Diskuse:Listina základních práv a svobod/archiv-1

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tato diskusní stránka je archivovaná.
Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Je tam docela velký nesmysl, že Listina byla vydána jako ústavní zákon. Ve skutečnosti byla vydána jako pouhé usnesení předsednictva České národní rady. Opravuji. --Tompecina 20:36, 3. 9. 2005 (UTC)

Listina základních práv a svobod

Nejde o "pouhé" usnesení ale o neobvyklou republikaci ústavního zákona. Kromě toho předchozí publikace pod č. 23/1991 Sb. nebyla zrušena (zrušen byl pouze uvozovací zákon listiny) Z toho důvodu byla listina republikována.

Uvozovací zákon byl také součástí ústavy z roku 1920 (120/1920 Sb.) Listina základních práv a svobod je za ústavní zákon označena v původním vyhlášení tak i Ústavou České republiky. --BobM 09:02, 21. 8. 2006

Bohužel, nemáte pravdu. Listina je součástí ústavního pořádku jako právní předpis sui generis - to jasně plyne z ustanovení čl. 112 a podpůrně též z čl. 3 Ústavy - a přiznat ji podle ustanovení čl. 1 odst. 1 recepčního zákona (č. 4/1993 Sb.) postavení ústavního zákona by vedlo k absurdnímu závěru, že existují platné a účinné ústavní zákony, které nejsou součástí ústavního pořádku. Přijatelný výklad je pouze ten, že Listina, přes pochybný způsob republikace, není ústavním zákonem. --Tompecina 22:58, 21. 8. 2006 (UTC)
Článkem 112 odst. 2 české Ústavy byl zrušen uvozovací ústavní zákon č. 23/1991 Sb. Názor, že ústavní zákon č. 23/1991 Sb. má dnes (na základě čl. 112 odst. 3 české ústavy) sílu obyčejného zákona, stojí proti názoru, že podle č. 112 odst. 2 byl celý úplně zrušen, protože některými svými ustanoveními československou ústavu přímo novelizoval. Máme tu však zajímavý problém k řešení: jestliže jedním ústavním zákonem, vyhlášeným 28. prosince 1992 (tedy samotnou Ústavou), bylo vyhlášeno, že k 1. lednu 1993 se nějaké zákony ruší, a dalším ústavním zákonem, vyhlášeným 31. prosince 1992 (č. 4/1993 Sb.), bylo stanoveno, že tytéž zákony zůstávají nadále v platnosti, pak by zřejmě novější ústavní zákon měl být považován za nepřímou novelu, která ruší účinek zmíněného dřívějšího ustanovení Ústavy ještě předtím, než nastal. Při doslovném výkladu (dovedeném ad absurdum, protože jinam už jej dovádět nelze) se tedy zdá, že souběžně s českou ústavou stále ještě u nás platí mimo jiné i ústava československá, pouze některá její ustanovení "nelze použít" a v některých případech se podle nich "nepostupuje". (Je-li možné, že u nás stále existují staré kraje a současně i nové, a mohou-li být současně dva předsedové vlády, proč by nemohly platit dvě ústavy současně – zcela by to zapadalo do dnešního stavu právního řádu.) Odstavec 3 článku 112 české ústavy začíná slovy "Ostatní ústavní zákony". Slovo "ostatní" lze vyložit dvěma způsoby: buď se jím rozumí ty, které nebyly zmíněny v odstavci 2, nebo ty, které nebyly zmíněny v odstavcích 1 ani 2. První výklad by zřejmě vedl k absurdním závěrům. Podle druhého výkladu právní síla Listiny základních práv a svobod není snížena, a pokud by Listina byla považována se svým uvozujícím zákonem za jeden celek, pak tento celek by buď byl jako celek zrušen podle odst. 2, nebo by celý i nadále měl i nadále status ústavního zákona (protože je zmíněn v odstavci 1 a nespadá tedy do specifikace „ostatní“), ale rozhodně by se na něj nevztahoval odst. 3, který by jej změnil na běžný zákon.

