Diskuse:Karel starší ze Žerotína

DD, vlastní blbostí jsem zalozil i stránku Karel Starší ze Žerotína (velké "S" ve slově starší). Prosím někoho, kdo je kompetentní ji smazat, aby tak učinil. Text je kratší a jinak stejný. Děkuji a omlouvám se za přidělanou práci. Vrba 13:53, 31. 10. 2004 (UTC)

Fascinuje mne článek o KszŽ, ve kterém se ani jednou nevyskytuje František z Ditrichštejna a České stavovské povstání. :o) (nic ve zlém) Cinik 08:05, 19. 4. 2005 (UTC)

Nemělo by to "s" ve slově "starší" být velké? Mám takový divný pocit, že jo... Pokud si tím je někdo jistý, ať tu stránku přesune.

--Murúg 13:21, 17. 12. 2006 (UTC)

Zcela určitě nemělo, je to jen rozlišení v rámci rodiny, přízvisko je pouze ze Žerotína.--Jid 11:21, 15. 4. 2007 (UTC)

Zierotin - Žerotín

Označení rodiny Zierotín patří do 19. a 20. století. (viz např. Lobkovic - Lobkowicz). Navíc v případě Karla staršího ze Žerotína se jméno Zierotin vyskytuje pouze v německých textech, čeština vždy užívá tvar Žerotín (viz např. názvy prací uvedených v seznamu literatury).--Jid 19:54, 9. 5. 2008 (UTC)

Jméno rodiny bylo od ranného středověku Zierotin, nejde o germanismus, ale naopak o nejstarší podobu, psanou česky před Husovou reformou pravopisu. Že část české literatury používá patvary jako "Valdštejn" nebo "Švarcenberk" je důsledkem hurá obrozenectví. Staré rodiny užívají své příjmení v nejstarší české podobě, tj. Waldstein, Zierotin nebo Lobkowicz a je slušností jmenovat osoby jejich jménem které užívají. Yopie 14:19, 10. 5. 2008 (UTC)

Dovolím si oponovat. On je spíš projevem obrozenectví návrat ke staročeskému pravopisu. Např. Lobkowiczové se na dnešní formě jména usnesli až v 19. století - do té doby se zpravidla v jazykově českých textech psalo o Lobkovicích, v německých o Lobkowitzích. U Žerotínu, přiznám se, konkrétní okamžik neznám, ale bylo to asi obdobné (shoda na formě jména v rámci rodiny). Podle mého by bylo chybou přenášet naposledy užívanou variantu jména i na předcházející generace ze tří důvodů. Zaprvé: jméno se prostě vyvíjí v čase, do té doby než začala být vytvářena evidence obyvatelstva se na důsledně shodný zápis jména příliš nehledělo. Zadruhé: Wikipedie by měla použít obecně známý tvar, který se prostě u některých osobností ustálil v určité podobě (považte neuhodily-li by Vás do očí tvary jmen Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz, Karel starší ze Zierotina nebo Albrecht z Waldsteina). Zatřetí: existují normy pro přepis textů ze staré češtiny a texty z doby po roce 1526 se zpravidla transkribují, nikoliv transliterují. Tím samozřejmě neříkám, že počeštěné tvary bychom měli užívat vždy. Záleží to dost na citu, mnohá jména se prostě neujala - např. Vámi uvádění Švarcenberkové. U mnohých bych ale, přiznám se, sám váhal, kam položit hranici mezi zažitým označeních starších generací rodiny a současným jménem, kodifikovaným v 19. století. Řešení asi bohužel bude diskuze u každého jednoho člena rodiny se sporným jménem, v případě rodin bych se klonil k podobě názvu článku podle období, v kterém byl rod nejvýznamnější. Druhý tvar by byl samozřejmě redirectem. Karla staršího ze Žerotína ale nepovažuji za spornou osobu.--Jid 16:53, 10. 5. 2008 (UTC)

Odjel do exilu? Odjel do Vratislavi (Slezsko), coz byla v teto dobe Ceska Koruna? Byl to exil? Dnes odjede nekdo z Brna do Jesenika nebo Bohumina a je v exilu? Blbost! Sil.

Vazby mezi zeměmi Koruny české byly v tu dobu minimální. Slezko, stejně jako Morava či jiné země Habsburského mocnářství měly širokou míru autonomie. Z pohledu Karla staršího z Žerotína to exil byl a to v pravém slova smyslu! Opustil Moravu jako gesto sounáležitosti s evangelíky, kteří museli tuto zemi rovněž opustit. Slezsko v tuto dobu ještě příjmalo evangelíky a pro tuto zemi se nevztahovaly stejné sankce jako na Moravě či v Čechách. Než někoho nařknete z blbosti, rozšiřte si souvislosti. Moravian

Jan Diviš

Píše se tu: A roku 1616 po smrti svého bratra Jana Diviše (zdědil) panství Náměšť nad Oslavou. Kdy tedy zemřel Jan Diviš? Na stránce Žerotínové je obrázek náhrobného kamene s popisem: Kámen Jana Diviše ze Žerotína (zemřel 1607) v kostele sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory. Anebo dědické řízení skončilo až 9 let po smrti Jana Diviše? --Kychot (diskuse) 8. 8. 2015, 18:30 (CEST)

Jan Diviš (zemř. 1607) od sv. Jakuba u Kutné Hory a Jan Diviš (zemř. 1616) - bratr Karla st. ze Žerotína - jsou dvě různé osoby. Jan Diviš od Jakuba je z jiné větve rodu, z té, které patřilo na začátku 17. století panství Nové Dvory. Rod Žerotínů byl na začátku 17. století značně rozvětven a to je důvod, proč mohli mít dva Žerotínové-současníci i stejná jména, což dnes trochu mate. Jiří J. (diskuse) 8. 8. 2015, 22:34 (CEST)