Diskuse:Česká slova v jiných jazycích

Smetana

O tom, že má finština slovo smetana z češtiny velice pochybuji. Jsem skoro přesvědčený, že to bude z ruštiny (сметана - smetana). Na ruské Wikipedii také píšou, že to slovo bylo už v praslovanštině jako sъmętana. Angličtina smetanu také zná a slovníky (lze najít jen v několika) tvrdí, že je z ruštiny[1]. Navíc Finsko, kromě toho, že s Ruskem sousedí, bylo dost dlouhou dobu pod jeho silným vlivem. Cestománii bych jako důvěryhodnému zdroji moc nevěřil. Máte někdo lepší pramen? Nakonec tady je finská stránka se seznamem slov z ruštiny - Luettelo venäjän kielestä suomen kieleen lainatuista sanoista, ale smetana tam není... --Pabouk 01:02, 2. 12. 2006 (UTC)

Odstranil jsem v části věnované finštině:

• smetana – smetana

--Pabouk 15:23, 14. 5. 2007 (UTC)

Lékař

Odstranil jsem ze švédštiny nově přidané "lékař", protože to není z češtiny, nýbrž nejspíše tak, že švédština to má ze starogermánského základu, z něhož to přejaly i slovanské jazyky, resp. z nějakého staršího slova, které přejali Slované i Germáni. Holub-Lyer to označují za všeslovanskou přejímku z germánštiny. --Mmh 12:50, 31. 12. 2007 (UTC)

Potvrzuji správost tohoto revertu. Současná podobnost slov lékař a läkare je spíše náhodná. Základ je asi společný, švédské slovo však rozhodně nepochází z češtiny. --Pajast 20:02, 31. 12. 2007 (UTC)

Dialektální příklady

Kolega Šebesta revertoval vložení slov přejatých do rakouské němčiny s odůvodněním „Chybí zdroje; myslím, že dialektální příklady sem nepatří (jinak by tady rakouská němčina velmi nabobtnala).“ Obecně si myslím, že i nářeční výrazy do jazyka patří a jsou součástí jeho slovní zásoby, i když ne standardní. Samo o sobě by to nemělo být důvodem k revertu. Pokud by v nějakém jazyce bylo příliš mnoho českých výrazů, stálo v tom případě asi za zvážení udělat to do samostatného článku, aby tento příliš „nenabobtnal“. To, že chybějí zdroje, samozřejmě problém je a chtělo by to je doplnit. To je ale nedostatkem celého článku – přičemž je to i má vina, neboť jsem ho jako pahýl sám kdysi bez uvedení zdrojů založil. --Pajast 16:00, 11. 1. 2008 (UTC)

Velmi opožděně reaguju na tenhle příspěvek. Stále se domnívám, že můj revert byl odůvodněný (nejen nepřítomností zdrojů). Dialektální lexikum patří do dialektů. Kam patří dialekty, to je jiná, těžko zodpověditelná sociolingvistická otázka. Jsou slezské dialekty, v nichž neproběhly téměř žádné historické české (v užším smyslu) hláskové změny a naopak proběhly jiné, přibližující tato nářečí polštině, součástí češtiny? Jsou součástí němčiny středoněmecká nářečí, jejichž západním výběžkem je lucemburština? To jsou metodologické problémy. Praktické problémy: Pokud bychom sem chtěli zařadit slovní zásobu rakouských dialektů němčiny přejatou z češtiny, seznam by narostl enormně. Přesná čísla nemám, ale odhaduju, že by množství takových lexikálních jednotek nebylo nesrovnatelné s počtem germanismů v obecné češtině a dialektech češtiny. Navíc, jak bychom v článku dialektální a standardní zásobu rozlišili? Kde bychom k dialektální slovní zásobě vzali zdroje? Nemám povědomí o žádném etymologickém slovníku rakouských dialektů. V různých dialektech by se lexikální jednotky jistě lišily morfologicky (koncovkou lemmatu). Kterou formu / který dialekt bychom volili za základní? Nebo bychom snad uváděli všechny? Myslím, že bude metodologicky i uživatelsky přijatelnější držet se slovní zásoby zachycené ve slovnících daných spisovných jazyků. Daniel Šebesta {diskuze | příspěvky} 3. 10. 2008, 22:50 (UTC)

Italština

O tom, že by výraz criceto Italové přejali z češtiny, silně pochybuju; pokud ovšem nepřipustíme, že z češtiny čerpala také latina (cricetus, viz např. en:European Hamster). --Magairlin 3. 10. 2008, 21:32 (UTC)

Italský etymologický slovník (Dizionario Etimologico, 2003) praví toto: „voce giunta in Italia attraverso il latino scritto dal boemo krecek“, tedy „slovo přejaté do italštiny prostřednictvím latinského zápisu českého křeček“. Český etymologický slovník Machkův (Etymologický slovník jazyka českého, 1997) píše, že český název (podobně jako ostatní slovanské názvy pro toto zvíře) je zvukomalebný a že tomu tak je i v případě středolatinského cricetus. Tak s tím nějak naložte. :-) Daniel Šebesta {diskuze | příspěvky} 3. 10. 2008, 23:23 (UTC)