Listina základních práv a svobod však nikdy nebyla součástí zákona č. 23/1991 Sb. ani jeho přílohou ve smyslu součásti, byť byly zřejmě tyto dva dokumenty schvalovány společným hlasováním. V § 7 ústavního zákona č. 23/1991 Sb. je použita formulace „tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod“, nikoliv „tento ústavní zákon včetně Listiny“. Listina v ústavním zákoně není označena za přílohu ani součást zákona. Tompecino, souhlasím s Vámi, že nepochybně Listina je součástí ústavního pořádku jako dokument sui generis. Proto také nebyla její právní síla (či status) novou Ústavou přímo změněna. Diskutabilní je, zda ji lze nesporně považovat za právní předpis. Byť některá její ustanovení jsou téměř jako právní normy formulovány, celkově je povaha Listiny prvořadě deklarativní, nikoliv normativní. Označuje-li základní práva a svobody jako nezadatelná, konstatuje tím zároveň, že je nezakládá, ale pouze deklaruje. Český ústavní pořádek tedy odvozuje svou legitimitu z respektování těchto základních a práv a svobod, nikoliv naopak, že by legitimita základních práv a svobod byla odvozena z českého ústavního pořádku. Tehdejší Listina byla ze své povahy (podle preambule) samostatným deklarativním usnesením Federálního shromáždění ČSFR, přičemž je diskutabilní, zda ji lze považovat za zákon nebo ústavní zákon nebo alespoň právní předpis, když tak sama sebe neoznačuje, postrádá obvyklé formální náležitosti zákona a mohou být závažné námitky vůči tomu, zda způsob jejího přijetí a vyhlášení byl legálním způsobem přijímání právního předpisu. Na tom, zda Listina je právním předpisem, přitom zásadně závisí, zda se na ni samotnou vztahuje recepční ustanovení zákona č. 4/1993 Sb. Právně účinným recepčním ustanovením vůči Listině, byť pro svou nekonkrétnost velmi pochybným, může být snad jen čl. 112 odst. 1 české ústavy. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 stěží může mít nějakou právní účinnost, podle mého názoru jde z právního hlediska nejvýše o výklad, jímž se ČNR poukouší překlenout mezeru (nedostatečnou specifikaci Listiny) v Ústavě, aniž by k tomu byla Ústavou zmocněna.
Zásadní problém vidím v tom, že tehdejší ústavní zákon 23/1991 Sb. ani dnešní Ústava vůbec neupravily, jakým způsobem má a smí být Listina základních práv a svobod přijímána nebo měněna, nezmocnily žádný státní orgán ani nikoho jiného k jejímu vyhlášení, nestanoví nutnou formu jejího schvalování. Předsednictvo ČNR ani ve svém Usnesení neuvádí žádný odkaz na zmocnění, které by jej opravňovalo vyhlašovat znění součásti ústavního pořádku. Teoreticky tedy kdybychom já nebo Vy napsali na kus papíru nějaké prohlášení a nazvali jej Listinou základních práv a svobod, mohli bychom přijít s výkladem, že tyto naše listiny jsou stejně závazné jako ta, kterou vyhlásilo předsednictvo České národní rady. Nás by asi nikdo nebral vážně, ale co když nějaký dokument s názvem Listina základních práv a svobod vyhlásí OSN, EU, vláda ČR, veřejný ochránce práv, Legislativní rada vlády, ministerstvo spravedlnosti, senát, poslanecká sněmovna, prezident? Mají k tomu menší nebo větší zmocnění než mělo FS ČSFR nebo předsednictvo ČNR? Budou všechny tyto listiny součástí ústavního pořádku? Pokud ne, která z nich?
Nepochybné je, že ústavní zákony, o kterých zde diskutujeme, jsou nekvalitní a nekompatibilní. Otázkou je, zda vůbec je možné je nějak smysluplně vyložit a lze-li jeden z výkladů oprávněně upřednostnit před jinými a půjde-li v takovém případě skutečně jen o pouhý výklad. Podle mého názoru výklad, který slova "součást ústavního pořádku" ve vztahu k dokumentu přijatému zákonodárným orgánem tohoto státu považuje z formálně právního hlediska za synonymní se slovy "ústavní zákon", je prakticky jediným možným výkladem, nemáme-li dojít k závěrům, které by zcela zpochybnily platnost českého právního řádu jako celku. Připadá-li vám absurdní, že by existovaly platné a účinné ústavní zákony, které by nebyly součástí ústavního pořádku (nepochopil jsem přesně Vaši dedukci, které jste v tomto případě měl na mysli), může někomu stejně opodstatněně připadat absurdní, že by dokument, který byl přijat formou hlasování zákonodárným sborem a ústava jej explicitně označuje za součást ústavního pořádku, nebyl považován za ústavní zákon.
--ŠJů 10:24, 22. 8. 2006 (UTC)
Víceméně s Vámi souhlasím, jen trvám na tom, že pojem "ústavní pořádek" musí, aby se platné právo nestalo fatálně inkonsistentním, pojmově zahrnovat všechny platné ústavní zákony. Nemůže být ústavního zákona mimo ústavní pořádek. Jiná otázka je, zda je vůbec potřebné mezi jednoduchým a ústavním zákonem lišit, zda by nebylo lépe, jako v USA, aby se všechny změny ústavního řádu děly novelisací (Dodatkem) Ústavy. - Listina je materiálně bezpochyby právním předpisem, protože obsahuje obecně závazné právní normy, byť formálně bylo její přijetí vadné. --Tompecina 07:20, 23. 8. 2006 (UTC)
Prosím, mohl byste mi podrobněji vysvětlit větu: „…přiznat jí (Listině) podle ustanovení čl. 1 odst. 1 recepčního zákona (č. 4/1993 Sb.) postavení ústavního zákona by vedlo k absurdnímu závěru, že existují platné a účinné ústavní zákony, které nejsou součástí ústavního pořádku.“? Nejsem schopen tuto dedukci pochopit, zřejmě jsem si něčeho nevšiml. Který platný a účinný ústavní zákon by nebyl součástí ústavního pořádku v závislosti na tom, že by Listině bylo přiznáno postavení ústavního zákona, a proč? --ŠJů 15:40, 23. 8. 2006 (UTC)
