Diskuse:Švédština

Seznam úkolů pro článek Švédština, priorita 1:

• Je vítána jakákoliv pomoc s opravou odkazů na rozcestníky: Realismus, Titul (revize 13544302 | rozdíl). -- 1. 5. 2016, 16:09 (CEST)

---

Editovat – Historie – Sledovat –

Článek byl 5. 11. 2007 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 27. 12. 2007 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 21. týdnu 2007 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Å

Nechybí mezi samohláskami Å? --Miraceti ✉ 10:43, 10. 2. 2006 (UTC)

Díky za upozornění. Chyba vznikla při kopírování textu, opravím. Pajast

Nabídka

Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně švédštiny, můžete se na mě obrátit, ráda se podělím o znalosti. Tato nabídka je samozřejme nekomerčního charakteru a týka se pouze Wikipedie (např. žádost o překlad članků ze švedské Wiki apod.)

Linn

Odkazy v sekci Nářečí

Ty odkazy v sekci nářečí jsou nefunkční. A stejně by podobně koncipované odkazy na Wikipedii neměly být. Prakticky se to rovné inline vkládání obrázků, což je nepřípustné. --Miraceti ✉ 16:08, 22. 3. 2007 (UTC)

Tuhle část jsem převzal z anglické wiki, pouze jsem to přeložil. Nemám nic proti smazání odkazů. Bohužel, teď na to nemám čas. --Pajast 16:35, 22. 3. 2007 (UTC)

Zlepšení na Nejlepší článek

Mohu posloužit pouze formálními připomínkami, sám švédsky neumím. Čili:

• samozřejmě si ještě jednou pozorně porovnat s články v anglické a švédské WP, která mají oba hvězdičky, a převzít všechno, co by mohlo ten náš vylepšit; totéž případně i z jiných jazykových verzí
• možná doplnit téma švédština a Česko - např. jestli a kde a kým se u náš studuje a přednáší (resp. studovala a přednášela), jaké byly první překlady mezi těmito jazyky, první učebnice švédštiny...
• zatímco část o fonologii je přiměřeně dlouhá, část o gramatice potřebuje významně rozšířit (popsat jak š. gramatika v hrubých rysech vypadá a naznačit jak se vyvíjela)
• rozpracovat víc úvodní odstavec, je dost krátký - měl by shrnovat v kostce celý obsah článku
• více poznámkového aparátu, zatím je dost málo referencí
• nějak vyřešit červené odkazy v textu, místy se to tam moc červená
• podívat se na Externí odkazy, mám pocit, že některé jsou spíš komerčního rázu
• citace literatury podle českého úzu
• korektury - sem tam to chce víc počeštit ("neboť se při tisku Bible používal gotický font" má být asi něco jako "neboť se při tisku Bible používala fraktura")
• možná ještě víc obrázků a schémat, článek to oživí

Držím palce při zlepšování,--Ioannes Pragensis 18:03, 26. 6. 2007 (UTC)

• • Díky za připomínky. Já už se bohužel v tomto směru vyčerpávám, neboť nejsem lingvista, švédštinu jsem nestudoval. Není zde náhododou někdo takový? Většina informací v tomto článku je překladem z angličtiny (ev. švédštiny). Jediný mně přímo dostupný zdroj je stařičká učebnice pro samouky (problém s referencemi). Ostatní informace jsem nucen čerpat z cizojazyčných verzí. Mohu hlavně zapracovat na tom, že dopřeložím ještě některé věci z angličtiny, kde toho je nejvíc.
  • To, že se článek místy dost červená, je důkazem toho, že téma Švédsko je na české Wiki ještě pole téměř neorané.
  • Hrubé rysy gramtiky škrtám. Pokud jde o vývoj, myslím, že stačí to, co je popsáno v historii švédštiny.
  • O korektury bych poprosil někoho, kdo není tímto článkem příliš zasažen. --Pajast 09:22, 27. 6. 2007 (UTC)

