychajlo 6. 12. 2008, 03:12 (UTC)

Pozoruji, že někdo polohu elektrárny, která už byla správně, opět upravil, a to chybně - 40km jihovýchodně od Uteny leží město Ignalina, nikoliv ale elektrárna, která, jak uvádím výše, je jinde. Pokud chcete vycházet od Uteny jakožto krajského města, je elektrárna 60km severovýchodně, na jižním okraji onoho jezera, které je u trojmezí Litva - Lotyšsko - Bělorusko. Pramen: byl jsem tam. J. Běťák 62.84.154.40 29. 10. 2009, 09:13 (UTC)

Ekonomika

Možná by to chtělo upravit tuhle větu: "Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na jaderné energetice. " Podle mě složitě pochopitelná--Schuminka janička 1. 1. 2009, 15:27 (UTC)

Cyrilice na Litvě

(Přeneseno (copy-paste) z diskuse u Kusuriji):

Podívejte se prosím odborným okem na článek Litva#Národnostní složení. Vidím tam toto: Vztahy s ruskou menšinou jsou částečně komplikované. Menšina požaduje texty nejen v latince, kterou Litevci znovu zavedli, ale i v cyrilici. Vznikla jako pozůstatek okupace SSSR a osidlování.

Nejde snad o cyrilici, ale o ruštinu - s cyrilicí, která k ní patří. Text vyvolává dojem, jako by se litevština za sovětské éry psala cyrilicí. --109.80.233.174 29. 11. 2011, 17:28 (UTC)

Dobrý den. Děkuji za upozornění; toho, že tato část článku vypadá divně a uvádí čtenáře do rozpaků nebo v omyl, jsem si všiml už dávno. Nejsem autorem tohoto výroku, souhlasím s Vámi, že by si zasloužil důkladné přepracování, tak, aby vyzněl ve zcela jiném duchu. Bohužel na to nemám dost času a tuto část informace zcela vymazat by byla dezinformace. Jde například o to, že např. názvy ulic byly povinně transkribovány (nikoliv překládány!) do cyrilice - ne všude se to dodržovalo - a názvy v originále teoreticky měly být pouze trpěny jako alternativní. Další nesrovnalost byla v minulosti v tom, že názvy polské nebo inspirované polštinou rovněž měly být transkribovány cyrilicí a u těchto se stávalo, že ekvivalenty, psané latinkou v některých případech vůbec neexistovaly. Pokud existovaly, nesměla se v nich vyskytovat písmena (nebo spřežky), používaná v polštině a zároveň nikoliv v litevštině (w, sz, ł, ń, ś, ż atd.). Pochopitelně to nemělo nic společného s vlastní litevštinou, která se legálně používala v běžném styku (+ také tisk, televize atd.) se stejným vybavením latinky, jako i v současnosti. Pokud hovořím o běžném styku, tak do něj samozřejmě nespadaly všelijaké stranické nebo výrobní schůze a podobně, které (teoreticky) vždy měly probíhat v ruštině a zápisy z takovýchto schůzí měly být v ruštině bez ohledu na to, že třeba většina zúčastněných byli litevci (nebo taky někde poláci nebo jiní). Ale i tady jedna věc byla teorie a úplně jiná praxe a i "befely" podléhaly momentální politické atmosféře, takže tvrdit, že požadavek na výhradní používání ruštiny na schůzích platil po celou dobu okupace by bylo hrubou dezinformací. Myslím, že takhle podrobně a přitom nedostatečně konkrétně a bez značného množství potřebných referencí to dát do článku ani nejde, článek by se stal nezáživným a špatně srozumitelným. --Kusurija 29. 11. 2011, 18:25 (UTC)