Pokusím se. Některé starší ústavní zákony byly ustanovením čl. 112 odst. 3 Ústavy degradovány na prostý zákon, jiným bylo toto postavení ponecháno (čl. 112 odst. 1), ještě jiné byly expressis verbis derogovány (čl. 112 odst. 2), a konečně Listina se stala součástí ústavního pořádku, aniž by byl její nový status explicite vyřešen. Presumuji, že republikace usnesením předsednictva ČNR nemohla mít žádné právní následky, protože tento orgán není k přijímání právních aktů způsobilý ani obecně, ani k tomu nebyl zmocněn pro tento konkrétní případ. Z toho plyne, že postavení ústavního zákona si mohla Listina podržet jenom tím, že ústavním zákonem zůstala. To pak ale vede k nutnosti vykládat ustanovení čl. 112 odst. 3 Ústavy tak, že starší ústavní zákony přestaly být sice součástí ústavního pořádku, ale zůstaly nejen formálně, ale i materiálně ústavními zákony, a to pokládám za absurdní. --Tompecina 23:25, 23. 8. 2006 (UTC)
Formulace čl. 112 odst. 3 Ústavy ČR je sice natolik nestandardní a nejednoznačná, že může vést k mnoha výkladům, ale k Vámi popsané dedukci mě nevede a už vůbec ne nutně. Status Listiny zůstal podle mého názoru nezměněn především proto, že nespadá do specifikace "ostatní", jíž je uvozen odst. 3, protože byla v předchozích odstavcích zmíněna – nikoliv (jen) proto, že v nich byla označena za součást ústavního pořádku. Nebyla tedy degradována, takže i kdybychom její prohlášení za součást ústavního pořádku nevykládali jako potvrzení statusu ústavního zákona, měli bychom zkonstatovat, že pokud byla ústavním zákonem předtím, zůstala ústavním zákonem i poté. Na status ostatních starých ústavních zákonů nemá status Listiny podle mne žádný vliv. Problém spočívající v tom, že tyto staré ústavní zákony byly na jedné straně recepčním zákonem převzaty a v jejich názvu byl ponechán text "ústavní zákon", na druhé straně byly degradovány a nebyly prohlášeny za součást ústavního pořádku, podle mne se statusem Listiny nijak nesouvisí. --ŠJů 11:03, 24. 8. 2006 (UTC)
Proti tomuto výkladu jednoznačně svědčí formulace výčtu v čl. 112 odst. 1 Ústavy: kdyby Listina byla (nově) ústavním zákonem, nemohl by být nikdy takto formulován. Rovněž nelze Váš výklad uvést do souladu s republikací Listiny - ale to je vada, kterou bude patrně trpět každý výklad... --Tompecina 18:29, 24. 8. 2006 (UTC)
Můj výklad vycházel z předpokladu, že Listina měla postavení ústavního zákona již od počátku (od roku 1991), protože byla schválena procedurou určenou pro schvalování ústavních zákonů a současně s ústavním zákonem. Formulace v čl. 112 odst. 1 české Ústavy tento stav nezakládá nově, ale nepřímo konstatuje a zároveň jej recipuje. --ŠJů 20:36, 24. 8. 2006 (UTC)
Do r. 1993 byla Listina ústavním zákonem, ale poté získala zvláštní status, do kterého byla čl. 112 odst. 1 Ústavy povýšena. Nemyslím, že by šlo o pouhou recepci. --Tompecina 10:30, 26. 8. 2006 (UTC)
Napsal jste dedukci „...postavení ústavního zákona si mohla Listina podržet jenom tím, že ústavním zákonem zůstala. To pak ale vede k nutnosti vykládat ustanovení čl. 112 odst. 3 Ústavy tak, že starší ústavní zákony přestaly být sice součástí ústavního pořádku, ale zůstaly nejen formálně, ale i materiálně ústavními zákony, a to pokládám za absurdní.“ Podle mého názoru status Listiny nebyl snížen, zatímco ostatní zákony buď byly mezi těmi, které zůstaly v platnosti, nebo mezi těmi, které byly zrušeny, nebo mezi "ostatními", které mají sílu zákona. To, že status Listiny nebyl snížen, ale nepřímo potvrzen nebo doplněn o další, podle mého názoru nijak nemusí ovlivňovat výklad, jaký status mají jiné ústavní zákony z doby Československa, tudíž to ani žádný výklad nevynucuje. To už spíš bych se zabýval tím, jestli to, že nějaký právní předpis má sílu zákona, skutečně znamená, že nemá zároveň i větší sílu. --ŠJů 11:56, 26. 8. 2006 (UTC)
Právní jazyk, nota bene pokud jde o tak závažný text jako je Ústava, vyžaduje precisnost, kterou lze od takového textu naopak očekávat. Není představitelné, aby právní norma byla formulována např. "Do katastru nemovitostí se zapisují věcná práva ke stavbám a nemovitostem", jestliže by každá stavba byla zároveň pojmově nemovitostí (příklad je poněkud zjednodušen). Proto nepřipouštím možnost, že by Listina byla po účinnosti nové Ústavy zároveň ústavním zákonem. Podobně formulaci, že právní předpis má sílu zákona, nelze vykládat, že může mít i vyšší sílu. Tak se právníci nevyjadřují, to by si neporozuměli. --Tompecina 20:49, 26. 8. 2006 (UTC)
Ale o samostné Ústavě ČR se v tomtéž odstavci stejně jako o Listině stanoví, že je součástí ústavního pořádku, a rovněž tím není zpochybněno, že je ústavním zákonem. Jsou-li tyto dva ústavní zákony explicitně jmenovány, nebylo je nutno specifikovat ještě přístavkem "ústavní zákon". A při vší precisnosti, konstatováním, že jsou součástí ústavního pořádku, se přece nepopírá, že jsou ústavními zákony. Mimochodem k příkladu, před časem jsem v souvislosti s hromadou panelů položenou jako zábrana na komunikaci hledal, jak je definována stavba, a mám podezření, že jednoznačná definice ve stavebním zákoně chyběla a tedy lze uvažovat i o movitých (mobilních, přenosných) stavbách. Když příklad kulhá, i tím může být příkladem :-) Ale asi už tu diskusi uzavřeme, zřejmě jsme si řekli, co jsme mohli. Děkuji za čas, který jste komunikací se mnou strávil. --ŠJů 21:10, 26. 8. 2006 (UTC)