• Ano, článek vypadá dlouze. Hned v úvodu mě ale zarazí nesoulad v počtu mluvčích (text versus box) a navíc neodzdrojovaný (určitě existuje statistika). Ano, článek vypadá profesionálně napsán, ovšem postrádá citace a standardizované odkazy. Jinak je nesoulad i u obrázků „Old norse, ca 900.PNG“ a „Map of Swedish dialects.png“, kde by se popis dal zabudovat jednoduše do popisku přes čísla a barvy. Další nesoulad vidím v objemu textu o historii a členění oproti gramatice, zde by se mohlo přidat na textu. Nějak mi též uniká text o zařazení švédštiny do systému jazyků. Bylo by též hezké namluvit deklaraci v jednotlivých jazycích. Myslím si, že po splnění některých mých připomínek by mohl být článek nominovám na nejlepší.--Juan de Vojníkov 08:34, 28. 6. 2007 (UTC)

Pátral jsem, jak je to s počtem mluvčích. Údaj se shoduje s anglickou wiki. Bohužel se mi nepodařilo zjistit zdroj ani období, ze kterého pochází. Údaj v databázi Ethnologue, na nějž by bylo možné se odkazovat, už je poněkud staršího data (1997), takže asi není úplně vhodné ho uvádět.

Právě vzhledem k rozsahu článku už bych nerozšiřoval sekci o gramatice, ta je podrobněji rozpracována ve zvláštním článku. Ze stejného důvodu bych se spíše přimlouval k „zeštíhlení“ části o historii a vytvoření samostatného článku, jehož základem se může zdejší text stát. --Pajast 11:51, 17. 7. 2007 (UTC)

Udělal jsem změnu [1] a žádám o dodání zdrojů, neboť mně známé zdroje udávají něco jiného. Díky. --Miraceti 13:15, 23. 11. 2007 (UTC)

K žádosti o zdroj

Žádám o dodání zdroje [2], protože není jasné, co se myslí tou finskou kulturou (psaná kultura a vzdělávání na území dnešního Finska byla švédská a chtělo by to nějaký zdroj, který ji označuje jako finskou, jen švédsky mluvící. Stejně tak je jasné, že úředním jazykem byla švédština - něco jako Finsko nikdy předtím neexistovalo, úředníci byli Švédové a lidé přicházející do styku s úřady byli v naprosté většině také Švédové (v té době ještě asi nemělo moc smysl mluvit o švédsky mluvících Finech).

Možná by stálo za zmínku, že finské národní obrození vzešlo paradoxně z velké části právě ze švédsky mluvících kruhů, které si slibovaly, že když posílí finština (úředním jazykem se stala roku 1863, na roveň švédštině byla postavena roku 1893), tak se oslabí vliv ruské kultury (což byl po roce 1809 vedle švédštiny hlavní úřední jazyk). Na druhou stranu, ruská vláda finštinu také propagovala, protože si od toho naopak slibovala oslabení švédské kultury. (Je to snad jediný, ale zato zásadní případ, kdy Finové z neustáleho soupeření Rusů a Švédů něco většího získali.) --Miraceti 17:00, 3. 12. 2007 (UTC)

Jako odborníka na Finsko Tě poprosím, jestli bys to nepřepsal dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tato část čerpá převážně z anglické wiki, kde není možné určit přesný zdroj této konkrétní informace. Z toho mála, co o Finsku vím, tomu rozumím tak, že pod nadvládou Švédska švédština měla dominantní postavení. Pokud to bylo jinak, tak to prosím přepiš.

Finské národní obrození bych sem moc netahal, protože s tématem článku souvisí okrajově. Byl to asi jeden z faktorů úbytku švédských mluvčích ve Finsku. Stačí malá zmínka. Na podrobnosti je možné odkázat do jiného článku pojednávajícího o Finsku.--Pajast 08:36, 4. 12. 2007 (UTC)