Tato diskuze je velmi zajímavá. Nebudu se snažit vyvracet vaše názory, spíše bych rád uvedl několik svých postřehů. LZPS považuji za jakousi část Ústavy, která stanoví zejména vztahy mezi státem a lidmi (narozdíl od první části 1/1993 Sb., která upravuje výkon státní moci ve státě). Je podle mě součástí ústavního pořádku a má sílu ústavního zákona (toto mám posvěcené vyučujícím na katedře ústavního práva právnické fakulty v Praze). Ale i kdyby tomu tak nebylo, pak většina materie je upravena mezinárodními smlouvami o lidských právech, které mají jako takové přednost před zákonem a Ústavní soud těmto smlouvám ve své judikatuře uděluje ústavní sílu (to vychází z toho, že to takhle přímo bylo v čl. 10 Ústavy před "euronovelou" stanoveno.

Hodnocení listiny

Myslíte, že ten poslední odstavec týkající se citátu Václava Klause tady má místo? Mně to přijde zbytečné.--Fnn 13:22, 22. 8. 2006 (UTC)

Myslím, že by měl být upřesněn a doplněn i jinými pohledy z té doby i novější. --ŠJů 13:29, 22. 8. 2006 (UTC)

Zbytečný asi není, jen by se mělo doplnit, že Václav Klaus měl na mysli v prvé řadě sociální práva, která mu byla trnem v oku. --Tompecina 07:14, 23. 8. 2006 (UTC)

Mně se bohužel nepodařilo najít ten výrok v originálním znění ani údaj, ze kdy a odkud přesně pochází, jen asi na třech místech jsem našel nedoslovné citace. --ŠJů 15:29, 23. 8. 2006 (UTC)

V souvislosti s diskusemi začátkem 90. let 20. století o přijetí Listiny a o začlenění lidských práv přímo do Ústavy bývá zmiňován dobový výrok, přičítaný Václavu Klausovi, jímž byla údajně Listina základních práv a svobod označena za plevel ústavy (resp. že by se začleněním základních práv ústava zaplevelila). Dnes je však obtížné tento text dohledat a posoudit tak, v jakém kontextu a významu byl přesně řečený. vypuštěn --BobM 10:35, 4. 11. 2006 (UTC)

Výčet jednotlivých práv a svobod

Nelíbí se mi způsob, jakým je proveden výčet Listinou stanovencýh práv a svobod. Buď by se měl celý smazat a dát tam odkaz na text Listiny (zdá se mi, že někde tam jsou nepřesnosti, které by mohly být nakonec vykládány jinak, než kdyby se čerpalo z textu samotné listiny). Nebo bych ten výčet nechal jak je, ale ke každému tomu právu doplnil nějaké kraťoučké vysvětlení. Ale zásah do tohoto hesla by pak bylnatolik velký, že se mi to nechce dělat bez souhlasných názorů jiných uživatelů.--Malis

Tvůrci

Zajímalo by mě, kdo byli rozhodující jedinci v legislativním procesu, tj. kdo Listinu napsal. (Zvlášť třeba kdo vymyslel to zdravotnictví bezplatně. Rovnou tam mohl připsat nárok na perpetuum mobile.)Jm 18:53, 29. 5. 2008 (UTC)

Odmazaný odstavec

Je-li Listina základních práv a svobod považována za samostatný dokument nezávislý na ústavním zákoně č. 23/1991 Sb., pak sice nebyl její právní status snížen z ústavního zákona na obyčejný zákon, ale lze vznést pochybnosti o tom, zda vůbec byla legálním a legitimním způsobem přijata, protože žádný ústavní zákon nestanovil, kdo a jakým způsobem smí Listinu přijímat, vyhlašovat nebo měnit.

tohle je skutečný nesmysl, listina je čl. 122 odst. 2 považována za ústavní zákon, tedy můžd být jím měněna či doplňována (za předpokladu dodržení čl. 9 odst. 2 Ústavy) Zpochybnění lagality způsobu přijetí je jednak absurdní (jde o stejný text) a jednak zpochybňující práva a svobody jako celek. Vedle toho je toto vlastní výzkum. --Wikipedista:BobM d|p 14. 9. 2009, 09:06 (UTC)

Praktická nezávaznost Listiny pro Ústavní soud

Níže uvedený odstavec není názorem, ale faktem, který popsal Ústavní soud ve svém nálezu. Proč tedy byl vymazán?

Speciálním orgánem pro ochranu ústavnosti a základních lidských práv a svobod je Ústavní soud České republiky. Při praktické činnosti tohoto orgánu, by však nebylo možné přijat některé nálezy Ústavního soudu, které Ústavní soud přijat chce. Proto Ústavní soud v rámci sobě dané moci některé články Listiny, které tvoří materiální jádro Ústavy, pomíjí. Jedná se například o pominutí článku 23 Listiny, což umožnilo přijat Nález Pl. ÚS 27/09.

úS to nepospal, byl to NÁZOR jednoho soudce. Článek "Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny." nemůže nikdo myslet vážně v tomto případě. To, že české právo zakazuje retroaktivitu, asi nevíte? Jak tedy může být zvolena sněmovna na 4 roky a pak následně zkrácena neústavní metodou? Ústavní zákon může ústavu měnit nebo doplňovat, jak tedy může s ústavou kolidovat, když ústava říká, že volební období poslanecké sněmovny jsou 4 roky? Jak může ústava a ústavní zákon říkat něco jiného? --Elm 13. 12. 2009, 11:24 (UTC)

Jak asi víte, tak ústavní zákon změnil Ústavu a zkrátil volební období. Tvrdit, že to nebyl Ústavní zákon je nesmysl. A jistě víte, že ústavní soudce má povinnost se ústavním zákonem řídit a ne ho rušit. Ústavní soud opovrhl smyslem Listiny práv a svobod a sebe povýšil nad to. Jediné co mohl Ústavní soud udělat, bylo jasně deklarovat nesoulad v Ústavě, důrazně na to upozornit zákonodárce a žádat, aby zákonodárce sám Ústavní zákon zrušil a tím dát i možnost lidu se projevit. Sám Ústavní zákon zrušit nemohl. Stejně jak nemůže Ústavní soud rušit jiné články ústavy, které se mu dnes nebo zítra začnou zdát rozporuplné. To je totiž cesta k totalitě, kterou Ústavbní soud bohužel 15.října 2009 otevřel.

To je totální nesmysl, kdyby jste měl alespoň základní právnické vzdělání a znalost ústavního práva (materiální jádro ústavy), tak by jste nemohl opakovat tyto nesmysly, co jste někde slyšel. Ústavní soud je garantem ústavního pořádku, ten tvoří mj. ústavní zákony přijaté dle ústavy, ústavní zákon může ústavu měnit nebo doplňovat, nemůže tedy s ústavou kolidovat. Navíc jsme v rámci kontinentálního práva, takže neplatí retroaktivita, staví se na právní jistotě, která byla porušena. Navíc ústava uvádí postupy, jak lze zkrátit funkční období PSP ČR, které splněny nebyly. Prosím kriticky myslet a ne nekriticky přijímat kritiku(za kterou za oponou tahá Klaus a jeho soudci). Ústavní soud akorát zabránil nástupu absolutismu. Mimochodem do ústavy dle ústavy lid nemá co kecat. Říká vám vůbec něco dělba moci? Co kdyby si naopak schválili ad hoc ú. zákonem, že se funkční období prodlužuje o 2 roky? To by měl taky ústavní soud jen upozorňovat??? Ne, měl by zasáhnout, protože je garantem ústavního pořádku a je to jeho primární role. --Elm 20. 12. 2009, 18:54 (UTC)

Myslíte právnické vzdělání získané v Plzni? Nedávno neměl lid co kecat do vedoucí úlohy strany. A to byla doba, kdy takové právní "kapacity" jako např. soudce Hollander, doplňoval své právní vzdělání činností v KSČ. Ale když jste se ptal, podobně jako soudkyně Eliška, tak Vám odpovídám: Kdyby zvolený zákonodárný soud vytvořil v řádném pořádku ústavní zákon, který by měnil volební období na 100 let a tento zákon by schválil senát a prezident, tak by takový ústavní zákon platil. Moudrý Ústavní soud by mohl v takové, zřejmě diktátorské atmosféře, udělat jediné: Vyslovit svůj nesouhlas a důrazně upozornit lid na rozpor s demokratickým principem, který je obsažen v Listině základních práv a svobod. A pak by mohl lid vystoupit. V lid ale Ústavní soud nevěří. Ústavní soud věří v sebe a opovrhuje ústavním zákonem, který vzikl v souladu s vůlí

  • poslanecké sněmovny, která se volí na 4 roky,
  • senátu, který se mění v periodě 2 let,
  • prezidentovi, který se volí po 5 letech.