Ale ano, švédština byla v té době jednoznačně dominantní, byla totiž jediným úředním jazykem. Jenže v té době bylo Finsko část Švédska. Bylo to Švédsko. Švédové vládli, měli majetek, měli vzdělání. Proto byli prakticky jediní, kteří přicházeli do styku s úřady, kde zase úřadovali Švédové. Nebyl nijak extra velký tlak na to, aby úředním jazykem byla i finština. Nelíbilo se mi také dominujícím jazykem finské kultury a vzdělávání, protože o nějaké finské kultuře předávané/produkované pomocí švédštiny v té době nemůže být dost dobře řeč. Byla to švédská kultura, kterou si předávali/tvořili Švédové na území pozdějšího Finska. Finové měli vlastní kulturu, v té době odlišnou od kultury Švédů (což dnes již moc neplatí) a předávali si/tvořili ji pochopitelně ve svém jazyku, byť nepsaném. Změna nastala až právě za ruské okupace, kdy se skutečně Švédové žijicí ve Finsku začali výrazněji odlišovat od Švédů ze Švédska (teď již zmenšeného) a kdy si uvědomili, že bez podpory Finů boj s ruskou kulturou ve Finsku prohrají. Pak se skutečně dá hovořit o tom, že švédština byla dominujícím jazykem finské kultury a vzdělávání. Místo finské kultury bych tam dal místní kultury, což platí, vzhledem k tomu, že finsky psané kultury a vzdělávání bylo o dost méně.

Ano, asi by to nebylo správné dávat finské obrození sem. Důvodů pro úbytek švédských mluvčích bude asi více a bude třeba se podívat na jednotlivé doby zvlášť. Neznám žádné zdroje, ale tipnul bych si, že největším důvodem byla emigrace a dalším prostá asimilace. Jak jsem zmínil, z toho finského národního obrození profitovala i švédská kultura. Kdyby nepřišlo finské obrození, dneska by se švédsky už ve Finsku nemluvilo (jestli by se tam mluvilo vůbec finsky). Takže uvádět to jako důvod úbytku švédských mluvčích může být dost sporné. Ona švédština byla dominující nebo alespoň velmi důležitá snad až do 2. světové války. Pak teprve její význam začal prudce upadat. A i dneska, když se podíváš na přehled nejbohatších Finů, na špičce je jich mnohem víc než těch 5,5 %.

Přidal bych ale s dovolením informace o tom, které obce a kde jsou švédsky mluvící. --Miraceti 18:27, 8. 12. 2007 (UTC)

Všimnul jsem si, že teď je tam text Švédština byla do té doby jediným úředním jazykem a jazykem šlechty. Je to pravda, jenže to je taky zavádějící. Nebyl to jen jazyk šlechty. Samozřejmě ze Švédska nepřicházela jen šlechta. Na finském pobřeží žilo skoro od nepaměti (minimálně někdy od 14. století) dost Švédů a nebyla to jen šlechta, ale i zemedělci, obchodníci a další. --Miraceti 20:09, 8. 12. 2007 (UTC)

Takto bylo uvedeno v encyklopedii (zdroj uveden). Nejsem odborník na finskou historii, nedokážu toto opravit, pokud to bylo jinak. Pokud máš lepší návrh, tak sem s ním. --Pajast 15:31, 10. 12. 2007 (UTC)

Velká písmena ve zdrojích

Všiml jsem si, že ve zdrojích v šablonách "citace něčeho" se příjmení uvádějí velkými písmeny. To je formálně nesprávně. Příjmení pište normálně, ono se velkými písmeny zobrazí automaticky. --Miraceti 20:16, 8. 12. 2007 (UTC)

Jinými slovy, vyjde to nastejno, tedy je to jedno. :-) --Pajast 20:23, 9. 12. 2007 (UTC)

Ne, není to jedno. Za prvé může být problém s budoucím strojovým zpracováním. Za druhé ne všechna jména se píšou klasickým českým způsobem s prvním písmenem velkým. Je to nesprávně, i když to na první pohled není poznat. Dobrý článek by měl citovat i formálně v pořádku. --Miraceti 16:08, 10. 12. 2007 (UTC)

Díky za upozornění. Nějak jsem to v dokumentaci k šabloně přehlédl. --Pajast 16:18, 10. 12. 2007 (UTC)

Umístění refů v článku

(pokračování z komentářů během hlasování Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Švédština) Umístěním refů jsem měl na mysli docela drobnou věc. Možná to má nějaký svůj důvod a záměr (pak prosím o vysvětlení, zas bych se něčemu přučil:-) - zkus se podívat do článku na umístění reference 19b a 20. Raději uvedu přímo ty případy:

• Hlavní rozdíly ve výslovnosti (viz dále) jsou:[19]
• Švédská nářečí se rozdělují následovně[20]:

U každého je ten ref jinak, podle mě by měl být za dvojtečkou. Říkám, je to úplně drobnost, mohl jsem opravit sám během několika vteřin, jen jsem si nebyl jistý, zda to má nějaký svůj účel nebo je to přehlédnutí:-) --Podzemnik 19:52, 25. 12. 2007 (UTC)

Aha, už jsem to pochopil. Díky za upozornění, záměr v tom nebyl. --Pajast 22:54, 25. 12. 2007 (UTC)

Weird coincidence

The Norwegian (Bokmål) version of this article became featured on the same day this one did (27 December). Now, that’s a weid coincidence. Jon Harald Søby 17:18, 28. 12. 2007 (UTC)

Možnosti studia švédštiny

Prosím Vás,kde sa dá šzudovať prekladatelstvo a tlmocnictvo svedskeho jazyka? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.245.71.69 (diskuse)

• V článku jsou uvedeny české vysoké školy, které studium švédštiny nabízejí. Podrobné informace však nejlépe získáte dotazem přímo tam. Případně můžete svůj dotaz napsat do nějakého diskusního fóra, kterým však Wikipedie není. --Pajast 14:58, 5. 1. 2008 (UTC)

Neexistence fonému /c/

Dovolím si nesouhlasit, viz např. smutsig. Na druhou stranu, výslovnost je přece jen zdvojená, nicméně foném jsem výčtu fonémů, které čšv. nemá, odstranila. --Linn 4. 12. 2008, 13:47 (UTC)

Vzájemná srozumitelnost s Norštinou a Dánštinou

Dovoluji si dat chybi zdroj do vety v uvodu, ze svedstina je vzajemne srozumitelna s danstinou a norstinou. Za prve tam je opravdu treba reference neb nikde dal v textu neni o tom zminka (natoz ozdrojovana). Za druhe je to velmi subjektivni hodnoceni a plati asi jen pro norstinu. Ano svedstina s danstinou jsou podobne jazyky, ovsem neznamena ze si vsichni Svedove si rozumi (jazykove) s Dany. Obzvlaste svedove ze stredni, vychodni a severni casti svedska.--Flukeman (diskuse) 24. 3. 2012, 06:17 (UTC)

Co se týče švédštiny a norštiny, je vzájená srozumitelnost přibližně stejná jako ezi češtinou a slovenštinou (jako uživatel š. na úrovni blízké mateřské řeči mohu potvrdit, ale uznávám, že je třeba obstarat zdroj). Co se týče vzájemné srozumitelnosti mezi šv. a dánštinou, existuje významný rozdíl mezi porozumění psané a mluvené podobě. Mluvené dánštině jistě snáze porozumí obyvatelé Skaane než z jiných oblastí. --Linn (diskuse) 24. 3. 2012, 10:43 (UTC)

Dekuji, Linn. Jsem rad, ze moji domnenku potrvzuje i rodila svedska mluvci. Presne tak nejak to vidim i ja. Zkusim nejaky zdroj dohledat aspon pro tu Norstinu, ale Danstinu bych ze zminovane vety vyskrtl.--Flukeman (diskuse) 24. 3. 2012, 18:53 (UTC)

Téměř rodilá, a není zač. Na zdroj se poívám, neměl by to být problém dohledat. --Linn (diskuse) 25. 3. 2012, 08:30 (UTC)

Také mě toto téma zaujalo a zeptal jsem se na tuto otázku rodilého mluvčího. Odpovědí mi bylo že jazyky jsou podobné. Jenomže norská výslovnost je pro Švédy méně srozumitelná, než švédská pro Nory a podobně je tomu tak i s Dány, čili jazyky jsou podobné ale pouze Norové a Dánové rozumí Švédům, nikoli naopak. Martesing (diskuse) 29. 8. 2012, 14:38 (UTC)