Jsem přesvědčen, že bez dokonalé a pozoruhodné znalosti marx-leninské dialektiky by, soudci takový krok nemohli nikdy učinit.

Omlouvám se, že vám vstupuji do debaty, nicméně Wikipedie není diskusní fórum. Pokud chcete o Listině základních práv a svobod a činech Ústavního soudu diskutovat, dělejte tak někde mimo Wikipedii. Diskusní stránky slouží k poradám o článku, jak jej vylepšit, o jeho sporných pasážích a pod. Neslouží k všeobecné debatě o tématu. Děkuji. --Harold 20. 12. 2009, 21:05 (UTC)

STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

Sekce "Koho Listina zavazuje"

Navrhuji sekci "Koho Listina zavazuje" z článku odstranit jako originální výzkum/esej. Tvrzení, že z ustanovení "Každý má právo na život" plyne lidem povinnost aktivně pomoci jinému (pokud je v ohrožení života), rozhodně není očividné (např. v Kanadě, kde právo na život je chráněno zákony podobné váhy jako česká Ústava a Listina, neposkytnutí pomoci trestným činem obecně není). Tvrzení, že trestní a přestupkový zákon je protiústavní (nebo nevymahatelný) kvůli tomu, že stanoví tresty za činy, aniž by je zakazoval, považuji za naprostý nesmysl; pokud trestní zákon stanoví trest až tři roky vězení za (např.) incest, je zcela zřejmé, že tím zároveň incest zakazuje. (Pokud by se někdo pokusil takto před Ústavním soudem argumentovat, dopadl by s veškerou pravděpodobností stejně jako američtí odpůrci placení daní.) Navíc - pokud bych se chtěl handrkovat o slovíčka - bych mohl uvést další argument: současný trestní zákon výslovně obsahuje formulaci "Trestný čin je protiprávní čin" (která nahradila formulaci "společensky nebezpečný čin" z předchozího zákona). - Mike Rosoft 14. 7. 2010, 16:10 (UTC)

Souhlas, už delšídobu se chystám sekci odstranit. --Wikipedista:BobM d|p 14. 7. 2010, 16:17 (UTC)

NPOV&vlastní výzkum

Odůvodnění POV a vlastního výzkum:

což znamená, že nebyly vytvořeny zákonodárcem (jsou dle článku 1 „nezadatelná“) a to má za následek to, že není možné je zákonem zrušit nebo nadmíru omezit (jsou v článku 1 deklarována jako „nezrušitelná“)
  • minimálně zdroj, zaujatá formulace (což znamená, že)..., celou větu upravit do poznámkového aparátu,
V mezinárodním měřítku jsou analogií a vzorem československé listiny například
Tento ani žádný jiný ústavní zákon nestanovil postup, jakým má nebo smí být Listina přijímána nebo měněna. Proto se liší výklady, zda Listina byla součástí ústavního zákona, nebo zda se Listinou rozumí tento zákon jako celek, nebo zda je samostatným ústavním zákonem zvláštního druhu, popřípadě zda jde o dokument zcela zvláštního druhu, který nelze označit za zákon ani ústavní zákon.
  • dost formalistický výklad, tvrzení se mi zdá zaujaté, zvláště ve smyslu že nejde o zákon/ústavní zákon,
    • To je velmi mírně řečeno; já toto tvrzení považuji opět za zcela nesmyslné. Zákon 23/1991 se výslovně jmenuje: "ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9.ledna 1991, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky" - jakékoliv spekulace o tom, že by Listina nebyla ústavním zákonem jsou naprosto nemístné. (Debatu o tom, zda když v navazujících zákonech se mluví o Listině, je tím míněn celý zákon 23/1991 nebo pouze její vlastní text, považuji za víceméně akademickou.) Stejně tak je zcela zřejmé, jakým způsobem lze Listinu měnit - je to ústavní zákon, takže ústavním zákonem. (Otázka, jakým způsobem ji lze přijmout, je zcela zbytečná: již přijata byla, a to ústavním zákonem 23/1991.) - Mike Rosoft 15. 7. 2010, 23:27 (UTC)
      • Ještě k statusu zákona 23/1991 a usnesení 2/1993, které Listinu republikovalo: bylo by možné argumentovat, že cílem usnesení 2/1993 bylo vymezit, co je míněno slovy "Listina základních práv a svobod" v nově schválené ústavě - tedy nikoliv celý zákon 23/1991 (což také implikuje formulace "Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení"), který tedy není ani "součástí ústavního pořádku", ani nebyl vyjmenován mezi zákony ústavou explicitně zrušenými, a proto má nyní status obyčejného zákona. Ale jak jsem řekl, tuto debatu považuji za akademickou. - Mike Rosoft 16. 7. 2010, 10:43 (UTC)
Ústava České republiky prohlásila Listinu základních práv a svobod (aniž by blíže specifikovala její formu a způsob přijetí) za součást ústavního pořádku České republiky.
  • zaujatá formulace (závorka), zdroj
    • Opět komentář v závorce považuji za zcela nesmyslný; Listina již schválena byla. Zmínka o "ústavním pořádku" neznamená nic jiného než vyjmenování zákonů, které mají sílu ústavního zákona. - Mike Rosoft 15. 7. 2010, 23:27 (UTC)
což dokládá, že s ní parlament České republiky jako s ústavním zákonem zacházel.
  • zaujatá formulace, nelze z jednoho ústavního zákona doložit právní/legislativní jednání (či úmysl) ústavodárce, vlastní výzkum,
    • Že Listina je ústavním zákonem, je zcela zřejmé. - Mike Rosoft 15. 7. 2010, 23:27 (UTC)
Původní Listina však nadále platí souběžně s Ústavou: článkem 152 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky (460/1992 Zb.) byly převzaty všechny československé ústavní zákony, zákony a ostatní všeobecně závazné právní předpisy, pokud neodporují ústavě. Výslovně ústava Listinu nezmiňuje, avšak Listina nebyla na Slovensku zrušena ani nebyl příslušnými orgány konstatován její rozpor s Ústavou Slovenské republiky.
  • vlastní výzkum, právnický výklad nepatří na Wikipedii (respektive nerozhoduje co platí a co ne...)
    • Existuje někde na Internetu sbírka zákonů Slovenské republiky, případně vyhledávání v ní? - Mike Rosoft 15. 7. 2010, 23:27 (UTC)
celá sekce == Závaznost Listiny ==
  • vlastní výzkum, viz předchozí diskuse --Wikipedista:BobM d|p 15. 7. 2010, 08:28 (UTC)
    • Celou sekci (až na poslední odstavec) jsem zrušil, pro pořádek ji kopíruji sem: Mike Rosoft 15. 7. 2010, 23:27 (UTC)
      • Ještě dodávám: většina současného textu, včetně faktických chyb/špatných formulací (např. mnou opraveného tvrzení, že Listina zakazuje vojenskou službu) a originálního výzkumu (pokusu o legální analýzu) pochází od uživatele ŠJů.

Závaznost Listiny

{{vlastní výzkum|část}} Ačkoliv Listina formuluje převážně pouze práva, aniž by vždy dostatečně zřetelně vyjádřila, komu z konstatování práv vyplývají povinnosti a omezení nutná k ochraně těchto práv a svobod, obvykle se za povinnou osobu považuje především stát a jeho orgány, případně i další orgány veřejné moci, například orgánů nižších územních samospráv.[zdroj⁠?] V některých ustanoveních Listiny jsou ukládány povinnosti nebo omezení i jiným osobám než státu, zpravidla „každému“ (například „nikdo nesmí“).[zdroj⁠?] Ale z Listiny vyplývají i povinnosti. Pokud má například někdo zaručené právo na život a ocitne se v ohrožení života, tak má každý povinnost přiměřeně pomoci s jeho zachováním.[zdroj⁠?]

Listina ani ústava nepodporují žádný jednotný výklad o tom, nakolik povinnosti k zajištění základních práv a svobod náležejí také jednotlivcům a soukromým subjektům.[zdroj⁠?] V praxi tak došlo například k výkladovému sporu, zda povinnost zajištění práva na bezplatnou zdravotní péči (čl. 31 Listiny) přísluší lékařům v případě, kdy stát a subjekty veřejného pojištění takovou povinnost nesplní.

Vzhledem k tomu, že trestní zákoník a přestupkový zákon ukládají sankce za jednání, které ony ani jiný zákon přímo nezakazují (což je v rozporu s ustanovením Ústavy a Listiny, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno, a nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod), bývá občas legalita a legitimita trestního a přestupkového práva odvozována z toho, že zákaz páchat přestupky a trestné činy vyplývá jednotlivcům přímo z Listiny.[zdroj⁠?] Zdaleka ne všechny skutkové podstaty trestných činů a přestupků však lze jako ochranu základních práv a svobod úspěšně a nesporně vyložit.[zdroj⁠?]

Předělávka

Na základě žádosti jsem se podíval na článek LZPS. Celý jsem ho přepsal za použití odborné literatury, periodik, právních předpisů a judikatury (pro úplnost judikaturu ÚS ČR najdete na nalusu, který je v externích odkazech). Vše je ocitováno, takže by neměl být (věřím) problém. Snad se nová podoba líbí. --Taavetti 20. 7. 2010, 20:15 (UTC)

VyřešenoVyřešeno Vinikající Práce. Smekám před Vámi. Jen jedna maličkost: Nešel by ref 45 nahradit (toto). Mohl by to být problém při snaze o "puzzlíky" a někdo by to mohl napadat jako nekvalitní zdroj.
Spozdravem Zagothal 23. 7. 2010, 15:35 (UTC)
Zdravím a děkuji za uznání, referenci jsem nahradil. Děkuji za přečtení i za úpravy, které jste udělal. S přáním hezkého víkendu, Taavetti 23. 7. 2010, 19:33 (UTC)

VyřešenoVyřešeno V úvodní části by se mělo zřetelně říci, že LZPS je převzata z československé legislativy, která vycházela ze všeho možného, jak je v článku poctivě uvedeno. Článek je pěkný, na můj vkus ale trochu příliš (a snad i zbytečně) dlouhý. Přeju úspěch! --Sokoljan 1. 3. 2011, 15:21 (UTC)

Zdravím a děkuji za podnět. Připsal jsem. za délku se omlouvám. --Taavetti 2. 3. 2011, 22:38 (UTC)

Připomínky

  • VyřešenoVyřešeno Úvod mě zmátl. Základní práva a svobody obsažené v Listině vyjadřují vztah mezi státem a občanem. ale Minimum práv a svobod uvedených v Listině je spojeno se státním občanstvím. Doufám že to neznamená, že základní práva jsou malou částí práv z listiny a mají je jen občané, zatímco ne-základní práva má kdekdo. Nebude lepší vztah mezi státem a osobami? Vztahuje se listina i na právnické osoby?
Rozvedeno, to byla má slohová neobratnost. Snad jsem to naformuloval lépe. Postavení PO jsem dal do poznámky (č. 3).--Taavetti 22. 4. 2011, 23:00 (UTC)
  • Československá ústava... ...upravovala základní práva a povinnosti občanů v hlavě druhé, jež byla tvořena proklamacemi, jejichž realizace nebyla vynutitelná žádnými právními postupy a prostředky. Ústava... ...neupravovala základní práva a svobody, ale v zásadě základní a zvláštní povinnosti občanů. No, chápu, že jako zatím každá encyklopedie jsme nadmíru kritičtí k minulému režimu, ale snad to nemusíme přehánět. Tvrzení, že např. dlužnou mzdu nebylo možno "žádným právním postupem" ze zaměstnavatele vymoci, nebo šířeji, že v žádném pracovně-právním sporu zaměstnanec nikdy nebyl schopen obhájit svá práva, je zjevně absurdní. Ostatně i dneska jsou některá práva (i díky "ochraně" ústavním soudem, viz čl. 31) nevynutitelná.
Jejda, já nechci být ke staré éře přehnaně kritický (abych se přiznal, právní úpravu z doby před Listopadem považuji častokrát za méně vadnou než tu dnešní). Pokusím se upravit a rozvést.--Taavetti 22. 4. 2011, 23:00 (UTC)
Koukl jsem na ref, je to jen politická propaganda, snad by stačilo ten text uvést něčím jako "podle politického prohlášení poslanců FS...". (Kouzelné, je že minulý režim podobně ("...práva byla jen proklamovaná...") hodnotil předchůdce a konkurenty, a stejně nás určitě znectí režim budoucí.) --Jann 23. 4. 2011, 17:39 (UTC)
Přepracováno. --Taavetti 28. 4. 2011, 09:34 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno Kvůli odporu některých členů tehdejší vládní koalice, především však premiéra Václava Klause Klidně ty členy můžeme vypsat, vždyť koalice byla jen čtyřčlenná (ODS, ODA, KDU-ČSL, KDS).
Upraveno. --Taavetti 22. 4. 2011, 23:00 (UTC)
Pro NČ bude třeba strany ozdrojovat.--Jann 23. 4. 2011, 17:39 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno čl. 31. Chybí informace, že právo na bezplatnou péči je odnedávna rozhodnutím ÚS fiktivní.
Tak ten nález je vskutku perla a díky za jeho připomenutí. Pokusil jsem se zapracovat.--Taavetti 22. 4. 2011, 23:00 (UTC)

Jinak tradičně velmi dobře a důkladně zpracováno. --Jann 22. 4. 2011, 11:18 (UTC)

Děkuji Vám za ochotu a spolupráci, zbývající věci se pokusím co nejdříve zapracovat. A propos: hezké Velikonoce. --Taavetti 22. 4. 2011, 23:00 (UTC)
Díky, nápodobně, už se cpu... Ještě drobnost pro pohodlí čtenáře, snad by u refů s nálezy ústavního soudu šlo odkázat na ně v Nalusu. Zdraví --Jann 23. 4. 2011, 17:39 (UTC)
S tím nalusem mám problém, že mi po čase ty linky nefungují. Nevím, buď jsem nešikovný, anebo neumím hledat permalink.--Taavetti 28. 4. 2011, 09:34 (UTC)

Odkaz na listinu na webu psp.cz není platný.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Listina_základních_práv_a_svobod/archiv-1&oldid=11167890“